Jedna z písní, kterou zpívali naši dědové, otcové...
Jedna z písní, kterou zpívali naši dědové, otcové...
Čtvrtého července
na Strahovských hradbách
[stáli sokolici]
v dlouhých, hustých řadách.
V dlouhých, hustých řadách
s vlajícím praporem,
[bolně pohlíželi]
na vrch za Břevnovem.
Na vrch za Břevnovem
k císařské oboře;
Pohledněte, milí,
pohledněte chvíli,
kdo to tam as oře.
Oře tam Čechie,
máti naše drahá,
[hodlá vyorati]
naše stará práva.
Naše stará práva
jsou tam zakopána,
[od našich nepřátel]
byla zašlapána.
Orej, máti, orej,
do umdlení orej,
[až budeš umdlévat],
Sokoly zavolej.
Sokoly zavolej
od slovanské Prahy,
oni ti pomohou
zahnat naše vrahy.
Zahnat naše vrahy
do pekel, kam patří,
[a pak provolejme]
„Na zdar, České vlasti.“[9]
Píseň má několik verzí. Například Sokolský zpěvník Aloise Neuberta z první čtvrtiny 20. století obsahuje uvedený text.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A9ho_%C4%8Dervence
Foto: https://www.forum24.cz/foto-sokolove-se-sletaji-jiz-pres-140-let-v-roce-1912-bojovali-u-marathonu
