České národní listy

Karlova cena pro kardinála Christopha Schönborna

 Nejvyšší ocenění sudetských Němců

Sudetoněmecká Evropská Karlova cena bude letos udělena na svatodušní sobotu, 19. května, v Augsburgu, vídeňskému arcibiskupu kardinálu Christophu Schönbornovi, který byl v roce 1945 se svou matkou a dvěma staršími bratry vyhnán z Litoměřicka v severních Čechách do Rakouska.

Předseda rakouské biskupské konference, který pochází z české větve šlechtického rodu, jež měl několik významných biskupů ve Svaté říši římské, vytvořil spolu s budoucím papežem Benediktem XVI. současný světový katechismus katolické církve a je jedním z nejvýznamnějších teologů současnosti. Dominikánský mnich studoval na Vysoké škole řádu v Bornheim-Walberbergu, ve Vídni a v Paříži, a později vyučoval dogmatiku na univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku.

Bernd Posselt, mluvčí etnické skupiny a evropský politik CSU, zdůvodnil její udělení vídeňskému arcibiskupovi slovy: "Kardinál Schönborn se účastnil řady aktivit, spisů a kázání, které jsou velmi využívány pro evropskou integraci, mezinárodní porozumění a pro křesťanské obnovení naší evropské kultury. Jasnými slovy často odsoudil vyhnání a neohroženě propagoval mír a lidská práva, i když se setkával s předsudky a opozicí. Jsme hrdí na tohoto krajana, jehož otec, hrabě Hugo Damian Schönborn, vzdoroval nacistům, a jehož matka Eleonore se narodila jako baronka Doblhoff v Brně, který čestně a statečně zvládl klasický osud vyhnané rodiny."

Působivým symbolem mostu, kterým již časně k českému lidu a k české církvi Schönborn byl, je skutečnost, že jeho biskupské svěcení, dne 29. září 1991 v katedrále svatého Štěpána v Brně, vykonal biskup Vojtěch Cikrle.

Kardinál Schönborn nedávno, během návštěvy ve Vídni, potvrdil, jak těsně se soustředil na sudetoněmeckou etnickou skupinu. Při bohoslužbě pro vyhnance, ve Štěpánské katedrále ve Vídni 5. prosince 2015, říká: „Nemůže být dostatečně oceněno, za co vše církev vděčí víře vyhnanců.“ Jeho velmi agilní, 87 roků stará matka, napsala před několika lety ve svých pamětech s názvem "Život nemůže být naplánován (Das Leben läßt sich nicht planen)", šokující zkušenosti z jejich vyhnání: "Okolní muži se těšili více méně volnosti a mohli svou averzi k německy mluvící veřejnosti volně uplatňovat.“ Po měsíce „procházeli tito kluci kolem, jako divoké hordy v zemi, šířili strach a hrůzu, zesměšňovali lidi, také vydávali právu ... rodiny které tam žily po generace a svýma rukama obhospodařovaly zemi a byly nežádoucí ze dne na den jen proto, že jejichž mateřštinou byla němčina. Nikdy se tito ubozí malí lidé nedostali za svých životů dál než do Litoměřic, svého krajského města“. Hraběnka uzavírá  „Vyhnání bylo kolektivní noční můrou".

Kardinál představil své vyhnání, jako velmi malého dítěte, ve svém projevu v Pasově v kontextu evropského sjednocení: „Mohu začít s tím, že jsem byl jako dítě přemístěn z mé české vlasti. Narodil jsem se ve válce a pak jsme byli po skončení války přesídleni. Vyrostl jsem v Evropě, která zná mír. Pro mě je tedy evropský projekt primárně mírový projekt.“ To jako dospělý, říkal kardinál při kázání, na Karlově instituci ve Frankfurtu nad Mohanem, o myšlence císařství a křesťanské víře. Ale pokud nezůstaneme pouze ve vzpomínkách, český spisovatel Karel Kraus shrnuje: "Před námi je skvělá budoucnost." Proto je potřeba živé křesťanství a není to náhoda, že „otcové zakladatelé dnešní Evropy – Schuman, Adenaur a De Gasperi – byli katolíci“. Podmínku dobré demokracie formuloval dobře známý německý ústavní právník,  nemůžete ji zajistit sami, její první a poslední zárukou pro lidi je jejich svoboda, jejich absolutní důstojnost a od ní neoddělitelná odpovědnost.

Sudetoněmecká Evropská Karlova cena připomíná Karla IV., krále českého a císaře Svaté říše římské z rodu Lucemburků a je každoročně udělována na Sudetoněmecký den na ceremoniálu při Letnicích za „příspěvek k mezinárodnímu právnímu řádu ve střední Evropě.“

Sudetendeutsche Zeitung, 26.1.2018, str. 1, bez autora a značky

Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf