Jdi na obsah Jdi na menu
 


Náš přínos vědě

26. 1. 2020

Náš přínos vědě

   

    Jsme svědky toho, že politici našeho hlavního města či některých městských částí fakticky určují vztahy naší země k cizině. Ministerstvo zahraničních věcí je odstaveno na druhou kolej a vláda tomu všemu pouze přihlíží. Neumí ani pohnat k odpovědnosti ty, kdo se chystají stavět pomníky pomocníkům nacistů.

  

    Můžeme tento vývoj nějak vysvětlit s pomocí společenských věd? Máme tady třeba teorii metropolizace. Podle ní dochází v procesu globalizace k tomu, že velké metropole se odtrhují od zbytku země a dávají přednost kooperaci s dalšími metropolemi napříč kontinenty.

 

    Velkoměsta se specializují na činnosti, které přinášejí v podmínkách globalizace nejvíce profitu a přitahují nejkvalifikovanější vrstvy obyvatel. Zbytek společnosti odepisují a skrze prudce rostoucí ceny bydlení je postupně vytlačují na periferii.

 

     Cílem vysoce kvalifikovaných a nadstandardně odměňovaných vrstev v metropolích je užívat si přínosů globalizace bez jakýchkoliv národních, sociálních, fiskálních, či kulturních omezení a ohledů. Oprošťují se od své historie, kultury a národního rámce, nechtějí přerozdělovat bohatství „venkovu“, který je podle jejich názoru neproduktivní. Odmítají celonárodní solidaritu a jejich snem je uzavřít se ve svých městských státech.

  

    Podobné teorie vznikají analýzou procesů probíhajících v Londýně, Paříži, Barceloně a v dalších světových velkoměstech. Pokud bychom je chtěli aplikovat na naše hlavní město, narazíme minimálně na dva problémy. Za prvé je Praha příliš malá, než aby s ní autoři této teorie počítali. Za metropole považují velkoměsta nad tři miliony obyvatel a v jejich rámci studují ještě takzvané megapole, kterých je na světě 24 a každá z nich čítá více než deset milionů obyvatel.

  

   Druhý zádrhel je ještě větší. Teorie metropolizace předpokládá, že velká města se sice odtrhávají od zbytku své země, podporují však vzájemnou interakci ve snaze profitovat z globálních toků financí, zboží a laciné pracovní síly. 

  

  Tato teorie nepočítá s anomálií, kdy politici městských obvodů zvyšují řevnivost mezi městy a celými státy a připravují se sami a dobrovolně o výhody, které jinak pro velkoměsta z globalizace plynou. Máme tedy jedinečnou šanci obohatit světovou teorii o vzácný případ, který by badatelé v jiných zemích jen marně hledali. 

 

Prof. J. Keller

Přišlo e-poštou

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář