Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ing. Josef Mikš - Soud dějin

22. 9. 2022

Ing. Josef Mikš - Soud dějin

 

„ …Také příslušníci německé menšiny vyškovského ostrůvku se s novým československým státem neztotožnili. Přestože jejich politická organizovanost byla různá a v prvních letech republiky převažoval vliv německých agrárníků a německých sociálů, idea pangermanismu byla ve vědomí lidí prosazována a upevňována zejména německými spolky.

 

 

O tom, jaké byly skutečné názory a nálady německých občanů ostrůvku, výstižně svědčí anonymní dopis, jehož kopie je uložena v Okresním archivu Vyškovska.  V něm si Čech – obyvatel ostrůvku -, který nechtěl být z pochopitelných důvodů jmenován, stěžuje výboru Národní jednoty na poměry i rozpínavost Němců. Píše v něm:

 

´Slavná národní jednoto ! (Národní jednota je organizace, která měla za první republiky úkol podporovat český menši nový život ve smíšených územích.)

Jak je bolestné, když český člověk na německém ostrůvku mezi Němci musí žít, a jaká je pomoc. Takový člověk se nemůže pohybovat, jak by chtěl, každý se něho dívá stranou a ho za nějakého jiného člověka uvažuje. A obzvláště v té době, , kdy advokáti a doktoři sem přicházejí a na schůzích a na slavnostech řeční. Je to až hanba poslouchat, jak například z Hostěnic pan Kraupl, který je cestářem, je to tolik jako státní služba, a stát mu práci dal, kdežto by tu práci také nějaký český člověk  poctivě dělal, ne takový zpupný člověk, který je na ostrůvku Obman des Turnvereines (vedoucí tělovýchovné jednoty)a při každé příležitosti nadává na ´böhmische Gesindel´a tady český stát ho podporuje. Kdyby on si držel tu silnici , jak se patří v pořádku.

 

Loňského roku, když byla v Hostěnicích slavnost, přijel tam jeden český cukrář, jak se jmenoval, nevím. Kraupl ho uhlídl a hned zavolal dr. Fleischhakera a řekl mu - ´ist schon wieder da, das böhmische Gesindel, den jagen wir weg´, (´už je tady ta česká sebranka, toho vyženeme.´) Pak oba šli k němu a obchodník se legitimoval, že může prodávat kdekoliv, zůstal, ale zato říkali to těm ordner-pořadatelům a oni zase dětem, aby u toho cizího nikdo nic nekupoval, ale přesto on hodně prodal.

 

29.6. – minulý měsíc se odbývala v Lysovicích slavnost slunovratu (Sonnenwende), při kterém všechny obce zastoupeny byly, i z Čechyně a Pomořan, a před slavností byli hosté Krauplem uvítáni, pak se uýjal slov dr. Fleischhaker  z Hostěnic. Jeho řeč byla jehlou do českého srdce, kterou on se vyjádřil a pronesl slov proti Národní jednotě ve Vyškově, jejich práci a ukázal prstem na Vyškov a přitom řekl: ´Die herliche minderheitschule in Kutscherau´, (Ta nádherná menšinová škola v Kučerově, /narážka na novou českou školu, kterou vybudovala Národní jednota pro české děti. V Kučerově bylo 106 občanů české národnosti a 728 německé!) při kterém bylo voláno fuj. Pak řekl , i kdyby byla celá česká země zaplavena legionáři, oni se ohnout nedají: ´Wir Deutschen sind früher als die Tschechen, das ist  tschechische Lüg, das die Tschechen  frúher da waren, das ist ihr Princip nur zu lügen, das beweist  die hörliche Volkszehlung. ´ (My, Němci, jsme byli dříve než Češi, to je česká lež, že Češi zde byli dříve, to je jejich princip lhát, to dokazuje nesvobodné sčítání lidu, narážka na sčítání lidu  v roce 1921, kterým se Němci cítili poškozeni, protože prý bylo upraveno ve prospěch Čechů.´) a jiné a potom je varoval, aby byli sobě věrni, aby byli pyšni na svůj kroj, dokud ten nosit budou, budou z nich věrní Němci a jak ten odstraní, budou se topit, až se německá věc utopí. Ječmene se dosti pošlapalo, pak chtějí mít úlevu na daně.

Slavná Národní jednoto!

Nechci, aby byl ten cestář ze služby vyhozen, ačkoliv by mu to patřilo, ale chci, aby dostal jeho nadřízený důtku a budu sledovat věc nadále.

Též podobně je na Ostrůvku v hostincích, když přijde nějaká listina v české řeči tištěná, která má být vyvěšena v hostinci, kdepak to. Ta vandruje do kamen neb na záchod, přesvědčte se samí o tom, německé plakáty visí půl roku v každém hostinci, ale český plakát musí ihned zmizet, třebas je to rozkaz od hejtmanství nebo jiného úřadu.

Na Ostrůvku 2. července 1922 – Občan z Ostrůvku …

Výňatek z díla