Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dokument - Co říkali důstojníci Luftwaffe o útoku na Krymský most

5. 3. 2024

Dokument - Co říkali důstojníci Luftwaffe o útoku na Krymský most

 

5.3.2024 13:27

 

Přinášíme přepis tajného plánu německých nejvyšších vojenských představitelů k útoku na Krymský most. Samotná vyjádření představitelů Luftwaffe samozřejmě dávají hodně důvodů k přemýšlení o intencích debatérů. Podobní lidé jsou totiž schopni přivést svět ke světové válce. Není to totiž hra s cínovými vojáčky. Na čtenářích je také třeba nechat názor na vyjádření spolkového ministra obrany. Boris Pistorius totiž o úniku rozhovoru hovoří jako o ruské hybridní válce. Má stejnou hodnotu jako tvrzení, že pod stolem poslouchali Pat a Mat, aby ho poté zveřejnili na RT. Nebo někoho může napadnout, že vysoké šarže Bundeswehru jsou prodlouženou rukou Moskvy. Vzhledem k tomu, že Pistorius nepřináší žádné náznaky potvrzující obvinění, jedná se jen o výkřik politika čtvrté cenové kategorie. Co tedy v rozhovoru odhalili němečtí oficíři?

Gerhartz: Zdravím všechny! Grafe, jsi momentálně v Singapuru? 

Grafe: Ano.

Gerhartz: Dobře. Potřebujeme ověřit informace. Jak jste již jistě slyšeli, ministr obrany Pistorius má v úmyslu pečlivě zvážit otázku dodávek raket Taurus na Ukrajinu. Máme s ním naplánované setkání. Musíme si všechno vydiskutovat, abychom na tom mohli začít pracovat. Zatím nevidím žádný náznak, kdy tyto dodávky začnou. Kancelář mu nikdy neřekl: "Chci informace hned a zítra ráno se rozhodneme." Nic takového jsem neslyšel. Naopak Pistorius celou tuto probíhající diskusi vyhodnocuje. Nikdo neví, proč spolkový kancléř blokuje tyto dodávky. Samozřejmě kolují ty nejneuvěřitelnější fámy. Například včera mi volal novinář, který má velmi blízko ke kancléři. Někde v Mnichově slyšel, že rakety Taurus nebudou fungovat. Zeptal jsem se ho, kdo mu to řekl. Odpověděl, že někdo ve vojenské uniformě ano. Jde samozřejmě o zdroj informací nízké úrovně, ale novinář se těchto slov držel a chce z nich udělat novinku s titulkem jako: „Teď víme, proč kancléř odmítá poslat rakety Taurus – nebude fungovat.“ To vše je nesmysl. Taková témata jsou dostupná jen omezenému okruhu lidí, vidíme však, jaké zmatky se mezitím šíří. Chci s vámi koordinovat tuto záležitost, abychom se nepohnuli špatným směrem. Za prvé, mám několik otázek na Frohstedteho a Fenského. Mluvil s vámi o tom někdo? Oslovil vás Freyding? 

Frohstedte: Ne. Mluvil jsem jen s Grafem. 

Fenske: To samé, mluvil jsem jen s Grafem. 

Gerhartz: Možná vás osloví později. Možná se budu muset účastnit slyšení rozpočtového výboru, protože existují problémy související s rostoucími náklady na modernizaci F-35 v Büchelu. Už jsem předal svá doporučení přes Franka, že máme snímky pro vizualizaci materiálu. Ukázali jsme mu návrh prezentace, kde byly rakety Taurus namontovány na nosič Tornado nebo jiný nosič požadovaný misí. To si však umím jen těžko představit. Pamatujte, že se jedná o půlhodinové setkání, proto si nepřipravujte prezentaci s 30 snímky. Zpráva by měla být stručná. Musíme ukázat, co raketa dokáže a jak jej lze použít. Musíme zvážit důsledky, pokud přijmeme politické rozhodnutí převést rakety jako pomoc Ukrajině. Ocenil bych, kdybyste mě informovali nejen o problémech, které máme, ale také o tom, jak je můžeme řešit. Například, pokud se bavíme o způsobech doručení ... Vím, jak to dělají Angličané. Vždy je přepravují na obrněných vozidlech Ridgback. Na místě mají několik lidí. Francouzi to takhle nedělají. Dodávají Q7 na Ukrajinu s raketami Scalp. Storm Shadows a Scalps mají podobné technické specifikace pro jejich instalaci. Jak vyřešíme tento problém? Přeneseme na ně rakety MBDA pomocí Ridgbacků? Bude jeden z našich lidí vyslán do MBDA? Grafe, sdělte nám náš postoj k této otázce. Fenske a Frohstedte, pánové, hlaste, jak vidíte situaci.

