Nastane generační příměří?
Nastane generační příměří?
Ještě donedávna demonstrovali mladí lidé proti tomu, že je starší generace připravily o budoucnost. Kvůli svému pohodlí jejich rodiče vyčerpali přírodní zdroje a zdevastovali planetu. Na protest proti tomu někteří studenti odmítali chodit v pátek do školy a pořádali protestní průvody.
Nyní se v krizové situaci zčistajasna ocitla celá společnost. Mladí na to mohou reagovat dvojím způsobem. Mohou ke svým výtkám adresovaným dospělým a starší generaci připojit spoustu výčitek nových. Vždyť kdo jiný než jejich rodiče a prarodiče vytvořil přímo ideální podmínky pro to, aby mohl být celý svět během rekordně krátké doby ohrožen pandemií?
O tom, že někde zlobí koronavirus, bychom patrně vůbec nevěděli nebýt hustého dopravního spojení, jež propojuje všechny kontinenty, nebýt mohutných toků zboží protékajících ve stále vyšších objemech z jedné země do druhé, nebýt masového rozšíření rekreačních pobytů, nebýt rušení hranic a dalších věcí, které jsou v tak obrovském měřítku záležitostí teprve několika posledních dekád.
To rodiče a prarodiče dnešních školáků a studentů vytvořili z planety jednu velkou globální vesnici, a ještě si za to gratulovali.
V této vesnici dnes mladí nemohou bez roušky ani na zápraží a reálně hrozí, že svá nejlepší léta prožijí se spoustou omezení, zákazů a opatření, o kterých nikdo neví, jak dlouho budou trvat a v čem mohou být ještě přitvrzena, pokud se ukáží být málo účinná. Mladí se mohou cítit poškozeni stejným právem jako v případě životního prostředí a mohou začít vyhlížet koronavirovou Gretu.
Druhou možností je, že si mladí uvědomí, že ani ekologické, ani epidemiologické hrozby jim nikdo nenachystal schválně ve snaze zkazit jim život. Pokud by se oni sami narodili o pár dekád dříve, chovali by se naprosto stejně jako jejich rodiče. Věřili by tomu, že zdroje přírody i její seberegulační schopnosti jsou nevyčerpatelné. Žili by s představou, že globalizace přináší pouze prosperitu.
Pokud u mladých převládne prvý postoj, bude to pro ně pohodlnější. Až se školy otevřou, přestanu do nich třeba chodit i ve čtvrtek. Pokud převládne hlubší reflexe, budou muset začít řešit hodně obtížné otázky, které si ti starší většinou ani nepoložili.
Prof. J. Keller
Přišlo e-poštou