Nejde o spravedlnost
Nejde o spravedlnost
Jistý Michal Dlouhý publikoval na Twitteru dne 3. 5. příspěvek, který otevřeně vybízí k vraždám politiků. Samozřejmě ne těch vládních, ale opozičních:
„Kurnik, lidi, pojďme se už s těma proruskejma kurvama vypořádat.
Potkáš Andreje Babiše … odděláš ho,
Potkáš Jaroslava Foldynu … popravíš ho,
Potkáš Tomia Okamuru … odflákneš ho,
Potkáš Kateřinu Konečnou … zabiješ ji.
Bez keců, bez soudů, prostě pro jejich morální kriplovství. Pojďme do toho!" Viz https://twitter.com/dlouhym.../status/1521536334812401677....
Je možné, že dotyčný není policejně stíhán za veřejné vyhrožování a podněcování ke spáchání zvlášť závažného trestného činu? Kolik politiků a veřejně známých osobností, které se mohou přetrhnout ve slovním průjmu proti šíření nenávisti, k tomuto svinstvu mlčí či o dokonce schvaluje?
Bohužel toto je vizitka vlády P. Fialy, která k podobnému fašistickému chování, jinak výše zmíněnou výzvu nelze nazvat, svými kroky podněcuje.
Již jsme si bohužel v minulosti zvykli, že Martinovi Langovi prošlo nabádání k podřezání a upálení hlavy státu a vrchního velitele ozbrojených sil. Doslova tehdy napsal: „...Ideálně takovou zrůdu podřezat jako přestárlou svini a nechat vykrvit a poté spálit. Morálním zrůdám je třeba vyhlásit boj na život a na smrt…“
Podle Nejvyššího soudu šlo o hraniční případ, ve kterém je nutné zohlednit kontext a motivaci Langových výroků. Komunální politik totiž hájil takzvané církevní restituce, a když jde o bečku peněz, je patrně dovoleno hájit ji všemi prostředky. Pak ovšem věřte soudům a ve spravedlivý proces.
Nejvyšší soud zdůraznil, že příspěvky na Facebooku mohou v obecné rovině zavdat příčinu k trestnímu stíhání. Jde o "projev vůle ve vnějším světě", na který je nutné vztahovat stejné parametry jako na každé jiné jednání. V Langově případě však podle soudu vzhledem ke kontextu postačí přestupkové řízení.
Jaký vzkaz toto prohlášení vysílá občanům našeho státu? Takový, že je na vládnoucích, koho za co pošlou „do tepláků“. Obávám se, že hrozí, že společnost se dostane brzy do varu. Na jedné straně totiž vidíme benevolenci soudů k otevřenému fašistickému jednání, kdy jsou tolerovány veřejné výzvy k zabíjení názorových odpůrců – a na straně druhé jsou za svůj názor popotahováni občané, kteří toliko nesouhlasí s oficiální propagandou.
Na konci března zahájila policie trestní řízení ve 133 případech takzvaného schvalování ruské invaze a šíření nenávisti. Pokud vás někdo udá, že jste na sociální síti publikovali názor konflikt na Ukrajině, který neodpovídá vládním představám, policie si vás předvolá k vysvětlení. Ve společnosti tak roste strach. Mnoho lidí se bojí vyřknout, co si myslí, nahlas. Kde ale potom máme svobodu projevu a svobodu vyznání? Věděl bych, kde, ale nepoužiji sprostý výraz, jakkoli by zde byl na místě.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem naléhám na to, aby nesmyslná stíhání našich občanů za to, co si myslí o válce na Ukrajině, byla zastavena, neboť každý máme právo vnímat věci různě. Někdo fandil USA ve válce proti Iráku, někdo drží palce Rusku ve válečné operaci na Ukrajině.
Co by ale policie a soudy bez povšimnutí přecházet neměly, jsou otevřené výzvy k zabíjení oponentů, bez ohledu na to, kdo k takovýmto činům vybízí.
V opačném případě jsem nucen nabýt přesvědčení, že zde vůbec nejde o právní stát, dodržování zákonů a spravedlnost, ale jenom o mocenskou zvůli, jak zastrašit oponenty a zbavit se jich. Takové klima je pochopitelně s demokracií neslučitelné. Vláda, která něco takového nejen podporuje, ale dokonce produkuje, nemá ve svobodné společnosti co pohledávat. Taková vláda si nezaslouží naši loajalitu, ale pouze naše pohrdání a náš odpor.
Chtějme stát založený na právu, nikoli na fašistických bojůvkách.
