Kyrgyzstán - další v řadě na barevnou revoluci?

Přistoupení Kyrgyzstánu do čela Společenství nezávislých států v roce 2023 by mělo být dobrým znamením pro středoasijskou republiku.

Ilustrační foto

6. ledna 2023 - 06:20

Vzhledem k tomu, že Kyrgyzstán tuto pozici nezastává od roku 2016, nová role Kyrgyzstánu v SNS, nadnárodním euroasijském orgánu určeném k podpoře hospodářského a vojenského rozvoje, pravděpodobně podnítí hospodářský růst v této nejchudší zemi v regionu.

Vezmeme-li však v úvahu nedávné trendy týkající se dvou posledních předsedů SNS, Běloruska v roce 2021 a Kazachstánu v loňském roce, může to také znamenat, že se Biškek nyní dostal do hledáčku lobby pro změnu režimu.

V srpnu 2020, po volebním vítězství běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka nad opoziční kandidátkou Sviatlanou Tsikhanouskou, byla zahájena operace na změnu režimu řízená USA proti Minsku, protože je jediným evropským spojencem Moskvy, jejím znárodněným státním průmyslům a možná nejvíce relevantním faktorem v té době bylo Lukašenkovo odmítnutí zavést sankce v rámci iniciativy Světového ekonomického fóra Great Reset .

Násilné protesty, podporované americkou nevládní organizací National Endowment for Democracy, po volbách zachvátily bývalý sovětský stát a pokračovaly několik měsíců, než je nakonec Minsk potlačil, přičemž Lukašenkova vláda zůstala nedotčena.

To by nebyl osud sdílený sousední Ukrajinou, protože Kyjev byl v letech 2013-14 podroben operaci režimu Euromajdan, která vyústila v nástup koalice podporované Západem k moci. Situace, která by nastala v Bělorusku v roce 2020, by vedla k prekérní situaci, kdy by celá západní hranice Ruska byla složena pouze z členů NATO a jeho spojenců.

Stejně tak v ruském jižním sousedovi Kazachstánu protesty v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot počátkem roku 2022 během několika dní rychle přerostly v extrémní násilí, které mělo za následek smrt 18 členů kazašských bezpečnostních služeb, včetně dvou, kterým byla sťata hlava .

Náhlý, násilný charakter kazašských protestů, stejně jako jejich koordinované pokrytí korporátními médii, nesly všechny znaky barevné revoluce podporované Západem. Skutečně to jako takové fakticky potvrdil politický dokument z května 2020 zveřejněný neokonzervativním think-tankem RAND Corporation, který předpokládal, že destabilizace Kazachstánu bude mít efekt přelévání do sousedního Ruska, přičemž hranice mezi oběma národy je dlouhá 7 000 km. druhá největší na světě po USA a Kanadě .

Zde vstupuje do hry potenciál pokusu o barevnou revoluci v Kyrgyzstánu.

Ačkoli se jedná o malou zemi, geografická poloha Kyrgyzstánu, na západ od oblasti Sin-ťiang v Číně, znamená, že barevná revoluce v zemi ve stylu Majdanu by nakonec měla vliv na jejího většího východního souseda, konkrétně do regionu známého extremistickými aktivitami, jako je ETIM, skupina, která dříve bojovala s frontou Al-Nusra v Sýrii a která při útoku v roce 2016 bombardovala čínskou ambasádu v Biškeku.

Destabilizace Kyrgyzstánu jako prostředek ke spuštění domino efektu, který by v konečném důsledku destabilizoval Čínu, skutečně dokonale souvisí s nedávnou aktivitou lobby pro změnu režimu.

Zrovna minulý měsíc protesty proti pekingské politice „nulového Covidu“ rychle přerostly v požadavky na odvolání Si Ťin-pchinga z úřadu, což je situace nápadně předpokládaná zakladatelem Open Society Georgem Sorosem v lednu 2022 v projevu k Hoover Institution. Navzdory také podpoře NED by tento pokus o změnu režimu rychle zkolaboval kvůli tomu, že Peking přistoupil na požadavky legitimních demonstrantů a odstranil omezení blokování, což vedlo k tomu, že korporátní média přešla na narativ „Covid se znovu šíří“.

S novou rolí Kyrgyzstánu jako předsedajícím SNS a tím, co se stalo dvěma předchozím držitelům této funkce, však může v roce 2023 dojít k dalšímu pokusu o změnu režimu v Číně, který by možná mohl začít u jejího menšího západního souseda.

(rp,prvnizpravy.cz,southfront,foto:arch.)