České národní listy

Není někde chyba?

   Médii proběhla zpráva, podle níž se skupinka našich expertů shodla, že Česku hrozí za padesát let ekonomický kolaps, neboť míra zadlužení bude v té době už vyšší než v současném Řecku.

   Ve zprávě se hovoří o stárnutí populace, o přílišné výši mandatorních výdajů, o neudržitelné sociální štědrosti, o přechodnosti hospodářské konjunktury, kdy nezaměstnanost je rekordně nízká a na daních se vybírá rekordně mnoho. Zmínění ekonomové volají po radikální změně důchodového systému a přimlouvají se za urychlené přijímání migrantů. Bez nich počet obyvatel příliš poklesne a nebudou finance na starobní důchody a zdravotní péči.

   Mezi řádky můžeme číst, že za všechno může pochopitelně Andrej Babiš, protože málo šetří, rozhazuje peníze důchodcům a je málo tolerantní vůči přijímání migrantů, kteří by rádi přišli zachránit budoucí seniory a naše zdravotnictví. To ale nechme nyní bokem, jiní jistě rádi tuto nahrávku tvůrčím způsobem oddemonstrují.

   Na jednu stranu můžeme být zprávou docela potěšeni. Jiní odborníci totiž předpovídají naprostý kolaps ekonomiky USA nejpozději za dvacet let, takže americký zázrak přečkáme o celou jednu generaci. 

   Nelze se však ubránit ani nepříjemným otázkám. V jakém to vlastně žijeme systému, když pro jeho záchranu je nutno, aby ve stále větších proudech do něho přicházeli lidé z hůře situovaných zemí? Vždyť to přece znamená, že pokud by se ve světě neválčilo, chudým zemím nehrozil hladomor a ekologická devastace nevyháněla lidi z jejich domovů, náš penzijní systém a naše zdravotnictví by zkolabovaly.

   Jedině tím, že budeme podněcovat vojenské napětí, rabovat cizí země a přispívat ke změnám klimatu, vytváříme dostatečné lidské rezervy, které pak ze zaostalých oblastí přicházejí zachraňovat naši vyspělou společnost. Logicky z toho plyne, že pokud by se systém trhu a demokracie stal vzorem pro všechny ostatní, žádní záchranáři už odnikud nepřijdou a zkolabuje celá planeta.

   Můžeme si ale zhluboka oddychnout. Naštěstí děláme s našimi spojenci všechno proto, aby k tomu nikdy nedošlo.

Prof. J. Keller

Přišlo e-mailem