John J. Mearsheimer - Hra s ohněm na Ukrajině

A co konečná forma eskalace? Existují tři okolnosti, za kterých by Putin mohl použít jaderné zbraně, píše  John Joseph Mearsheimer je americký politolog z University of Chicago.

John Joseph Mearsheimer, americký politolog z University of Chicago

5. září 2022 - 09:01

První by bylo, kdyby se do boje zapojily Spojené státy a jejich spojenci v NATO. Tento vývoj by nejen výrazně posunul vojenskou rovnováhu proti Rusku a výrazně zvýšil pravděpodobnost porážky, ale také by znamenal, že Rusko by bylo na prahu velmocenské války, která by se mohla snadno přelít na jeho území. Ruské vedení by jistě mělo pocit, že je v sázce jejich samotné přežití, což by je silně motivovalo k použití jaderných zbraní k záchraně situace. Přinejmenším by zvážili demonstrační nálety, aby přesvědčili Západ, aby se stáhl. Zda by takový krok ukončil válku nebo ji vymkl kontrole, nelze dopředu říci.

Ve svém projevu z 24. února, v němž oznámil invazi, Putin důrazně naznačil, že by se uchýlil k jaderným zbraním, pokud by Spojené státy a jejich spojenci vstoupili do války. Na adresu „těch, kteří by mohli být v pokušení zasahovat,“ řekl: „Musíte vědět, že Rusko okamžitě zareaguje a důsledky budou takové, jaké jste v celé své historii neviděli.“ Jeho varování nebylo ignorováno. Avril Haines, ředitelka americké zpravodajské služby v květnu předpověděla, že Putin by mohl použít jaderné zbraně, pokud NATO „buď zasáhne, nebo se to chystá udělat“, v neposlední řadě proto, že „se zdá, že přispívá k dojmu, že je v nebezpečí prohrát válku na Ukrajině“.

Ve druhém jaderném scénáři Ukrajina obrací vývoj na bojišti sama, bez přímé účasti USA. Pokud by ukrajinské síly dokázaly porazit ruskou armádu a získat zpět ztracené území své země, není pochyb o tom, že Moskva by tento výsledek mohla snadno považovat za existenční hrozbu vyžadující jadernou reakci. Nakonec byli Putin a jeho poradci tak znepokojeni rostoucím sbližováním Kyjeva se Západem, že se vědomě rozhodli zaútočit na Ukrajinu, navzdory jasným varováním USA a jejich spojenců o strašlivých důsledcích pro Rusko. Na rozdíl od prvního scénáře by Moskva nepoužila jaderné zbraně v rámci války se Spojenými státy, ale proti Ukrajině. Udělala by to i s malou obavou z jaderné odvety, protože Kyjev nemá žádné jaderné zbraně a Washington by neměl žádný zájem na zahájení jaderné války. Absence jasné hrozby odvety by Putinovi usnadnila úvahy o použití jaderných zbraní.

Ve třetím scénáři se válka vyvine do vleklé patové situace bez diplomatického řešení a pro Moskvu je extrémně nákladná. V zoufalé snaze ukončit konflikt za výhodných podmínek by Putin mohl vsadit na jadernou eskalaci, aby vyhrál. Stejně jako v předchozím scénáři, kde eskaluje, aby se vyhnul porážce, by americká jaderná odveta byla vysoce nepravděpodobná. V obou scénářích Rusko pravděpodobně použije taktické jaderné zbraně proti malému počtu vojenských cílů, alespoň zpočátku. Při pozdějších útocích by v případě potřeby mohl zaútočit i na města. Jedním z cílů strategie by bylo získat vojenskou převahu, ale důležitějším cílem by bylo zasadit ránu, která změní hru – vyděsit Západ natolik, že Spojené státy a jejich spojenci budou jednat rychle a konflikt budou chtít ukončit. Není divu, že William Burns, ředitel CIA, v dubnu poznamenal: „Nikdo z nás nemůže brát na lehkou váhu hrozbu možného použití taktických jaderných zbraní nebo jaderných zbraní krátkého dosahu.“

(rp,prvnizpravy.cz,pi-news,foto:arch.)