Němci na svých srazech stále řvali : „Heim ins Reich“ apod.
Narodila jsem se v Liberci, kde byl otec od roku 1921 policejním inspektorem. Byli jsme všichni členi Sokola. V Liberci byla silná sudeťácká nacistická SdP. I když jsem se narodila v třicátém roce, pamatuji si dobře nacistické pochody na hřiště vedle domu, kde jsme bydleli, jak nacisté fanaticky nepřetržitě řvali „Sieg heil!“ A jejich noční srazy s pochodněmi v rukou! Běsnili kolem voleb, a když ve volbách uspěli, rozmohl se mezi Čechy strach. Němci, se kterými jsme se dříve stýkali, nás najednou neznali, na svých srazech stále řvali : „Heim ins Reich“ apod.
Od otce jsem slyšel o rvačkách v hospodách, o vytloukání židovských obchodů, o přendávání hraničních kamenů, o šarvátkách na hranicích.
Obyvatelé shromáždění v noci na chodbě u rozhlasového přijímače prožili mnoho hrůz. S novými a novými informacemi o řádění sudeťáků se strach Čechů stupňoval. Velké obavy měla matka o otce, který se domů jen přišel občas najíst, neboť policie měla stálou pohotovost. Přišli jsme hlavně o domov. Z Liberce jsme odjeli jen s kufrem. Vzhledem k neustálému stěhování jsme již nikdy nezakotvili jako „doma“. Rodina byla násilně rozdělena. Domov jsme tak ztratili navždy.
Anna Červinková, tehdy Liberec
