Muži na hranici. Příběhy z roku 1938, část 2 Vyšší Brod a Český Krumlov- Jan Ciglbauer
Muži na hranici. Příběhy z roku 1938, část 2
Vyšší Brod a Český Krumlov- Jan Ciglbauer
Další silná vlna freikorpsu na hranici přišla 28. září 1938 a jednotlivá družstva se musela dát na ústup. Boje se přenesly i do Vyššího Brodu, kde záškodníci začali střílet ze střech a oken. Obránci ve městě rychle ztratili přehled o situaci nekoordinovaně začali ustupovat z města. Při ústupu družstev SOS z hranice do Vyššího Brodu byl těžce raněn štábní strážmistr Ludvík Vindra zásahem do krku a mezi Martínkovem a Studánkami padl 28letý vojín Petr Sládek. Jeho mrtvola byla okradena o doklady, prníze a části uniformy, ponechán mu byl jen růženec.
Pohřben byl ve Vyšším Brodě a teprve později převezen do rodného Čakova, kde byl znovu pohřben 27. listopadu 1938. Jihočeská vesnice Čakov vydala hned dva padlé obránce hranic republiky. Sládkův kamarád Václav Klimeš jako dozorce finanční stráže padl již 22. září 1938 v nerovném boji u Cetvin. Mnohanásobné přesile henleinovců se s četařem Karlem Benešem, který byl těžce raněn a odvlečen za hranice, bránil několik hodin.
Tlak henleinovců nepolevil ani 29. září 1938. Naopak byly hlášeny další přepady v celém pohraničí. Všechny družstva na jih os Vyššího Brodu ustupovala do města na levý břeh Vltavy, protože Vyšší Brod byl stále pod palbou a útočilo na něj asi 600 teroristů. Když před šestou hodinou ranní poslední družstva přešla dřevěný most a proti městu postupovaly další skupiny freikorpsu dokonce s muži SA a SS-VT, dal velitel úseku poručík Slavíček rozkaz hlídce strážmistrů Kolesára a Fojtíka ke zničení mostu. Rozkaz byl proveden střelbou do tří sudů benzínu připravených u mostu. . Druhý přechod přes řeku - provizorní lávka - byl přehrazen a propleten ostnatým drátem.
Také na dalších místech na Vyšebrodsku a Kaplicku, tam, kde družstva SOS musela ustoupit, se ozývaly výbuchy podminovaných mostů v předtuše blížícího se útoku německé armády. Asi 50 sosáků zaujalo obranné postavení na levém břehu Vltavy v březovém hájku u statku Kravín. Zde sice byli pod palbou teroristů ukrytých v zalesněném svahu, ale členové SOS je svou přesnou střelbou udržovali v uctivé vzdálenosti a kontrolovali zatarasenou lávku přes řeku a železnici. Již 30. září 1938 ráno postřelovali henleinovci socáky u Kravína kulomety z věže kláštera.
Velitel 31. hraniční oblasti se nehodlal smířit s tím, že by snad teroristé na Vyšebrodsku obsadili celý levý břeh Vltavy. Neměl dost volných sil k zásahu na všech potřebných místech, ale rozhodl se tvrdě udeřit do místa nekritičtějšího - Vyššího Brodu.
K akci byla určena 31. cyklistická rota z Milovic (přidělená instrukčním praporem předzvědnému oddílu 31. hraniční oblasti), toho času dislokovaná v Plané u Českých Budějovic, která se spojí s jednotkami SOS a bude podporována Improvizovaným obrněným vlakem 31. Velitel cyklistické roty poručík Feigl měl k dispozici 215 mužů se sto padesáti puškami , pětačtyřiceti pistolemi, devíti lehkými kulomety, čtyřmi těžkými kulomety a větším množstvím ručních granátů. Poplach byl v Plané vyhlášen krátce po půlnoci 30. září 1938.
