České národní listy

Herma Kennelová – „Můžeme mluvit o genocidě“

(Ve skutečnosti šlo o vyřizování účtů mezi Němci. Němečtí antifašisté, které tzv. sudetští Němci po Mnichovu poslali do koncentračního tábora, si po svém návratu z KT vypořádali účty se znacizovanými henleinovci , kteří je tam poslali. Ale my jsme měli být Němci obviněni ze zločinů)

Český deník s největším nákladem „Mladá fronta“ uveřejnil rozhovor s německou spisovatelkou Hermou Kennelovou, jejíž kniha „Bergsdorf“ (Kamenná), která pojednává o hromadné vraždě u Dobronína u Jihlavy, vyšla v nakladatelství Vitalils. Kniha byla podnětem pro policejní vyšetřování.

Podle vlastních slov spisovatelka byla vždy přesvědčena, že zavraždění nevinných lidí by mělo být bezpodmínečně vyšetřeno, a to bez přihlížení k národnosti oběti. Když lidé jsou vražděni podle své příslušnosti k národu, můžeme mluvit o genocidě, zejména když jde o několik vražd na více místech, tvrdí spisovatelka. Podle jejího názoru četní nacističtí zločinci včas před kapitulací utekli a revoluční gardy a partyzáni si svou touhu po pomstě vylili na německých ženách, dětech a starcích, kteří se žádného zločinu nedopustili. Podle spisovatelky mladá generace v Německu, ale i v ČR, mluví objektivně o zločinech Němců za nacismu. Kriminální policie vyšetřuje případy velmi profesionálně, média informují objektivně.

SudetenPost, 7.10.2010, str. 8

Pozn. red.: Z jednoho diskusního příspěvku na internetu k uvedené tématice:

„U Kamenné jsme vztyčili kříž sudeťákům ze vzorné SS vesnice.
Opět vše začalo kampaní, ve které byli osočováni Češi z masakru nevinného německého obyvatelstva… Bergersdorf-Kamenná byla vesnice většinově německá, která měla před válkou 250 obyvatel. Její obyvatelé byli z příchodu Němců v roce 1939 tak nadšení, že jich celých 47 vstoupilo do jednotek SS-Waffen. Podle celkového počtu obyvatel lze usuzovat, že z každé sedlácké rodiny vstoupil do této organizace, která byla po válce vyhlášena mezinárodním společenstvím jako zločinecká, jeden synek. V roce 1943 udělil Obergruppenführer SS Gottlieb Berger za zásluhy této obci titul "vzorná vesnice SS." Hrála kapela a taťkové - členové NSDAP, byli na své synky pyšní. Ti bojovali v SS divizi Leibstandarte Adolf Hitler, která se za války dopustila mnoha válečných zločinů.“

Právo, 20. srpna 2010, Petr Uhl, Za vraždy v Dobroníně už nelze trestat: „R.K. je 88letý syn muže, který to prý vše zorganizoval, vybral sedláky podporující nacismus v okolních vesnicích, tedy řadové členy NSDAP, jeden byl prý v SA a jeden v SS.“

Z Práva jsme se tedy dozvěděli, že oběti politováníhodných excesů byli členy NSDAP, SA,SS. Potřebovali bychom však vědět, zda zabití Němci byli nejen nacisty, tedy členy organizací prohlášených za zločinecké, ale zda také se dopustili nějakých zločinů vůči českému obyvatelstvu. To je samozřejmě povinností sdělovacích prostředků, které však již delší dobu jsou bohužel více či méně proněmecké, v tomto případě, jak jsem přesvědčen hrají výslovně německou kartou. Nelze se divit! Jsou v rukou německých majitelů. Potřebné údaje proto zpravidla nedostáváme. Pokud je však nemáme, měly by být naše soudy opatrné. Nelze vyloučit, že šlo revoluční odplatu. Každý zmařený lidský život je tragedií. Němci zaseli vítr, sklidili bouři. Každá historická událost má své příčiny a důsledky. „Mohlo to dopadnou mnohem tvrději“, prohlásil německý antinacista Lorenz Knorr, rodák z Chebu. (Landes Zeitung, 1.12. 2009, str.2)

Pokud jde o chápání a interpretaci genocidy, jak ji vykládá autorka a Sudetenpost, pak lze říci, a to velmi slušně, že je velmi subjektivní. Je přesně v linii sudetoněmeckého landsmanšaftu. Němci by měli být velmi uvážliví ve svých výrocích. Neměli by zapomínat na 50 milionů obětí druhé světové války, již zločinně rozpoutali, na hrůzné zločiny, které se dopouštěli po celé Evropě, zvláště pak v Sovětském svazu a Polsku. Za nacistické genocidní akty nesou odpovědnost i tzv. sudetští Němci.