České národní listy

K soužití Čechů a Němců na Znojemsku v letech1908-1918

Útržky z archivů

Za prvními poznatky o vzájemných vztazích a soužití Čechů a Němců ve Znojmě a znojemském prostoru v době před vznikem samostatné Československé republiky musíme zajít do archivů. Zvolil jsem rok 1908, tedy dobu 10 let přede vznikem ČSR, honosícím se označením „Rok česko – německého vyrovnání“ a se zvláštním významem pro Znojmo a Znojemské. 

Rok 1908 je ve znamení rostoucího úsilí o národní uvědomění proti rostoucímu útlaku a utloukání českého ducha a vědomí. Podle údajů Krajského soudu ve Znojmě žilo v jeho obvodu působnosti dle úředního sčítání 102 252 Čechů (46 %) a 117 839 Němců (54 %). Chování a postupy úřadů, hlavně znojemského magistrátu, vyprovokovaly český lid z netečnosti. Jen německé pouliční tabulky, jen německé adresy českým stranám na úředních přípisech, zákaz českých nápisů a oznámení na obecních tabulích, zákaz českých schůzí a slavností. Vykazování českých lidí z bytu i z města, zákaz vyvěšování českých vlajek a praporů. Zákaz přístupu českých trhovců a řemeslníků na trhy apod. Přesto, že v samotném městě byla více než polovina obyvatel českých a kněžstvo bylo vesměs české, byly ve všech třech kostelech konány bohoslužby jen německy – dokonce i nad hrobem směl kněz mluvit jen německy. Místní německé noviny – deník Znaimer Tagblatt a týdeník Znaimer Wochenblatt pořádaly pravé štvanice po každém projevu českého vědomí a vyzývaly k bojkotu všeho českého. Před Vánocemi 1907 otiskl Znaimer Wochenblatt: „Žádný Němec nesmí nakoupit dárky svým milým u Čechů. Studem by se musel rdíti každý Němec, kdyby pod vánočním stromkem našel dárek z českého obchodu.“ Rok 1908 je též důležitým mezníkem pro celé české školství nejen ve Znojmě, ale i na Znojemsku. Konečně je „zveřejněna“ (oficiálně úředně uznána) česká obecná škola , dosud vydržovaná již od r. 1881 Ústřední maticí školskou. Zemská školní rada povolila její „zveřejnění“ již v roce 1906, ale magistrát města se opakovaně snažil podáváním rekurzů (odvolání) „zveřejnění“ oddalovat, aby získal čas k úplné likvidaci českého školství. Na rodiče, kteří podepsali žádost o „zveřejnění“ školy, pořádali pravé štvanice. Znaimer Tagblatt přinesl úplný seznam žadatelů s udáním nejen bytů, ale i zaměstnavatelů.  Společně s týdeníkem štvaly tak, že k udržení pořádku ve městě muselo být povoláno 90 četníků. Na rodiče byl vyvíjen nátlak k odvolání podpisů a převedení dětí do škol německých. Vypovídání z bytů, ze zaměstnání až po vykazování ze Znojma bylo běžné. Znojmo podává stížnost ke správnímu soudu ve Vídni a navrhuje zřídit nikoliv 5 tříd s paralelkou, odpovídající rozsahem reálné potřebě, ale jen 2 třídy, vždy pro 182 dětí (celkem zapsaných bylo 364 dětí).

Soud po intervenci českých poslanců v Říšském sněmu stížnost a návrh Znojma odmítá. Tak takové bylo ovzduší, ve kterém byl dusen český život ve Znojmě a Znojemsku. Za vzpomenutí za svoji záslužnou činnost osvětovou s českým živlem stojí kaplan u sv. Mikuláše, který se zabýval v českém prostředí hudbou a zpěvem, ustavil a řídil Zpěvácký kroužek a Národní kapelu ochotnickou s mnoha veřejnými vystoupeními a pořádáním hodnotných veřejných koncertů.

Znojemské školství je data velmi starého, roku 1225 jmenuje se mistr Petr jako vedoucí latinské školy při kostele sv. Mikuláše. Roku 1554 zakládá Pavel z Olomouce druhou školu – protestantskou, a to při kostele sv. Michala, kde se vyučovalo nejen latinsky, ale také německy a dokonce i česky. Od roku 1624 přebírají školství jezuité a vytváří latinské gymnázium. Při farách obou kostelů zůstávají pouze školy německé. Zásluhou řemeslnického spolku vzniká 4. října 1881 první česká škola pro 25 dítek v domě Tomáše Valy (obuvníka). Významnou roli v českém životě národním sehrála Beseda znojemská, založená v r. 1870 notářem Janem Vlkem. Ve stejné době vzniká Řemeslnický spolek. V roce 1880 vzniká Matice školská znojemská. Beseda byla jediným střediskem českého živlu s divadelním sálem a čítárnou, v r. 1908 uvádí ochotnický sbor již 150 divadelních představení. Ve stejném roce slaví Sokol 25 let svého trvání. Aktivizují se české hasičské sbory, hlavně na venkově. Důležitou roli sehrál Hospodářský spolek znojemský, který již od r. 1897 usiloval o zřízení České hospodářské školy, to se podařilo teprve až v r. 1909.

 (Ze stejnojmenné knihy, vydané Kruhem občanů České republiky vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Praha 2006. Po rozebrání publikace Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí  vydalo publikaci v prosinci  r. 2007)