Jdi na obsah Jdi na menu
 


Likvidace Československa fašistickým Německem XXVI, 1938 – 1939

21. 10. 2019

Vojenská situace v září 1938

Proti československým hranicím stálo pět německých armád. V nich bylo soustředěno 22 pěších divizí, dvě pěší motorizované, tři lehké, tři tankové, čtyři motorizované, tři horské divize, 12 velitelství armádních sborů. Dále to byl samostatný tankový pluk a další pomocné jednotky. Vcelku kolem 39 – 40 divizí. Wehrmacht měl v září 1938 asi dva miliony vojáků. Československé zpravodajské orgány hlásily, že proti ČSR má Hitler k dispozici 26 divizí, z toho ale jen 16 plně bojeschopných. Wehrmacht měl k dispozici 1 500 tanků a 3 600 letadel v první linii. (Srovnej: Mnichov 75 let poté, Orego 2008, s. 61.)

Proti této vojenské hrozbě stály na území Čech a Moravy čtyři armády. První se sídlem štábu východně od Prahy, druhá s velitelstvím v Olomouci a operačním územím na severní Moravě. Čtvrtá armáda s velitelstvím  v Moravském Krumlově byla určena pro obranu jižní Moravy. Celkem měly tyto armády k dispozici 29 pěších, 4 rychlé a 1 motorizovanou divizi. Všechny tyto armády disponovaly ještě dostatečným počtem mužů pro bezprostřední zajištění hranic.

Hlavní velitelství operujících armád mělo své stanoviště v Račicích u Vyškova. V jeho blízkosti byly umístěny i strategické zálohy. Každou hraniční oblast, jichž bylo proti Německu osm, chránily vojenské útvary přibližně v síle jedné divize. V jejich zázemí byla vytvořena čtyři hraniční pásma vyzbrojená do úrovně armádních sborů, umístěných mezi těmito pásmy.

Ochranu vojenským útvarům poskytovala hraniční opevnění budovaná v různé síle a hustotě podle tvaru terénu a s ohledem na strategické úvahy a možnosti nepřítele. Podél celých hranic proti Německu bylo vybudováno souvislé pásmo lehkých opevnění o dvou sledech. Ve stavbě bylo další pásmo uvnitř země na linii Moravské Budějovice - Moravský Krumlov. Tyto linie se táhly i v jižních Čechách až k Vltavě. Šumavu a Český les chránilo nesouvislé pásmo lehkých pevnění. Západní hranice a severozápad zajišťovalo souvislé pásmo opevnění od Plzně k Falknovu (Sokolovu) a dále na Chomutov, Most a Ústí nad Labem. Uvnitř země bylo rozmístěno další pásmo lehkých opevnění o dvou sledech od Domažlic přes Žlutice, Louny až po Roudnici. Bezprostřední ochranu Prahy představovalo další, třetí pásmo vnější obrany Prahy, též o dvou sledech, v linii Benešov, Beroun, Kladno, Mělník. Na severu nebylo zcela dokončeno pásmo lehkých opevnění západně od Labe. Rovněž na východě bylo další pásmo od Roudnice k Liberci. Značně byl opevněn český severovýchod, především hraniční pásmo těžkých a středních opevnění od Trutnova k Žamberku. Podobně byla chráněna i severní Morava, kde se zvláště od Bruntálu k Ostravě střídala pásma lehkých a těžkých opevnění. Východně od Ostravy až po slovenské hranice bylo pásmo lehkých opevnění ve dvojím sledu proti polské straně.

Na území Slovenska byla rozmístěna 3. armáda se šesti pěšími a jednou rychlou divizí s velitelstvím v Kremnici. Proti Maďarsku byly v povodí Dunaje hranice zajištěny, na východ od Dunaje chránilo jižní hranice souvislé pásmo lehkých opevnění. Operačně zde byly vytvořeny čtyři hraniční oblasti v síle divizí a za nimi tři pásma v síle armádních sborů.

Politické a vojenské vedení Československé republiky počítalo s nebezpečím válečného konfliktu s fašistickým Německem a obranu země připravovalo důsledně. Německo při své územní rozloze, počtu obyvatel, průmyslové základně a podpoře mezinárodních monopolů bylo schopno postavit početnější a moderněji vyzbrojenou armádu než Československo. Proto vláda ČSR již od roku 1918 zabezpečovala republiku systémem mezinárodních smluv. V třicátých letech to byla francouzsko-československá smlouva, československo-sovětská smlouva a také Malá dohoda s Rumunskem a Jugoslávií.

Československo-sovětská smlouva byla vázána na smlouvu francouzsko-československou. To ve skutečnosti znamenalo, že pomoc Sovětského svazu mohla být poskytnuta jen tehdy, když Francie a její spolugaranti locarnského paktu – Velká Británie a Itálie – budou ochotni vystoupit proti německé agresi.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář