Jdi na obsah Jdi na menu
 


K článku „Nás žijících pamětníků je již málo a proto píši, aby se nezapomnělo na hoře a utrpení našeho českého národa“

8. 12. 2021

Příspěvek k diskusi k článku „Nás žijících pamětníků je již málo a proto píši, aby se nezapomnělo na hoře a utrpení našeho českého národa“

O kříži nad Kořenovem může rozhodovat jen stát

Vypátral jste, že kamenný kříž tyčící se stále nad Kořenovem v Jizerských horách, není maltézským křížem, nýbrž nacistickým křížem, který byl odhalen 22. října 1944 na velké slezině nacistů ze sudetské župy jejich náčelníkem Konradem Henleinem. Co je nového ve vašem výzkumu?

Stále jsou velmi důležité výsledky pátrání z archivů v Jablonci nad Nisou, Litoměřicích, České Lípě a v Krajské vědecké knihovně v Liberci, v dobovém tisku, v evidenci spolků, v zápisech z jednání Zastupitelstva obce Kořenova a jinde, které jsem shrnul v jakémsi minisborníčku plném textů a fotografií. Ten jsem si nazval Nejnovější poznatky o mystickém nacistickém místě pod rozhlednou Štěpánkou v Jizerských horách. Všechno začalo do sebe krásně zapadat. Poznatky jsem uzavřel k 5. dubnu 2021.

Shrnu-li to nejpodstatnější ze svých nejnovějších výzkumů, pak tedy: Poprvé jsou jasně uvedeny názory pachatelů znovuvybudování kříže a jsou známa jejich jména. Mám důkazy, kdy se přiznávají k tomuto činu. Na jejich výpovědích, dokonce i na výrocích pro některé sdělovací prostředky, je vidět, jak jsou »mimo« a historii tohoto místa vůbec neznají, nebo naslouchají někomu, kdo má tyto symboly třetí říše rád. Dokládám také, že jejich přičiněním bylo zlikvidováno původní malé pietní místo nacistů, o kterém nikdo přesně nic nevěděl, a tito lidé ho neonacisticky nafoukli do obřích rozměrů.

Zdokumentoval jsem opravdu barbarskou likvidaci vzrostlých stromů a zeleně v tomto krásném místě. Pachatelé pomocí zemních strojů vydřeli povrch země až na skalní podloží. Totálně nevratně zničili pozemek, který byl a je součástí Krkonošského národního parku. Ve svém souhrnném materiálu jsem zdokumentoval vybudování tohoto největšího nejen v ČR pietního místa »hrdinně« padlých nacistů. Jsem přesvědčen, že něco podobného nemá ve světě, 76 let po druhé světové válce, obdoby.

Dále jsem zkompletoval letecké snímky původního stavu tohoto místa a jeho proměny v průběhu let. Pohroužil jsem se také do zápisů z jednání kořenovských zastupitelů a dokumentuji výroky některých z nich, které svědčí o tom, že chtěli ututlat skutečnou podstatu prostoru pod rozhlednou Štěpánka z důvodu zvýšení návštěvnosti především ze SRN.

Pojďme tedy k některým vašim novým poznatkům konkrétně. Kdo jsou ti muži, kteří kříž obnovili?

Často figurovali jako »neznámí pachatelé«. Nejdříve si říkali Přátelé kříže. Pod tímto názvem kříž obnovili - za pomoci lan, lešení, kladky a svařovací techniky. Nacistický žulový Železný kříž byl definitivně obnoven Přáteli kříže 31. října 2011.

Spolek Jizeran vznikl později, až 8. prosince 2011, a založili ho pánové Jiří Přiklopil, Adam Kapčiar a Michal Picek. Důležitou roli také sehrál Daniel Žalman. Fotky z jejich Facebooku je usvědčují, že někteří z nich jsou neonacisté nebo mají k neonacismu velmi blízko.  Typické neonacistické chování v příběhu sám na sobě zdokumentoval Michal Picek. Na svém Facebooku zaznamenává olympijské hry z Berlína roku 1936 s fotografií Hitlera a komentuje to: »Chtělo by to návrat ke kořenům...« Na další fotce se na zimní procházce hoši z Jizeranu, včetně Picka, prezentují s čepicemi jednotky SS Umrlčí lebka. Toto je již neskutečné, toto nosili na hlavách především příslušníci jednotek, které měly funkce v koncentračních táborech!

Michal Picek se podílel i na obnově nacistického žulového kříže. Osobně svařoval kovové prvky sloužící ke spojení jednotlivých ramen kříže. Michal Picek se podílel i na likvidaci původního nacistického »háje« tzv. hrdinů a podílel se i na výstavbě nového - obřího nacistického »háje« vybraných hrdinů.

