Ne sobotkovskému strategickému dialogu mezi ČR a SRN, ano strategickému dialogu se Slovenskem
Místo sobotkovského strategického dialogu mezi ČR a SRN požadujme strategický dialog se Slovenskem
Co pod pojmem česko-německého strategického dialogu máme rozumět? Ve svém dopisu ze dne 6. listopadu 2015, Čj.: 17255/2015 – OAI, pan premiér B. Sobotka napsal: „Pokud jde o Váš dotaz týkající se tzv. strategického dialogu, tento dialog vzešel z mé iniciativy s cílem propojit resortní ministerstva a další relevantní aktéry s jejich německými protějšky na spolkové i zemské úrovni nad rámec běžné bilaterální agendy, ale také a především společně definovat dlouhodobější, strategické cíle na pozadí současného dění v Evropě i ve světě. V polovině minulého roku jsem proto pověřil ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka přípravou koncepčního materiálu ke strategickému ukotvení sousedským vztahů se Spolkovou republikou Německo coby nejvýznamnějším partnerem a sousedem České republiky. Toto strategické ukotvení vzájemných vztahů nezahrnuje pouze resort zahraničí, nýbrž téměř veškerá resortní ministerstva a také Úřad vlády ČR.
Na základě pověření ministr Lubomír Zaorálek dne 3. července letošního roku podepsal se svým spolkovým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem Společné prohlášení k česko-německému strategickému dialogu coby nové platformě česko-německých vztahů. Vedle v rámci strategického dialogu definovaných prioritních témat jako věda, výzkum, inovace, rozvoj společné infrastruktury, boje proti příhraniční kriminalitě či spolupráce ve školství a kultuře či zdravotnictví, je také jednou ze stěžejních oblastí zahraniční a unijní politika.
Dialog je primárně nastaven jako mezivládní spolupráce, ale ve své podstatě je otevřen všem aktérům relevantním po česko-německé vztahy ve 21. století s cílem posilovat vzájemnou důvěru a budovat česko-německé sousedství coby jeden z pilířů evropské stability.“
Takže vláda B. Sobotka rozhodla o užším přivinutí ČR k Německu. Žádné veřejné diskuse na toto téma, pokud vím, neproběhly. Nikdo z vlády se neobtěžoval veřejnosti vysvětlovat zásady této „nové strategie“ a také ani neočekával nějakou lidovou iniciativu. Zřejmě by zbytečně překážela. Vše proběhlo „demokraticky: jaksi potichu a „ve zrychleném řízení“. Ale to je podle nás nejen hrubě chybný postup, ale také zásadní porušení demokratických principů. V demokratické společnosti nemůže být taková změna v zahraniční orientaci státu rozhodnuta jen vládou. Má se jí zabývat i poslanecká sněmovna, senát a v poslední instanci lid jako zdroj veškeré státní moci. K lidu se vláda neodvolala, lid ignoruje. Svou chce však provést, a to bez ohledu na další. Tato vláda nemá mandát lidu k realizaci předmětných plánů. Je proto naší občanskou povinností se těmto plánům vlády postavit s využitím všech legálních prostředků s cílem zmrazit a následně česko-německý strategický dialog poslat do zapomnění.
Na rozdíl od vlády, která nás chce přichýlit k Německu, většina našeho lidu, tak to ostatně vyplývá i z řady průzkumů, považuje za nám nejbližší národ Slováky. Proto navrhujeme, aby byl připraven a v době co nejbližší zahájen strategický dialog mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, který je přirozeným vyústěním dosavadního vývoje. Blízké vztahy mezi našimi národy, jejich zásadně jednotný postup v mezinárodních vztazích, je zárukou, že nikdo z mocných nebude moci manipulovat s Čechy a Slováky, jak tomu bylo dosud. Jen přetěžko oba národy, pokud by byly svorné, někdo by mohl strkat do cizích chomoutů a usilovat o jejich státnost a národní svrchovanost. Blízké vztahy mezi Čechy a Slováky jsou zárukou jejich existence a rozvoje. Těsné vztahy k Německu povedou k destrukci naší státnosti, ohrozí náš národ, jazyk a kulturu.
To jsou důvody, proč musíme usilovat, aby o naší orientaci na Německo, jak chce B. Sobotka a jeho parta, z níž vyčnívá proněmecky upoceně snaživý V. Špidla, L. Zaorálek a M. Marksová, rozhodl lid v celostátním imperativním referendu, jemuž by jako druhá otázka měl být předložen návrh na strategický dialog mezi ČR a SROV.
Zatímco se naše poslanecká sněmovna a senát zabývají běžnou agendou, která je pentlena obstrukcí, vzájemným napadáním, „státnickými“ projevy, jež mají vyplnit několik minut „jednání“, zdá se, že to hlavní, co má zčista jasna spadnout na naše hlavy, jak demokraticky rozhodl Sobotka a spol., zcela uniká pozornosti našich osvědčených „politiků a státníků“, o „českých“ médií ani nemluvě. Na štěstí současná vláda lid vyměnit nemůže, ale lid vládu ano. Máme-li tuto možnost, pokusme se o to! Pracujme k tomu společně bez ohledu na naše politické zařazení na pravolevé ose a na „zavedené politické strany“, ať již jsou v pozici či opozici, jež v rámci tzv. politické korektnosti, jen z toho důvodu?, jistě že nikoliv!, o česko-německých problémech téměř již nemluví, přestože jsou pro nás, jak vyplývá z výše uvedeného, přímo životně důležité.
Dostaneme-li se od slov k činům, nezapomeňme na to, že v poslední době bylo rozloženo částečně či zcela několik českých vlasteneckých subjektů. Neformální uskupení můžeme však vytvářet bez větších rizik a společně tak dosáhnout vytčených cílů.
Ing. Pavel, Rejf, CSc.
