Nedržet krok
Igor Pšeničnikov
14. srpna 2019
Venezuelská krize, kterou vyprovokovaly USA v zájmu své kontroly nad energetickými zdroji této země, ukázala nové hluboké protiklady mezi USA a EU. Vztahy mezi nimi není už dávno možno nazývat spojeneckými a nyní byl mezi ně vražen další klín. USA vyhrožují Rusku a Číně kvůli jejich podpoře Venezuely. Je vidět, že Washington je prakticky izolovaný ve své snaze násilně svrhnout venezuelskou zákonnou vládu.
V těchto dnech Bílý dům uvalil nové sankce na Venezuelu, podle nich mají být veškerá aktiva venezuelské vlády nacházející se na území USA zmrazena a americké společnosti s ní nesmějí obchodovat. Takže Bolívarská republika je na tom stejně jako KLDR, Sýrie, Kuba a Írán s dříve zavedenými sankcemi. Krom toho řekl poradce Bolton, že Amerika vystaví sankcím jakoukoliv zahraniční společnost, která má s Venezuelou něco společného. Na konferenci v Limě o demokracii ve Venezuele sáhnul k přímé hrozbě: „Posíláme signál třetím zemím, které chtějí obchodovat s Madurovým režimem: Konejte s krajní obezřetností. Nemusíte riskovat své ekonomické zájmy v USA za podporu korupčního a umírajícího režimu.“
Brusel byl pobouřen. Evropská komise rozšířila prohlášení: „Náš postoj je známý. Vystupujeme proti exteritoriálnímu využití jednostranných opatření.“ Znamená to, že EU je ochotna bránit své hospodářské zájmy ve Venezuele před sankcemi USA. V této zemi pracují stovky evropských společností, mezi nimi francouzská Air France, nizozemsko-britský Unilever, francouzský Total, španělská společnost Repsol a další. Podle El País přesahuje celkový objem evropských investic ve Venezuele 14 miliard EUR. Evropané nehodlají tyto peníze ztratit ve prospěch americké kontroly nad venezuelskou ropou.
Kromě nesouhlasu v ekonomice jsou i politické obstrukce, které EU dělá Americe ohledně venezuelské krize. Sice uznala pod nátlakem USA Guidóa dočasným prezidentem, ale země EU pokračují v kontraktech s oficiálním Caracasem v diplomacii. Evropa se otevřeně postavila intervencím USA.
Na konferenci v Limě, která se konala pod patronací Boltona, bylo přítomno v osobách ministrů zahraničí 59 zemí. USA hodlaly stvořit „globální“ protivenezuelskou koalici. Mělo být předvedeno, že celý svět stojí proti Madurovi a potom jej snadněji svrhnout. Avšak Washington utrpěl fiasko. Bolton v Limě vykládal, že „všechna jednání s Madurem skončila a přišel čas činů“. Měl na mysli to, že USA jsou proti jednání Madura s opozicí organizovanými Norskem. Přitom narazil na samostatné komuniké Mezinárodní kontaktní skupiny osmi zemí EU a Kostariky, Mexika a Uruguaye, jímž skupina potvrdila podporu jednání organizovaných Norskem.
Zcela jasné je toto: USA nemají spojence pro své plány na svržení prezidenta Madura a pro hospodářské vyčerpávání Venezuely. Naproti tomu existuje široká mezinárodní fronta oponentů, kteří umožňují Madurovi a Venezuelanům udržet se a překonat těžkosti nezákonné hospodářské blokády, neustálé štvanice a dezinformací.
V těchto dnech ujišťoval Guaidó na své stránce na Twitteru, že prezident Maduro hodlá v nejbližší době rozpustit opoziční národní shromáždění a vyhlásit předčasné volby. Měly tak být vyvolány okolnosti pro zásah Washingtonu. Úřady lež popřely. Vedení republiky nevidí smysl v rozpuštění parlamentu vedeného opozicí, protože ten je fakticky nefunkční.
Bolton otevřeně vyhrožuje Rusku a Číně za jejich podporu vlády Venezuely. Na konferenci v Limě vyslal „přímé poselství“ Moskvě a Pekingu a jejich podporu označil za neúnosnou. Vyhrožoval, že následující demokraticky zvolená vláda Venezuely je může považovat za nepřátele podporující zločinecký režim a že Rusko a Čína „si nemohou být jisti, že po pádu Madura … se jim vrátí jejich půjčky“.
USA nezbývá nic jiného než vyhrožovat, čímž předvádějí svoji slabost. Vláda v Caracasu pevně kontroluje postavení v zemi. Přes složitost a nebezpečnost situace se ukazuje určitá komičnost: jen Washington jako jediný drží krok a všechna další hlavní města krok nedrží a jdou opačným směrem.
Převzato z Ivěstija
Outsidermedia.cz