Za hodinu rota vyrazila na 70 km dlouhý přesun. Brzy ráno z budějovické výtopny vyrazil Improvizovaný obrněný vlak 31 (IOV31) pod velením štábního kapitána Salače. Vlak byl postaven v místní výtopně krátce po vyhlášení mobilizace. Tvořila jej lokomotiva řady 310 s několika otevřenými uhelnými vozy s dřevěnými bočnicemi. Ty byly zdvojeny fošnami a pražci a prostor mezi nimi byl vysypán štěrkem a pískem.
Do takto zesílených stěn byly vyříznuty střílny pro několik těžkých kulometů (kulometný vůz byl napojen přímo před lokomotivou). Hlavní výzbroj vlaku pak představoval lehký 8cm polní kanón vz. 17 s dostřelem až 10 km. Samotná lokomotiva byla zesílena zavěšenými svazky ocelových řetězů a plechovými pláty. Ráno vyrazili sosáci od statku Kravín na bodákový útok proti zalesněnému svahu nad řekou. Henleinovce zde opravdu zahnali, ale dostali se pod prudkou palbu vedenou kulomety od městského hřiště. V té chvíli se na místě objevil IOV31. Respicient FS Josef Kulhánek vylezl na lokomotivu a veliteli Salačovi vysvětlil situaci.
Následně byly pozice teroristů u městského hřiště ostřelovány těžkými kulomety a 8mi centimetrovým dělem. Ve vlaku si sosáci doplnili munici a obsadili vyklizené hřiště. Náhle se před nimi objevila tlupa povstal, kterou nechali přiblížit na 150 m a zahájili na teroristy palbu z lehkého kulometu.
Během přestřelky několik henleinovců padlo a ostatní uprchli. IOV31 pokračoval v ostřelování dalších míst, odkud vedli palbu teroristé. Poté vyrazili ze svahů nad městem do útoku i muži 31. cyklistické roty spolu se socáky. Při postupu do středu města se v prostoru křižovatky u kláštera dostali do palby kulometu z klášterní věže a dalších teroristů na střechách. Podle hustoty palby velitel odhadoval, že je v okolí rozmístěno asi 200 povstalců. Jednotlivé čety roty dál postupovaly do města, před nimi postupovali pátrači, kteří měli včas odhalit ohniska odporu.
Jako pátrač se dobrovolně přihlásil také vojín Antonín Mejzlík (narozen 1.1.1916 ve Vlašimi, ženatý pekař a otec jednoho dítěte). Poté co se mu podařilo proplížit se přes křižovatku u kláštera a následně chtěl přeběhnout silnici, byl zasažen kulometem z věže přímo do srdce a byl na místě mrtev. Pro Mejzlíka rychle přiběhl vojín Karel Kácovský a byl zasažen do nohy. Krátce nato vojáci a sosáci vyrazili do prudkého útoku, při kterém v ulicích používali především ruční granáty.
Teroristé se dali na útěk z města. Kulomet v klášterní věži umlčel až svými dělostřeleckými granáty IOV31. VlaK pak postřeloval prchající henleinovce směrem k hranici. Když boj skončil, bylo ve městě nalezeno 17 zastřelených teroristů. Jaké byly jejich skutečné ztráty a kolik teroristů utrpělo zranění, není známo. Již za pár hodiny dorazila neuvěřitelná zpráva - čs. vláda přijala mnichovský diktát a příští den má dojít k záboru hraničního pásma, do kterého spadá i Vyšší Brod. Město tak bylo znovu a tentokrát definitivně vyklizeno.. Poslední družstvo SOS, které ve městě krylo ústup, ustoupilo 1. října 1938 ve čtyři hodiny ráno pěšky až do Velešína. V německých vesnicích, kterými procházeli, již Němci jásali radostí, že patří k Říši, ale proti sosákům si už nikdo nic nedovolil. . Teprve při průchodu družstev Českým Krumlovem byla napadána a některá byla i odzbrojena.O Český Krumlov se následně rozhořel prudký boj 2. října 1938, do kterého opět zasáhl Improvizovaný obrněný vlak 31 a také četa lehkých tanků Lt-35.
Z knihy "Muži na hranici" - Příběhy z roku 1938, nakladatelství Toužimský a Moravec, Praha 2019, (str. 102-108)
Fotografie: Henleinovský Freikorps a Hitler
