České národní listy

Henleinovci řádili v pohraničí

Můj manžel byl od 1.8. 1936 do 31.8. 1938 velitelem četnické stanice Liptaň, okr. Krnov. Byl to čistě německý kraj v Osoblažském výběžku.Když tam nastoupil a nastěhovali jsme se tam, chovali se Němci celkem dobře. Manžel uměl perfektně německy.

Brzy se však situace změnila. Henleinovci řádili v pohraničí, dělali schůze a všechny Němce tak zfanatizovali, že utekli do Německa, tam se ozbrojili  a napadali naše četnické stanice a celnice. Ve vesnicích zůstali jen staří lidé a děti.

Začalo to hned 20. května, kdy se na stanici do Liptaně dostavil vrch. fin. resp. Ludvík Svoboda, který ve dne v noci seděl u telefonu a přijímal zprávy.

Ještě tuto noc přijela moje maminka z Litovle najatým osobním autem, aby mne a naše dva syny odvezla do bezpečí. Maminka se dozvěděla, co se děje, jelikož tam, kde bydlela, bydlel i četnický strážmistr, který byl také okamžitě odvelen na hranici.

Manžel zůstal na stanici v Liptani a já jsem za ním často jezdila. Jednou však přišel, že musím okamžitě odjet, že přišlo nejhorší „heslo“.

Jelikož starší kluk měl nastoupit po prázdninách do školy a v Liptani byla jen německá škola, žádal manžel o přeložení někam, kde bude alespoň menšinová česká škola. Byl tedy k 1.9. 1938 přeložen do Třemešné a velitel z Třemešné do Liptaně. Nábytek jsme odváželi v srpnu. Nikdo již nechtěl pro něj jet. S námahou jsem sehnala menší nákladní auto. Naložili jsme, co se vešlo. Tak podobně utíkal můj bratr, profesor z Opavy. Nábytek se skládal do garáží, do chodby, jak to šlo. Musím říct, že nám byli nápomocni dobří lidé.

Svatoslava Švábová, tehdy Třemešná