Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nezapomínáme na své hrdiny?

31. 8. 2024

Nezapomínáme na své hrdiny?

<< VIDEO >> V těchto dnech si na Slovensku připomínají 80.výročí Slovenského národního povstání, ale mohli bychom si říct, že to ale není jenom slovenské, je to československé, je dokonce i mezinárodní.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

31. srpna 2024 - 02:20

 

Český prezident v den oslav odjel do Paříže, snad proto, že  v SNP bojovali u Strečna také francouzští váleční zajatci.

 

Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

 

„Je to smutné, že  Slovenské národní povstání, které později sehrálo tak důležitou roli v rehabilitaci postoje československých politiků, českých a slovenských politiků, po roce 1939 a během druhé světové války. A také Československé republiky v hranicích téměř celého předválečného státu bez „versailleské“ Podkarpatské Rusi, dnes už zase Ukrajiny zakarpatské. Je to mnoho zvláštním způsobem zapomínáno. A téměř pravidelně vzpomínáno a zapomínáno. Takže i dnes se zase váhavě zmiňujeme v médiích, nebo slyšíme mluvit mezi některými odvážnými politiky o 80.výročí Slovenského národního povstání.

 

 


Často zapomínáme třeba na oběti vojenských velitelů Slovenského národního povstání, generálů Viesta a Goliána, což byli Čech a Slovák, o kterých dodnes ani nevíme, kde a kdy skončili v německém zajetí svůj život. U generála Goliána je to zřejmě zaznamenání hodné, protože se uvádí, že zahynul na konci roku 1944 ve věznici Flossenbürg, pokud jde o generála Viesta  je to horší. Ten má  dokonce u svého  životopisu napsáno, že zemřel buď 1944 nebo 1945. Nebýt  třech, čtyřech českých a slovenských historiků, kteří je v den výročí povstání vzpomněli na ČT 2,  a osvěžili nám paměť dokumentem  z roku 2009, tak bychom mohli mluvit o tom, že ani dnes toho strategického moc nevíme. Přitom tito dva lidé byli významnou tváří Slovenského národního povstání,  které umožnilo československé vládě po druhé světové válce v Londýně i v Moskvě vysvětlovat úlohu a význam odboje českého a slovenského odboje na konci druhé světové války v měřítku mezinárodním,“ připomněl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

 

Proč?

 

Musím se přiznat, že celý svůj život si kladu otázku proč některému politickému režimu jsou anebo nejsou tato dvě jména na překážku. Třeba jen proto, aby je vyslovili. A proč se třeba k 80.výročí výročí Slovenského národního poslání, to znamená významnému výročí povstání, scházejí k uctění jejich památky jenom velvyslanci zemí, jejichž příslušníci padli na Slovensku nejenom jako příslušníci britských RAF nebo američtí letci, Francouzi, Belgičani, Rumuni... 

 

Z těch našich dnešních uniformovaných českých politiků  jsem ještě nestačil zaznamenat jediného, který by položil kytku u nějakého pamětního místa. Třeba v Německu, kde byli popravováni čeští a slovenští hrdinové druhého odboje. V  Německu, kde by se mohlo třeba zajet  nejen do Mauthausenu, Flossenbürgu, nebo do Plötzensee, symbolicky do těch věznic, kde byli popravováni čeští odbojáři, muži i ženy,  často až rituálním germánským  způsobem.  Dalo by se tak demonstrovat přesvědčení, že jsme na tyto skutečné hrdiny druhého odboje nezapomněli, když to dodnes někteří významní mužové naší doby je nemohou zbavit viny proto, že si dovolili stát na straně Spojenců v letech druhé světové války, “ dodává Zdeněk Zbořil.

 

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)