 

Tuto fotografii má badatel Josef Doškář ve svých podkladech. Kříž vyvolává pochopitelné reakce antifašistů. FOTO – archiv J. DOŠKÁŘE

Spolek Jizeran připevnil do kamene ležícího nedaleko žulového kříže tabulku s citátem filosofa Seneky »Žít znamená bojovat«, k čemuž připojili svůj »podpis«: »Toto místo bylo obnoveno s úctou k obětem válek spolkem Jizeran.« Tato destička je jediným písemným dokumentem, který Jizeran vytvořil. Text, stejně jako všechny ostatní, které byly dodnes na pozemku mezi žulovým křížem a rozhlednou umístěny, je dezinformační. Tím je také text podepsaný správcem rozhledny v letech 2012-2019 Janem Staňkem a text podepsaný starostou Kořenova Lubošem Markem a soudním znalcem PhDr. Uhlířem z června 2019.

Jan Staněk byl autorem dezinformačního textu, který až do června 2019 účelově přesvědčoval návštěvníky areálu o nevinnosti zdejšího kříže. Podle pana Staňka vznikl někdy v roce 1918 na památku padlých místních Němců.

Na informační desce u kříže, jak jsme již v našem listě uvedli, je vysvětlení historie tohoto místa s podpisem vámi zmíněného znalce PhDr. Uhlíře. S tímto textem nejste spokojen?

Pan PhDr. Uhlíř objevil tento kříž někdy v roce 2018. Když to zjistil, žádal místostarostu Kořenova Pelce a starostu Kořenova Marka, že tento nacistický kříž musí být okamžitě přesunut do muzea. Na tomto názoru nekompromisně trval přibližně tři měsíce. Po necelém roce PhDr. Jan B. Uhlíř, Ph.D., historik a soudní znalec se specializací na nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus, druhou světovou válku, třetí říši a protektorát Čechy a Morava, nečekaně vyhověl požadavkům zastupitelů–podnikatelů, kteří byli ochotni udělat všechno pro to, aby kříž mohl zůstat na místě a nemusel se stěhovat do muzea. Fakt, že ho obnovili neonacisté, nikdo nezkoumal. Doktor Uhlíř sice ve »výkladovém« textu odhaluje záměrné podvody a lži, s pomocí kterých byl nacistický kříž obnoven, nezabývá se však důvody, jež vedly k tajnému nepovolenému obnovení symbolu třetí říše. Vyhýbá se zásadní otázce, zda znovuodhalení kříže je neonacistickým činem a zda tento čin odporuje zákonům ČR.

Zásadní jeho chybou je, že neudělal historicko-literární rešerši a při svých úvahách se opíral o nepodložené údaje, které mu předkládal zejména místostarosta Pelc. Doktor Uhlíř místo toho, aby vše nahlásil policii, vyhověl požadavku zastupitelů-podnikatelů obce Kořenova, pánům Pelcovi, Markovi a Plecháčovi.

Vše mělo zachránit slohové cvičení pana doktora Uhlíře. Podle něj stačí vedle kříže umístit tabulku, že »kořenovský žulový Železný kříž představuje nepochybně symbol třetí říše, jeho ponechání na místě však svědčí o sebevědomí, toleranci a dobré vůli obce Kořenov, vlastnostech, které by po každé válce měli vítězové projevovat vůči poraženým...«

Tento text není pravdivý. Nacistický kříž nepatří obci Kořenovu, takže Kořenovští nemohou rozhodovat o jeho osudu. Rozhodovat o něm může jen majitel pozemku, a tedy i kříže – a tím je český stát.

Zmínil jste, že přičiněním mužů z Přátel kříže, resp. Jizeranu, bylo zlikvidováno původní malé pietní místo nacistů. Co to bylo?

Jednalo se o malé pietní místo o ploše menší než 50 metrů čtverečních, které bylo koncipováno mimo osu rozhledna – kříž, a to na pravé straně při pohledu na kříž od rozhledny. Založili ho nacističtí lektoři z nedaleké Rösslerbaude pro vybrané nacistické hrdiny, kteří padli za ideály národního socialismu.

Měli jsme štěstí. Tento malý »háj nacistických hrdinů« vyfotografovala a popsala náhodou skupina, která si říká Putující. Vyfotila ho několik měsíců před zásahem Jizeranu. Putující poměrně přesně popsali, co tam našli. Cituji: »Postupem času jsme zjistili, že se jednalo o kamenný menhirový kruh se středem na paloučku. Středem druhého ochranného kruhu je samotná rozhledna. Vedle prvního kruhu se nacházelo pozorovací sedátko, kde s největší pravděpodobností sedával šaman/druid...«

Prostě nacházelo se zde prastaré kultovní místo, což opravdu tato lokalita – rovná plošina na vyvýšeném palouku s výhledem do kraje – předurčovala. Menhiry tady stály do doby, než je zlikvidovali obnovitelé kříže. Zbytky kříže a symbolické kameny zde ležely jako memento doby a nikoho neurážely.

Byl jste se na místě podívat osobně?

Na místě jsem během roku asi desetkrát. Místní obyvatelé se bojí mluvit. O pachatelích mluví jako o »fašounech«, někteří prý byli skinheadi.

