Maďarizace dusila každý byt' jen náznak úsilí jinonárodního kolektivu o vlastni národní. sociální, vzdělanostní emancipaci.
Mladá republika ve svých hranicích sjednotila dvě oblasti. které se po tisíciletí vyvíjely svou specifickou cestu v rozdílných podmínkách, měly vlastni společenský řád, vybudovaný vlastni správný systém a právní řád, sociálně a ekonomicky ve své východní části méně vyvinuté. Nás v naši úvaze bude zajímat především školský systém a kulturní oblast, neboť v nich se koncentrovaně odráží dosažený společensko-ekonomický systém. A tu školský systém a Instituce kulturní měly výlučně maďarský obsahové a jazykový charakter. Maďarizace. tvrdě prosazované od konce 18. století, ve snaze přeměnit uherskou část monarchie na jednojazyčnou a unifikovanou maďarskou kulturu. doslova dusila každý byt' jen náznak úsilí jinonárodního kolektivu o vlastni národní. sociální, vzdělanostní emancipaci.
(Fundamentální studie, dokonale prameny fundované, napsal Daniel Rapant /1897. 1988/: K počiatkom maďarizácie, D. I.-II., 1927 a 1931 a iIegálná maďarizácia 1790-1840, Bratislava 1947). Krutá sociální a společenské situace vyhnala statisíce SIováků do emigrace. do vyspělých kapitalistických států. zvláště do Francie, Belgie a v prvé řadě do USA, kde tvořili (kulturně a hospodářsky) významnou menšinu. Krutá maďarizace pokračovala I ve 20. století a vzbudila mezinárodni odpor a kritiku (Seton Watson. Scotus Viator a Björstjerme Björnson). V roce 1907 byl přijat pověstný Apponylův zákon (Lex Aponyi) o povinné výuce maďarštině na všech ludových (základních) školách zostřený ještě r. 1909 ustanovením o výučování náboženství na všech školách v jazyce maďarském (J. Macůrek. Dějiny Maďarů a uherského státu, Praha 1934. 279-280). Podle statistiky z r. 1910 působilo pouze 519 obecných slovenských škol. Jiné školství - gymnaziální, reálné, střední odborné, tím méně vysoké, pro Slováky neexistovalo. Po uzavření slovenských gymnázii v r. 1874 - 1875, po něm následovalo zrušeni Matice slovenské v Martině. staly se moravské školy útočištěm slovenské mládeže. Do konce 19. stol. tu vystudovalo na 400 slovenských mladíků. Přerovské gymnázium, nazvané univerzitou střední Moravy, bylo hlavním střediskem studia slovenské mládeže. V letech 1900 -1918 na českých gymnáziích na Moravě studovalo 262 slovenských žáků. Moravskoslezská Beseda vydala Slovenskou čítanku od Františka Bílého, obětavého podporovatele M.R. Štefánika. Její vydáni slovenský tisk hodnotil s velkým uznáním.
Před mladou republikou v oblasti školství vyvstávala řada náročných, naléhavých. ba fundamentálních úkolů ve všech oblastech nového života. Po staletí kulturně. politicky e sociálně devastovanou zemi bylo nutno takřka od základů vybudovat a rozvinout. A je obdivuhodné, co tento mladý československý stát v oblasti vnitřní i mezinárodní v krátké době vykonal. V roce 1918 a 1919 byly Prozatímním národním shromážděním přijaty zákony o založení 5 vysokých škol: zákonem ze dne 12. prosince 1918 byla uvedena do života Vysoká škola veterinární s celostátní působnosti v Brně, následovala Masarykova univerzita zák. č. 50 z ledna 1919, Vysoká škola zemědělská zák. 460 z 24. července 1919, rovněž s celostátní působností v Brně. Zákonem č. 375 ze dne 27. června 1919 se na místo Alžbětinské akademie zřizovala Komenského univerzita v Bratislavě a konečně zák. č. 441 ze dne 24. července 1919 Katolická bohoslovecká fakulta v Bratislavě. V Praze pak přibyla Bohoslovecké fakulta evangelické.
Prvními profesory - fundátory oborů (tli fakult) Komenského univerzity kromě přírodovědecké, k jejímuž otevření došlo až ze Slovenského státu, bylo 19 českých a 3 sIovenští profesoři A. Rath, Milan Hodža a Jozef Škultéty, který na protest proti čechoslovakismu na filosofickou fakultu nenastoupil a přijal místo ředitele obnovené Matice slovenské v Martině. Maďarón Tuka přijel z budapešťské univerzity.
Neméně náročný a ještě naléhavější byl úkol vybudovat střední odborné a gymnaziální školství a dobudovat školství základní a opatřit je schopnými a kvalifikovanými učiteli. Na tomto místě považuji za nutné připomenout zásluhy zakládajícího profesora slavistiky filosofické fakulty Masarykovy univerzity PhDr. Stanislava Součka. Již ve jmenovacím dekretu se mu ministrem školství a národní osvěty ukládalo "spoIupůsobit při organizaci a budováni filosofické fakulty Masarykovy univerzity. ve spolupráci s věhlasnými profesory Václavem Vondrákem a Arne Novákem, jakož i obor řádně zastupovat (Archiv MU - dále jen AMU, osobni spis St. Součka). Současně byl pověřen ústředím spolků učitelských v zemi Moravsko-slezské výběrem vhodných uchazečů k působeni na Středních slovenských školách a při jejich výstavbě. Zároveň MŠANO vyzvalo profesory středních a učitele měšťanských škol hlásit se k průkopnické práci na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Do konce prosince 1918 se jen z moravskoslezských okresů přihlásilo 35 uchazečů. Převahu tvořili profesoři gymnázií a reálek. Požadovalo se prokázání znalosti slovenských poměrů, slovenského jazyka a národních dějin, schopnost působit v osvětové a kulturní oblasti. Zdůrazňovala se odpovědnost v práci a náboženská tolerance. Tato pomoc slovenskému školství byla záhy vysoko oceněna kritikem oficiálního čechoslovaklsmu prof. dr. Jozefem Škultétym v jeho děkovném dopisu z 6. listopadu 1924, jímž odpovídal Součkovi na jeho pozváni k jednání školské komise do Brna.
Píše:… „V živote svojom ja neprestajne obzeral som sa, kde je slovenská mládež, či jest či bude nejaká? Od roku 1918 ho (sic!) prestala táto úzkostlivá úvaha a keď brněnská fakulta pozvala ma k sebe, rozumie sa, idem rád, ochotne. Pri tej priležitosti poklonit' se (v tichosti a bez strojených foriem) jej profesorom bude mi velmi miIé…“ (Moravský zemský archiv, Pozůstalost St. Součka, G 65. orig.)
17. listopad 1939 v Brně.
Co mu předcházelo a následovalo
Prof. PhDr. František Hejl, CSc., výňatek z díla
