DWN - Bez Ruska v podobě nepřítele ztratí NATO smysl své existence!

Dříve mělo NATO očividného protivníka - Varšavskou smlouvu pod vedením SSSR, napsal Deutsche Wirtschafts Nachrichten.

2. prosince 2019 - 04:20

Neexistuje však 30 let a aliance se vůbec nezměnila. Kromě toho generální tajemník organizace Jens Stoltenberg dělá vše pro to, aby Rusko, dědic Sovětského svazu, bylo nadále považováno za nepřítele, protože bez něj NATO ztratí smysl své existence, vysvětlil autor článku Ronald Barazon.

NATO oslaví příští týden v Londýně své narozeniny, uvedl německý list Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Organizace byla založena před 70 lety. Přičemž ale francouzský prezident Emmanuel Macron kazí všem slavnostní náladu svými otázkami ohledně významu NATO a jeho nepřátel, konstatoval autor článku Ronald Barazon.

NATO mělo očividného protivníka - Varšavskou smlouvu pod vedením SSSR. Neexistuje však již 30 let a aliance se vůbec nezměnila. Kromě toho generální tajemník organizace Jens Stoltenberg dělá vše pro to, aby i nadále považoval Rusko za nepřítele. Jeho účel je zřejmý: bez Ruska v podobě nepřítele ztratí NATO smysl své existence. Ale Macron to chce ukončit a navázat partnerství s Moskvou a přehodnotit úkoly aliance.

Stoltenberg se snaží zachránit vojenskou organizaci, pokračovala publikace. A jako omluvu pro svoji pozici neustále cituje příklad „anexe“ Krymu a událostí na východní Ukrajině. Problém je však v tom, že poté, co k moci přišel nový ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij, došlo ve vztazích mezi Kyjevem a Moskvou k náznakům řešení.

Prvnizpravy.cz - Macron: Pro NATO je nemyslitelné brát Rusko za „primárního nepřítele“!

Prvnizpravy.cz - Kolik agresí uskutečnily členské státy NATO za dobu trvání této aliance?

Kromě toho došlo k ukrajinskému konfliktu zaviněním NATO, nikoli Moskvy, zdůraznil Barazon. Stoltenberg a jeho předchůdce Anders Fogh Rasmussen „pečovali“ o Kyjev, jak nejlépe mohli, aby pokračovali v expanzi aliance na východ. Pro Rusko to byla očividná provokace, protože černomořská flotila sídlí na Krymu. Moskva považuje Ukrajinu za zónu své bezpečnosti, spolu s Gruzií a Běloruskem, poukázal autor.

Avšak pod nátlakem NATO a východoevropských zemí EU a USA přesto prohlásily Rusko za nepřítele, čímž zachránily alianci. Poté se státy zapojené do organizace začaly aktivně vyzbrojovat. Na východní hranici Evropské unie byla vytvořena vojenská zóna s tisíci vojáky a raketovými základnami. Stoltenberg a výrobci zbraní se radovali.

O reformu NATO se však zajímá nejenom Macron, ale také německá kancléřka Angela Merkelová. Berlín začíná pochybovat o spolehlivosti Spojených států, které vystupovaly po celá desetiletí v roli státu-protektora. V tomto ohledu se stává prioritou diskuse o evropské obranné politice a vyhlídky na vytvoření jednotné armády EU. Ale všechny tyto diskuse zatím nepřinesly žádné výsledky. Šance na úspěch tohoto podniku jsou velmi malé, protože zatímco Paříž a Londýn pochybují o Spojených státech, Varšava naopak prohlubuje vztahy s Washingtonem. A zatímco se Francie přibližuje k Rusku, Berlín se od Moskvy distancuje.

Jako alternativu Macron navrhuje NATO, že nebude konfrontovat Rusko a Čínu, ale soustředí se na boj proti terorismu. A stojí za uznání, že terorismus je skutečně vážnou hrozbou, protože je vyvážen do členských zemí aliance. Abychom však proti němu mohli účinně bojovat, je nutné pomocí politických prostředků neutralizovat vládu a organizace, které ho podporují. Ale NATO nemůže převzít takový úkol, protože je to vojenská organizace, uzavřel skepticky Barazon.

(kou, prvnizpravy.cz, deutsche-wirtschafts-nachrichten.de, foto: arch.)