Nestačí zacílit na střední vrstvy
Nestačí zacílit na střední vrstvy
Preference obou našich levicových stran jsou pár měsíců před volbami velice nízké, což snad už konečně povede k hledání příčin. Historik Jan Rychlík se domnívá, že ČSSD nepostřehla, k jak velké proměně sociální struktury došlo (Právo 14. 4.). Dělníci mizí, typickými lidmi práce se stává technická inteligence. Zbytek nízce kvalifikovaných prací vykonávají zahraniční dělníci, kteří nemají hlasovací právo. Je tedy třeba zaměřit se na kvalifikované střední vrstvy.
Přesně tato debata probíhala v západních zemích v 70. letech minulého století. V jejím rámci vznikl termín „kognitariát“. Označoval vysoce kvalifikované zaměstnance, o nichž se soudilo, že jako námezdní síla nahradí klasické dělníky a vytvoří jádro levicových voličů. Tato představa se nenaplnila hned z několika důvodů.
Především se zjistilo, že s nástupem tzv. postindustriální společnosti vůbec nemizí objem rutinní, nízkokvalifikované práce vykonávané v podřízených pozicích. Tato činnost nezmizela, pouze se přesunula z továren do velice početného segmentu nízce kvalifikovaných služeb. Byla doprovázena individualizací pracovních smluv, což staví jedny zaměstnance vůči druhým a nechává je zapomenout na společné zájmy.
Za druhé došlo k rozvolnění vazby mezi charakterem profese, typem vykonávané práce a volebními preferencemi. Není to tak, že různé vrstvy volí koherentně, takže by politické straně stačilo vytipovat si tu správnou. Mnohem větší roli hrají mimopracovní faktory včetně příslušnosti k určité věkové skupině, charakteru obce a regionu a nejrůznějších osobních preferencí, které mívají s vykonávanou profesí a sociálním postavením jen málo společného.
Pokud by měl Jan Rychlík pravdu, měla by ČSSD při svém údajně konzervativním zaměření bodovat alespoň v regionech, které žádnou postindustrializací neprošly a jejich sociální struktura se příliš nezměnila. Její obrovský propad v severních Čechách a na severní Moravě ukazuje, že to bude složitější.
Prof. J. Keller
Přišlo e-poštou
