K jedné diskusi u jednoho našeho článku na FB (Taky sis nakradla z německého majetku v Sudetech)
K jedné diskusi u jednoho našeho článku na FB
(Taky sis nakradla z německého majetku v Sudetech)
V Postupimi a v Pařížské reparační úmluvě bylo stanoveno, že německý majetek bude konfiskován, a to tak, že nebude moci být vrácen do německých rukou. V souladu s uvedenými rozhodnutími i Československo konfiskovalo německý majetek, aniž by muselo jeho hodnotu odečíst z reparačního účtu. Nejsme to my, co kradli paní B., ale Němci, včetně tzv. sudetoněmeckých, rozkrádali a ničili po 6 let naši zem a vysávali ji do konce války.
Německo nám dluhuje, na základě rozhodnutí Pařížské reparační úmluvy, minimálně 5 bilionů korun, některé odhady mluví i o dvojnásobku. Z toho nám zaplatilo pouze 0,4%. Němci vyvraždili více než 6 milionů Poláků, téměř milion Řeků, 360 tisíc našich lidí, z nichž jen od 1.5.1945 do 8..5. 1945 přes 8 tisíc. I poté, v době po kapitulaci Německa, brali životy našich spoluobčanů.
Polákům a Řekům Německo dluhuje reparace, které odmítá zaplatit. Kdo zpochybňuje rozhodnutí vítězných spojenců, učiněná na jejich konferencích, učiněná Pařížskou reparační úmluvou, je buď nevědomý, nebo, v krajním případě, revanšista.
Ještě několik vět k vysvětlení. V době poválečné Německo nemělo svou vládu. Svrchovanou moc nad Německem vykonávali vítězní spojenci. Měli právo i jménem poraženého Německa jednat, zavazovat se. To činili. Povinnosti z jejich aktů plynoucí se stávaly závazné i pro Německo.
Jsou závazné i pro Vás paní B., ať se Vám to líbí, či nikoliv.
Ještě k názvu Sudety. Žádná územně-správní jednotka pod názvem „Sudety“ neexistovala ani v předválečném, ani poválečném Československu. Neexistuje ani dnes. V myslích znacizovaných henleinovců však byla zakotvena. V době pomnichovské, jejímž důsledkem bylo zničení Československa, hitlerovský zločinecký režim ustavil tzv. Sudetengau. Ta zanikla s „velkoněmeckou říší“. Nositelem tzv. sudetoněmeckých cílů se stal „sudetoněmecký“ landsmanšaft (SL). Paní dr. E. Hahnová, která léta pracovala v jedné z institucí SL, tuto skutečnost vyjadřuje slovy, že nositelem henleinovských tradic se stal SL.
O tom, jaké cíle sledovali henleinovci v Československu, promluvil ve Vídni v březnu 1941 Konrád Henlein. Co řekl, si můžete přečíst v jeho následujícím článku, který vyvěsíme.
ČNL