České národní listy

Kam jdeme v době globální financializace?
Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Klasická sociologie analyzovala řadu faktorů, které se podílejí na fungování společnosti, její stabilitě, dynamice i vývoji. Různé směry a školy se orientovaly přednostně na některé faktory geograficko-biologické, politicko-ideologické, sociálně psychické nebo kulturní povahy. Mezi uvedenými směry existoval i směr ekonomický, představovaný především K.Marxem a B.Engelsem. Oficiální věda jej odmítla jako jednostranný a materialistický. Sama společenská realita však v následujícím období paradoxně prioritu ekonomického faktoru potvrdila. Narůstající bohatství a vlastnický individualismus po 2. světové válce postupně uvolnily až posléze zrušily provázanost do té doby alespoň relativně samostatných sfér společenského života. Ekonomie se stala ve všech sférách, nevyjímaje ani školství, zdravotnictví, umění, sport atd. určující a dominantní. Nadřazenost ekonomie v poslední třetině 20. stol. vedla i k tomu, že se ekonomickým zájmům podřídily i právní zákony. Kapitánům mezinárodních toků kapitálu a zboží, bankéřům, lichvářům a spekulantům se podařilo odbourat regulační opatření z dob presidenta Roosevelta a nastolit neoliberální doktrínu ničím neomezované maximalizace zisku.
Rázem stoupla důležitost finančních trhů, finančních motivací, finančních institucí, finanční elity ve fungování hospodářství na národní i mezinárodní úrovni. Tak řečená globalizace se stala financializací.2)
Co na tom, že enormní finanční kapitál je z větší části fiktivní. Počátkem 90. let byl podíl spekulativních investic ve světové ekonomice opačný než počátkem 70. let: 85% prostředků směřovalo do oblasti spekulativní, jen 15% do reálné ekonomiky. Počátkem 21. století připadal na 1 dolar reálných investic 39 dolarů spekulativních. Vlády světa se předhánějí v úsilí získat investice, investoři pokládají společnost za náhodný svazek aktiva smluvních závazků, které jsou tu proto, aby se realizoval zisk a maximalizoval přínos pro akcionáře. Pod finanční nadvládou jsou lidé degradováni na „produkty" profesní přípravy z hlediska marketingové konkurenceschopnosti z jedné strany, na „lidské zdroje" určené k „vytěžení" v rolích pracovních sil, konzumentů, klientů, spotřebitelů a platičů ze strany druhé. Neexistuje respekt k důstojnosti autentického člověka, svobodného a nezávislého na systému daní a plateb, reklam a půjček, úvěrů a splátek. Ostatně „globální třída" pokládá ze přirozené, že i „splasklé bubliny" finančních podvodů zaplatí neprivilegovaní svými úsporami, svou prací, svým odříkáním.
Zhoubné bujení lichvy a finančních spekulací patří k největším hrozbám rozkladu současné civilizace.
Pokračování