České národní listy

   Poslední dobou se stále častěji ozývají hlasy lidí, kteří jsou přesvědčeni, že výsledky voleb nejsou takové, jaké by být měly. Nahlas se uvažuje o tom, jak to zařídit, aby bylo dosaženo výsledků pro někoho žádoucnějších. 

   Podle jednoho návrhu by stačilo, pokud by bylo volební právo přiznáno mladým už od šestnácti let. Jejich postoje jsou prý méně extremistické než postoje lidí starších a zkušenějších.

   Objevil se i nápad, aby byli k volbám připuštěni jen ti, kdo projdou určitou zkouškou či testem. Aby byli vpuštěni do volební místnosti, museli by projevit například poctivý zájem o budoucnost. Jak by se takový poctivý zájem o budoucnost prokazoval, zatím naznačeno nebylo.

   Z historie je známo mnoho způsobů, jak omezit volební právo takovým způsobem, aby se výsledků voleb nemuseli kovaní demokraté ani v nejmenším obávat. Jednou z možností je nechat volit pouze ty, jejichž majetky přesahují určitou výši. Předpokládalo se přitom, že lidé chudší veřejným věcem nerozumí. Jiným způsobem, jak nechat zaznít jen ty správné hlasy, bylo omezení volebního práva pouze na muže, kteří jsou hlavou domácností.

   V táboře těch, kdo by potřebovali jiné volební výsledky, než jsou ty aktuální, je vidět určitá bezradnost. Jedni toho chtějí dosáhnout tím, že volební právo rozšíří pro vhodné kategorie, jiní naopak tím, že volební právo odejmou kategoriím nevhodným.

   Správný postup prostě neexistuje. Před pár lety hlasovali v řeckém referendu proti návrhům Bruselu především lidé mladší a s vyšším vzděláním. Znamená to, že v zájmu zachování demokracie by bylo vhodné odejmout volební právo vysokoškolákům?

   Naštěstí existuje způsob, jak si podobné starosti ušetřit. Už před nějakou dobou se zjistilo, že není třeba volební právo ani rozšiřovat, ani omezovat, pokud se omezí zvoleným vládám prostor pro rozhodování. Seriózní diskuse o této stránce Evropské unie nás teprve čeká.

Prof. J. Keller

Přišlo e-poštou