Jiří John, německý antifašista, píše o pronásledování Čechů na Chebsku
4. 2. 2020
Jiří John, německý antifašista, píše o pronásledování Čechů na Chebsku
8. září 1896 podal vrchní finanční komisař v Chebu žádost Ústřední matici školské v Praze, ve které uvádí, že v Chebu byl přinucen nastoupit do funkce na finanční správu v Chebu. Zde však není české školy, neboť Cheb je znám svým čechožroutstvím, ale i vlastizrádným postojem ke všemu, co je české. Přitom v Chebu je dostatek dítek školou povinných, že by zde bylo možné zřídit velkou školu s vyučovacím jazykem českým. Nadto i v jiných zněmčelých městech jsou české školy matiční.
V této souvislosti však připomenul slova zdejšího říšského poslance Ira, který vyzval zdejší Čechy: „Buď se necháte poněmčit, nebo se vystěhujte“. A doporučuje vůči všemu českému zahájit „Vernichtungskampf“, tj. „zničující boj. K otevření české školy nikdy v době vlády rakousko-uherské v Chebu nedošlo.
Naopak štvanice proti všemu českému v Chebu se stupňovaly. O to se zasloužil nejen již zmíněný poslanec Iro, rodák z Chebu, ale i další říšští poslanci Schnöcker a Wolf, kteří byli známí na Říšské radě ve Vídni tím, že české poslance napadali nejen slovně ale i fyzicky.
Zásluhou právě těchto štváčů docházelo k tomu, že několik českých živnostníků v dobře prosperujících živnostech muselo svoji činnost v Chebu ukončit. Tak dopadl např. Prokop Forejt, který se odstěhoval do Českých Budějovic. Výpověď z bytu i z budovy, kde měl svoji živnost obdržel kloboučník Šulc, přestože měl za manželku chebskou Němku a pět dětí, Němku si vzal jako vdovu i s dětmi. Jeho manželka šla prosit k purkmistrovi v Chebu, ale ani to nepomohlo. Dále dostal výpověď z bytu i z krámku Beránek, který měl rukavičkářskou živnost. I on se odstěhoval do Českých Budějovic. Dalším postiženým živnostníkem byl krejčí Kasal. Forst, obchodník s koloniálním zbožím, dostal výpověď a vystěhoval se do Plzně. Bydlela zde i Plačkova židovská rodina, která se hlásila k české národnosti. I ona musela zanechat podnikání v Chebu a také se odstěhovat. Jejich domácí jim původně slíbil, že nájem zachová, ale výhrůžkám vzdoroval jen tři dny. Podlehl nátlaku nacionálních chebských Němců.
14. dubna 1897 byla zveřejněno Badeniho jazyková nařízení. Ta určovala, že ve všech českých, moravských i slezských zemí Koruny české je český jazyk na úřadech zrovnoprávněn s němčinou. Německý jazyk byl na úřadech uznáván i v českém vnitrozemí. Ve zněmčelých městech museli jejich obyvatelé české národnosti dosud používat němčinu. Zrovnoprávnění češtiny s němčinou se nelíbilo zejména chebským Němcům. Stále se považovali za říšské císařské město. Od toho dne se němečtí nacionalisté scházeli u pomníku Josefa II. na náměstí v Chebu, pokřikovali protičeská hesla a žádali, aby byl svolán Volkstag, který však rakouská vláda zakázala.
Na 20. června 1897 byl svolán tzv. Trutzvolkstag, jenž byl rovněž zakázán. Přesto němečtí poslanci ze zněmčelého území svolali jednání do uzavřených místností radničního dvora, ale i na Střelnici, kam přišla řada zástupců měst a obcí ze zněmčelého území Čech a Moravy. Zde přítomní složili tzv. Chebskou přísahu (Egererschwur). Jí se zavázali, že ve městech a obcích, které jsou pod jejich správou, nepřipustí český spolkový život, a že v tzv. uzavřeném území nepřipustí zřizování českých škol a že budou působit, aby český život a česká řeč ve zněmčelých obcích českého pohraničí byly potlačeny.
Němci nejvíce nenáviděny úředník byl okresní tajemník na hejtmanství. Chodil na schůze, které, pokud na nich docházelo k porušování zákonů, rozpouštěl. Dokonce musel zabavovat štvavý chebský časopis Volkswille. Také tajemník Sikora měl proto problémy s bydlením. Šikanován byl i okresní hejtman Stadler von Wolfersgrün. Pravidelně se stravoval v radničním sklepě. Po oné sobotě našel na svém stole lístek, že hostinský pro něj nemá žádné jídlo, ani pití a že má podnik bez prodlení opustit. Zároveň pan hejtman dostal výpověď i z bytu. Aby se mohl vyspat, musel jezdit do Františkových Lázní.
"Chebsko v proměnách času"
Foto: antifašistická Republikanische Wehr pochoduje v Chebu pod čs. praporem
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
