Jdi na obsah Jdi na menu
 


Likvidace Československa fašistickým Německem II 1938 – 1939

18. 3. 2020

Likvidace Československa fašistickým Německem II

1938 – 1939

 

1. Mezinárodní a vnitropolitická situace Československa v roce 1938

 

S nástupem fašismu v Německu se neustále zvyšovalo ohrožení Československa. Hrozba imperialistické války byla vážným nebezpečím pro ČSR i pro sousední státy. Ohrožovala demokratická práva, suverenitu a svobodu národů. Ve své podstatě připravovala světovou válku za znovurozdělení světa, k získání dalšího životního prostoru pro nacistické Německo.

 

Směr útoku – Československo

Podle přání Hitlera zpracovali v květnu 1935 generálové v čele s ministrem vojenství Wernerem von Blomberg operační studii Schulung (Cvičení). Naskicovali si v ní, jak rychle a úspěšně československý stát vyřídit. Československo považovali za protivníka, který měl být sražen ještě před „velkou válkou“ a byl určen za první cíl úderu armády.

Plánování německé války proti Československu pokračovalo v polovině roku 1937. Je obsaženo ve směrnici pro jednotnou válečnou přípravu z 24. června 1937, která uvažovala s preventivním přepadem československého státu jako jedné z možných bojových operací německé armády. Dostala krycí název Grűn (Zelený). Tvůrci plánu počítali s válkou na dvou frontách s těžištěm na jihovýchodě. Zahájení boje s protiněmeckou koalicí počítalo s útokem na Československo: „Cílem je strategický přepad Československa, soustavně připravovaný již v míru. Neočekávaným útokem se (německá vojska) zmocní pohraničních opevnění, přibije k zemi a zničí armádu ČSR, dokud ještě nebude zmobilizována. V krátké době se zmocní Československa. Využije přitom jeho národní různorodosti.“ (R. Kvaček, Poslední den Mnichov-Praha září 1938, Epocha 2012, s. 10 – 11.)

V listopadu 1937 na poradě generálů s Hitlerem byla zpracována nová varianta plánu Grűn. Tvořily ji přílohy, které doplňovaly červnovou směrnici. Úder proti Československu si v prosinci 1937 představovalo německé velení takto: „Jakmile Německo dosáhne ve všech směrech válečné připravenosti, vznikne vojenský předpoklad dovést k vítěznému konci útok na Československo a tím vyřešit problém prostoru, a to i tehdy, když proti nám vystoupí nějaká velmoc. … Jestliže se politická situace nevyvine v náš prospěch, nebo se bude vyvíjet pomalu, tak musí být realizace případu Grűn (Zelený) o několik let odložena.“ (Tamtéž s. 11.) Příznivé podmínky měl vytvořit nezájem Británie o střední Evropu a „zaneprázdnění“ Francie soubojem s Itálií o Středomoří. Úspěšný útok na Československo vyžadoval podle Hitlera mezinárodní izolaci ČSR.

Narůstající tlak fašistického Německa na ČSR se stal předmětem jednání britských a francouzských diplomatů 21. října 1937 v Londýně. Byla konstatována nezbytnost projednat  úlohu francouzsko-československé smlouvy, stane-li se ČSR objektem agrese. Potvrdila se neurčitost postoje VB k otázce obrany ČSR. Počátkem října 1937 vystoupil Adolf Hitler s dalšími kategorickými požadavky Německa na vrácení kolonií. Tento požadavek byl provázen širokou tiskovou a rozhlasovou kampaní, v níž bylo francouzským a britským kolonizátorům otevřeně řečeno, že rok 1937 není rokem 1918. Z těchto hrozeb hitlerovské propagandy vyplývalo, že vyrovnání v Evropě se má provádět bez Společnosti národů a na úkor východoevropských zemí včetně Sovětského svazu.

V této vyhrocené situaci uspořádal Adolf Hitler 5. listopadu 1937 poradu s předními vojenskými a politickými poradci, kde byla řešena otázka rozpoutání světové války, konfliktu, jehož prologem se měl stát anšlus Rakouska a likvidace ČSR.

V přípravách k rozpoutání války dochází v lednu a únoru 1938 k zásadním vnitropolitickým změnám v Německu. Byla provedena čistka v armádě, na rozhodující místa byly dosazeny spolehlivé nacistické kádry. Hitler sám převzal funkci nejvyššího velitele branné moci. Z funkce ministra zahraničních věcí byl odstraněn Neurath a na jeho místo dosazen spolehlivý Ribbentrop, přičemž i zde soustředil Hitler zahraniční politiku do vlastních rukou. Byl vytvořen zvláštní Hitlerův poradní sbor – tajná kabinetní rada -, jehož členy se stali Ribbentrop, Hess, Goebbels, Göring a generálové Keitl, Brauchitsch a Roeder. Tím byl posílen vliv armády na rozhodování ve vnitřních i politických otázkách. A konečně bylo reorganizováno německé hospodářství. Tato opatření dovršila diktátorský systém a zkoncentrovala všechny politické, vojenské a hospodářské síly do rukou A. Hitlera. (Dějiny ČSR IV, s. 255.)

11. března 1938 okupovala německá fašistická armáda Rakousko. Západní mocnosti se zmohly jen na protest (byť šlo o přímé porušení versailleské dohody). Již v dubnu 1938 Anglie oficiálně uznala anšlus Rakouska.

Po obsazení Rakouska se nacistická vláda v čele s Hitlerem začala připravovat k likvidaci Československa. Vypracovaný plán Grűn byl neustále upřesňován. Pro Hitlera bylo Československo cestou k ovládnutí střední Evropy. Klíčem, který měl otevřít cestu do Československa, byly čs. pohraniční oblasti s početným německým obyvatelstvem. Henleinovci se v Hitlerových plánech stali oním zázračným klíčkem, který měl bez nadměrných válečných ztrát otevřít dveře do pásma pohraničních opevnění ČSR. Nikoliv proklamovaný zájem hájit práva sudetských Němců, ale snaha likvidovat bez ztrát Československo vedla říšskou vládu k rozpoutání vlny nacionálního šovinismu a fašismu proti Československu. Ovládnutí pohraničních oblastí ČSR znamenalo v plánech hitlerovských stratégů, že tím bude prakticky celé Československo vydáno nacistickému Německu na milost.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář