Manipulace s dějinami první republiky 6

Prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc.

POVÁLEČNÉ INTERMEZZO

Pro oživení obrazu i odkazu první republiky mělo velký význam obnovení československého státu v roce 1945 a nedlouhé, ani ne tříleté období jeho demokratické existence. Byly obnoveny základní atributy demokratické společnosti -

individuální svobody i svoboda tisku. Bylo navázáno přerušené spojení s Evropou a světem. Obnovením výuky dějepisu bylo znovu navázáno i sepětí s národní minulostí. Na znovu otevřených vysokých školách započala odborná výchova mla­dé inteligence - početně silných ročníků narozených v meziválečném období.

Vydáním některých prací T. G. Masaryka byly znovu oživovány ideové zá­klady první republiky.* Díla Edvarda Beneše přinášela informace o vývoji první republiky v mezinárodním měřítku, o úsilí československého odboje o obnovu republiky a o významu demokracie pro rozvoj národa i každého je­dince. Desítky jeho projevů z let 1945-1948 byly pak zaměřeny k všestran­né obnově plnohodnotné demokracie. Vyšly i dvě biografie Edvarda Beneše a soubor osobních vzpomínek jeho zahraničních přátel. **

K období exilu se váží např. i knihy Vojty Beneše zachycující emotivně od­boj v Americe, či rozhlasové projevy Jana Masaryka a Prokopa Drtiny z Lon­dýna.* Hrůzy německých koncentračních táborů vylíčil v obsáhlé doku­mentární knize Jiří Beneš, který byl po celou válku vězněn nacisty - ob­dobně jako dalších deset členů Benešovy rodiny.***

Znovu zahájené sepětí s národní minulostí posilovala i další, především memoárová a dokumentaristická literatura.

Realita poválečného Československa byla však výrazně odlišná od první republiky. Přes kontinuitu s první republikou, danou ústavním prezident­ským dekretem č. 11 z 3. září 1944 a symbolizovanou osobou prezidenta Beneše, působily rozhodující měrou nové, mezinárodně akceptované mo­censké poměry, dané vojenským vítězstvím Sovětského svazu ve střední a východní Evropě.

Také vnitřní politická struktura nové republiky byla poznamenána tímto vítězstvím. Spolu se zhroucením nacistické moci a s uvolněním prudkého národního a politického útlaku došlo i k všeobecné politické radikalizaci. Mi­mořádně negativním prvkem narušujícím bezprostřední kontinuitu nové re­publiky s meziválečným vývojem bylo výrazné oslabení starší a střední ge­nerace inteligence, které bylo výsledkem decimační nacistické politiky. Po­rušení generační rovnováhy oslabovalo odolnost mladé inteligence ­především inteligence humanistické - vůči komunistické ideologii, která měla rozhodující oporu právě v nové mocenské konstelaci střední a vý­chodní Evropy.

Nedlouhé poválečné tříletí mělo výrazné rysy přechodného období. Krát­kodobé obnovení demokracie spojené s regenerací tradice první republiky však bylo a zůstalo pozitivním vkladem pro budoucnost.

------------

* T. G. MASARYK, Ideály humanitní, Praha 1946; Karel ČAPEK, Hovory s T. G. Masarykem, Praha 1946.

** E. BENEŠ, Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství. Praha 1947 a 1948 (pět vydáni). Edvard BENEŠ, Šest let exilu a druhé světové války.

Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45. Londýn 1945, Praha 1946 a 1947 (pět vydání). Edvard BENEŠ, Demokracie dnes a zítra. Praha 1946-1948 (pět vydá­ní).

Viz Edvard BENEŠ, Soupis publikaci. Praha 1994, Knižnice Společností Ed­varda Beneše, sv. 5. Edward B. HITCHCOCK, Zasvětil jsem život míru. Životopis Edvarda

Beneše, Praha 1947. Compton MACKENZIE, Dr. Beneš. Praha 1948. Edvard Beneš. Rozpravy a úvahy věnované prezidentu Československé re­publiky Dr. Edvardu Benešovi k jeho šedesátým narozeninám státníky a věd­ci anglo-amerického světa. Praha 1947.

.