České národní listy

V létě 1938 nebezpečný vývoj ve vnitřních a mezinárodněpolitických vztazích nabyl nového tempa. 8. června předložila Henleinova strana prezidentu republiky fantastický návrh na reorganizaci čs. státu na základě národnostních skupin. Znamenalo to vytvořit v sudetské oblasti fakticky nový fašistický státní útvar s vlastním parlamentem a administrativou vymykající se kontrole ústřední vlády.

Prezident Beneš po obdržení Henleinových požadavků sdělil francouzskému vyslanci, že je ochoten uspokojit šest z těchto bodů, ale že musí odmítnout ty body, které narušují jednotu státu. Francouzský ministr zahraničních věcí si pozval čs. vyslance Osuského a předal mu memorandum, v němž byla vyjádřena nespo-kojenost vlády s průběhem jednání v Praze a požado-vána rychlá dohoda s Henleinem.

Sotva vyslanec Osuský seznámil prezidenta Beneše s tímto stanoviskem, dostavil se na Pražský hrad francouzský vyslanec de Lacroix a vehementně zdůrazňoval zájem francouzské a britské vlády na smíření se s Henleinovými požadavky.

Západní velmoci v létě 1938 svým politickým nátla-kem na Československo usilovaly o „přátelské urovnání“ sudetské otázky. Hitlerovská vláda šířila falešné zprávy o masakrování Němců v Československu s tím, že Německo bude donuceno intervenovat proti ČSR. Byla to otevřená hrozba války, jež měla Západ dohnat k urychlenému appeasementu.

V diplomatických kruzích se takto připravovala půda pro „násilí provedené dohodou“. Hitlerovská propaganda rozvíjela psychologickou válku proti Československu. V projevu 2. června na olympijském stadionu v Berlíně opakoval ministr propagandy Goebbels pomluvy o brutálním útlaku tří a půl milionu Němců v Československu.  Vyhrožoval, že Německo nestrpí oddělení dvou částí německého národa v různých státech. Berlínské noviny, vyjadřující názory ministerstva zahraničních věcí uveřejnily 15. června podobné výpady proti ČSR.

Německá vláda vedla nejen propagandistickou válku za zničení Československa, ale pokračovala v konkrét-ních válečných přípravách. Hrozby násilného řešení sudetské otázky byly provázeny vojenskými přípravami, o nichž se v oficiálních projevech a diplomatických nótách příliš nemluvilo.

Také henleinovská pátá kolona byla zapojena do stupňujících se příprav na rozbití ČSR. Cílevědomě byla stupňována potřebná atmosféra válečného napětí, aby čs. vláda byla dohnána ke kapitulaci a západní velmoci byly donuceny smířit se s Hitlerovým násilným řešením sudetské otázky.

Letní období 1938 bylo ve znamení zvýšeného tlaku na ČSR ze strany západních velmocí a vydírání ze strany Německa. Sovětský svaz vytrvale hájil pozici pevné obrany Československa. Stanovisko sovětské vlády k obraně Československa sdělil velvyslanec SSSR v Praze prezidentu Benešovi. Bylo dobře známo jak v Praze, tak také v Paříži, Londýně a ve Washingtonu. Vytvářela se tak velká šance pro ČSR, že spoluúčastí SSSR na obraně proti hitlerovskému náporu bude země uhájena a zachován mír ve střední Evropě. Tuto možnost kolektivní obrany však západní velmoci, zaslepené svým antikomunismem, odmítly využít.

Krize v ČSR byla dále uměle vyhrocována. Široké demokratické vrstvy obyvatel požadovaly zastavení činnosti páté kolony, vláda se pokoušela urovnat situaci stálými ústupky henleinovcům. Avšak ti podle instrukcí z Berlína odmítali Benešovy návrhy a předkládali nové požadavky. 6. září československá vláda pod tlakem Anglie a Francie v podstatě přijala všechny body karlovarského programu. Henleinovci se ocitli ve svízelné situaci; vyvolali v Moravské Ostravě střetnutí s policií a 7. září přerušili jednání. Týž den britská diplomacie v londýnském listě Times prostřednictvím šéfredaktora G. Dawsona doporučovala čs. vládě přijmout návrh, s nímž si dosud netroufali přijít ani henleinovci: odtrhnout od ČSR pohraniční oblasti. (Dějiny druhé světové války, svazek II, Naše vojsko 1978, s. 89.) Článek vyvolal v pokrokové veřejnosti pobouření a v Berlíně jásot. Na nacistickém sjezdu v Norimberku 12. září se na adresu Československa snesly hrubé výhrůžky. Hitler žádal, aby sudetským Němcům bylo poskytnuto právo „samostatně rozhodovat“ o svém osudu. Henleinovci na signál od Hitlera zorganizovali četné incidenty, jež rychle přerostly v masové akce pronacisticky smýšlejících Němců v pohraničních oblastech. Československá vláda vyhlásila v pohraničních oblastech výjimečný stav. Henlein ze strachu před zatčením uprchl do Německa.