Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nultá válka 2:0. Směr Arktida

13. 9. 2022

Nultá válka 2:0. Směr Arktida

Dmitrij Minin

5. září 2022

Někteří historici označují Krymskou válku v letech 1853 až 1855 za nultou světovou válku před první a druhou světovou válkou. Měla mnoho účastníků a velký rozsah. Útok spojenců mířil nejen na Krym, ale i na Baltským mořem na Kronštadtské opevnění, na Kamčatku v Tichém oceánu i Solovecké ostrovy v Arktidě. Tyto útoky byly samozřejmě menší než to, co se dělo na Krymu, ale jejich hlavním účelem bylo rozdrobit síly Ruského impéria, vystrašit jeho obyvatele a podnítit je proti vlastnímu vedení taktikou „tisíce řezů“. Je to stará čínská taktika. Osvojili si ji Angličané i Francouzi během opiových válek, kdy kvůli odmítnutí Číny kupovat a šířit mezi svými lidmi opium praktikovali na jejím území strašlivou genocidu.

Ta dávná historie se zase opakuje i zeměpisně i taktikou, ale ve formě frašky. Hlavní část současné krymské války 2.0 se koná přibližně na stejných územích, ale její ohlasy jsou po celém světě.

Britští agenti na Ukrajině na podnět Britů uvažují o taktice „tisíce řezů“. Lidem jsou místo opia podsouvány LBGT, v podstatě zhoubné narkotikum. Západní koalice útočí na Rusko najednou na mnoha směrech, také ze severu. Proto bylo rychle přijato Švédsko a Finsko do NATO. Je to však fraška. Souhlas dalo i Turecko, ale nyní realizaci ztěžuje. Svoji ratifikaci podmiňuje řešením kurdského problému. Ankara nyní praktikuje to samé, co po třicet let praktikoval vůči ní Brusel. Ten formálně vstupu Turecka do EU nebrání, ale blokuje je pomocí „detailů“.

Západ přistoupil k realizaci svých arktických ambicí založených na odpovídající strategii přijaté v roce 2021 v USA. Hodlá jmenovat speciálního vyslance pro Arktidu, kvůli „podpoře amerických zájmů a spolupráci se spojenci a partnery v regionu“.

Americký deník The Hill tvrdí, že se kolem severního pólu rozehrává boj o kontrolu nad obchodem a zdroji. Podle deníku je hrozbou pro Američany to, že ruská „arktická hedvábná stezka“, zvaná Severní námořní cesta může zajistit lodní spojení mezi Evropou a Asií, když lodím umožní plout mimo Suezský a Panamský průplav. Sibiřské pobřeží je nyní v létě bez ledu. Severozápadní průjezd přes kanadské arktické souostroví a podél Aljašky není vhodný a nepracuje se na něm. Rusko už vybudovalo padesát obranných pevností od Barentsova moře až do oblastí u Aljašky.

Amerika má nyní ve své výsadkové divizi na Aljašce 12 tisíc vojáků, kteří v regionu cvičí společně se Skandinávci, Brity a dalšími členy Arktické rady. Mají zde více moderních stíhaček než v kterékoliv jiné zemi. Ve výstavbě mají šest nových ledoborců a navrhovaný systém satelitního a radarového sledování bude pokrývat území od Aljašky do Evropy. V regionu mají pro USA fungovat multidisciplinární síly, rozvědka, kybernetické síly a oddíly elektronického boje.

Redaktorka listu The Hill Francisová si dělá neději, že „dlouhotrvající válka Ruska s NATO kvůli Ukrajině bude na překážku arktickým ambicím Moskvy“. Podle ní bude výsledkem sankcí Západu proti Moskvě to, že nebude mít přístup ke kapitálu, zkušenostem ani technologiím.

Američany rozčiluje, že se Rusko dohodlo na upevnění spolupráce v aktivním osvojování Arktidy s Čínou. To poskytne nedostatkové zdroje. „Když se spojí dva naši dávní nepřátelé, může to znamenat další nepříjemnosti v budoucnu.“ Čína se prý už nazývá arktickým státem a má ambiciózní plány pro polární hedvábnou stezku. Pro USA by to znamenalo, že dva z jeho nejsilnějších nepřátel budou fungovat na jejich zadním dvorku. NATO zvažuje, jak zvýšit svoji přítomnost v Arktidě, aby tam nepustilo Rusko a Čínu.

Podle amerického mozkového centra Civitas se Rusko připravuje přijmout zákon, podle kterého by musely být všechny lodě plující po Severní námořní cestě provázené ruskými plavidly. To by se Západu nehodilo.

Německý Der Tagesspiegel upozorňuje na nedávné prohlášení generálního tajemníka NATO Stoltenberga, že „NATO musí zvýšit svoji přítomnost v Arktidě.“ Aliance už investuje do námořní rozvědky, aby získala přesnou představu o tom, co se na Dálném severu děje. Podle názoru Stoltenberga má Arktida pro NATO „ohromný strategický význam, protože spojuje Severní Ameriku s Evropou“ a je také „nejkratší spojnicí mezi Severní Amerikou a Ruskem.“

Rusko toto vše ví. Der Spiegel uvádí, že v době bojů na Ukrajině na konci července si prezident Putin našel čas, aby poslal USA a NATO výzvu tím, že představil novou vojenskou námořní doktrínu. V nové doktríně je jasně řečeno, že „úsilí USA o panování ve světovém oceánu je výzvou pro národní bezpečnost Ruska“. Bude podle toho jednat.

V minulosti stál nepřátelům v Arktidě osamocený Solovecký klášter. Nyní tam osamoceně nestojí, ale pohybuje se tam flotila ruských atomových ledoborců, proti které se nebudou moci dlouho, a třeba nikdy, postavit. O Solovky si rozbili hlavu a o ni si ji rozbijí ještě více. Veškerá řečnění z poslední doby o zvyšování sil NATO v regionu jsou nesmyslná a nepodložená realitou.

Čína si zřejmě uvědomuje, že v tomto „historickém dejà vu“ (vzpomeňme opiové války) nebude moci být stranou. Neexistuje alternativa k společnému rusko-čínskému rozvíjení Arktidy.

Převzato z Fondsk.ru

novarepublika.online