Ještě předtím, než byl kříž označen jednoznačně za nacistický, se v některých tištěných průvodcích označoval za maltézský. Tenhle omyl již je definitivně vyvrácen?

Není vyloučeno, že si to někdo stále myslí a že to je v různých průvodcích a knihách stále uvedeno. Musím však tento omyl vyvracet stále. Tvrzení, že kříž byl vztyčen v květnu 1944 »místními Němci«, není pravdivé. Pietní místo vybudovaly a kříž vztyčily nacistické špičky okresu Jablonec – lektoři ze školicího nacistického střediska ze zmíněné Rösslerbaude, dnešní Turnovské chaty, která se nachází asi 300 metrů od kříže. A stalo se to v říjnu 1944.

A musím vyvrátit i další mýty: Tvrzení, že byl kříž vztyčen na památku padlých příslušníků říšské branné moci a zbraní SS, také není zcela pravdivé, totiž oni vybudovali toto místo pro vybrané, »příkladně hrdinné« padlé nacisty, a tito byli vybráni nacistickými lektory NSDAP. Na jejich »počest« nechali přivézt za každého vybraného nacistického »hrdinu« kámen z obce jeho bydliště.

Tvrzení, že tam nosili květiny místní lidé, je též nepřesné, ty tam pokládali především nacisté, byl to jejich projev úcty vůči hrdinům, kteří padli za ideály národního socialismu. Pokud místní lidé byli nacisty, pak jedině tehdy se takové tvrzení blíží pravdě.

A pak uvažte, že tento »háj hrdinů« se nacházel v zakázaném vojenském pásmu ve válce. Však i rozhledna sloužila za války jako německá vojenská pozorovatelna, přístup sem měli pouze vybraní spolehliví nacisté.

A tvrzení, že obnovu kříže provedla skupina místních nadšenců, je naprosto nepřijatelné. Správně má být: sestavení kříže provedla z vlastní iniciativy skupina několika místních pravicových extremistů.

Zkrátka žulový nacistický kříž byl obnoven na základě lží a podvodů. A nejhorší je, že se toto místo stalo poutním místem neonacistů z celé Evropy. Proto se také v červenci 2020 u kříže objevil protestní panel Stop neonacismu. Viděl jsem fotografii.

A jak to bylo s odstraněním bohaté zeleně a stromů zde?

To provedl již Jizeran. V roce 2012 zlikvidoval veškerou zeleň mezi žulovým křížem a rozhlednou, nezůstal tu doslova »kámen na kameni«, když uvážím, že zmizely i původní menhiry. Plochu vlastně oholili.

A o tom věděla Správa Krkonošského národního parku? Však na to potřebovali techniku, jak jste uvedl.

O jejich brutálním zásahu svědčí fotografie, letecké snímky i snímky, které byly zveřejněny v tisku. Nebylo to jednoduché. Dohledal jsem je na internetu. KRNAP zametá stopy pod stůl. Doufám, že vše vyřeší co nejdříve příslušné orgány.

Vaším cílem je kříž odstranit...

Ano, odpůrci tohoto kříže žádají o jeho přesunutí do muzea, například do Severočeského muzea v Liberci.

Kříž a pietní místo pod rozhlednou Štěpánkou vzkřísili ti, co o historii, která se zde odehrávala ve 40. letech, nevědí skoro nic. Je však možné, že naslouchali a naslouchají někomu, kdo má tento symbol třetí říše rád. Je proto nutné, aby se okolnostmi, za kterých byl kříž spolu se symbolickým hřbitovem znovu vybudován, začaly zabývat znovu co nejdříve příslušné orgány. Protože usmiřovat se u nacistického kříže odhaleného Henleinem – a znovuodhaleného neonacisty nebo lidmi majícími k neonacismu velmi blízko v roce 2011, jak je zde na mnohých textech žádáno – to je prostě nepřijatelné.

Pohnulo se něco v této záležitosti? Reagují politici a orgány státu na vaše výzvy a upozornění?

Obeslal jsem mailovou poštou několik poslanců. Některé i dvakrát. Prozatím neodpověděli. Totéž udělala i Ing. Valouchová, předsedkyně SOPVP, ta obeslala předsedy poslaneckých klubů. Byla úspěšnější. Odpovědělo jí několik poslanců.

V loňském roce poslala paní předsedkyně Valouchová ministrovi životního prostředí Mgr. Richardu Brabcovi stížnost - kříž se nachází na území KRNAP, jak bylo již zmíněno. On jí 22. prosince 2020 odpověděl: »S ohledem na Vámi uváděné informace ve Vašem novém dopise mi nezbývá, než Vám doporučit, abyste podali trestní oznámení. V tomto sporu jen policie, resp. soud může rozhodnout o tom, zda Váš výklad skutečností naplňuje skutkovou podstatu trestného činu.«

A to je také můj hlavní cíl, dosáhnout soudu.

Monika HOŘENÍ

 

20. 5. 2021