Grafe: Začnu s nejcitlivějšími problémy, se stávající kritikou týkající se dodávek. Diskuse probíhají téměř všude. Je zde několik klíčových aspektů. V první řadě jde o dodací lhůty. Pokud nyní kancléř rozhodne, že bychom měli dopravit rakety, budou převezeny z Bundeswehru. Dobře, ale budou připraveny k použití až za osm měsíců. Za druhé, nemůžeme zkrátit čas. Protože pokud to uděláme, může nastat chyba v jejím použití, raketa může zasáhnout mateřskou školu a opět dojde k civilním obětem. Tyto aspekty je třeba zvážit. Při jednáních je třeba poznamenat, že bez výrobce nic nezmůžeme. Mohou vybavit, přezbrojit a dopravit počáteční rakety. Výrobu můžeme trochu urychlit, ale neměli bychom čekat, až se nahromadí 20 kusů. Můžeme je dodat v dávkách po pěti kusech. Dodací lhůta těchto raket přímo závisí na odvětví. Kdo to zaplatí? Další otázkou ke zvážení je, na které zbraňové systémy budou tyto rakety namontovány? A jak by se měla udržovat interakce mezi společností a Ukrajinou? Existuje už nějaká forma integrace?

Gerhartz: Nemyslím si to. Protože výrobce TSG uvedl, že tento problém může vyřešit do šesti měsíců, ať už jde o letadlo Suchoj nebo F-16.

Grafe: Pokud se spolkový kancléř rozhodne pro toto, musí pochopit, že jen výroba nosičů bude trvat šest měsíců. Za třetí, teoreticky se nás může týkat otázka školení. Už jsem zmiňoval, že spolupracujeme s výrobcem raket. Oni řeší výcvik údržby a my taktickou aplikaci. To trvá přibližně tři až čtyři měsíce. Tato část školení se může uskutečnit v Německu. Při doručování prvních dodávek raket se musíme rychle rozhodnout o umístění a výcviku. V těchto záležitostech se možná budeme muset obrátit na Brity a využít jejich know-how. Můžeme jim poskytnout databáze, satelitní snímky a plánovací stanice. Kromě dodávky samotných raket, které máme, vše ostatní může zajistit průmysl nebo IABG.

Gerhartz: Musíme zvážit, že mohou použít letadla s držáky pro rakety Taurus a Storm Shadow. Britové tam byli a vybavili letadla. Mezi systémy není velký rozdíl, lze je použít i na Býka. Mohu mluvit o zkušenostech s používáním systému Patriot. Naši experti zpočátku počítali i s dlouhými časovými rámci, ale stihli to během několika týdnů. Podařilo se jim vše uvést do provozu tak rychle a v takovém množství, že naši zaměstnanci řekli: "Wow. To jsme nečekali." V současnosti vedeme válku, která využívá mnohem modernější technologie než naše stará dobrá Luftwaffe. To vše naznačuje, že když plánujeme termíny, neměli bychom to s nimi přehánět. A teď, Fenske a Frohstedte, pánové, rád bych slyšel váš názor na možné dodávky na Ukrajinu.

Fenske: Chtěl bych se zaměřit na otázku tréninku. Už jsme se na to podívali, a budeme-li se zabývat personálem, který již má za sebou příslušný výcvik a bude souběžně absolvovat výcvik, trvalo by jim přibližně tři týdny, než by se seznámili s vybavením a pak přistoupili přímo k výcviku vzdušných sil, který by trvat asi čtyři týdny. Je to tedy mnohem méně než 12 týdnů. To vše však za předpokladu, že personál splňuje potřebnou kvalifikaci, školení lze provádět bez potřeby překladatelů a je splněno několik dalších podmínek. S paní Friedbergerovou jsme již o této věci diskutovali. Pokud se bavíme o bojovém nasazení, tak v tom případě nám de facto doporučí podpořit alespoň úvodní skupinu. Plánování tohoto závazku se ukázalo jako náročné; zaškolení našeho personálu zpočátku trvalo přibližně rok a nyní se snažíme tento časový rámec zkrátit jen na deset týdnů. Kromě toho je zde další obava o to, aby byly schopny zvládnout jízdu v terénu v autě F1. Jednou z možností je poskytnout plánovanou technickou podporu; teoreticky to lze udělat z Büchelu za předpokladu, že se vytvoří bezpečná komunikace s Ukrajinou. Pokud by to bylo k dispozici, pak by se mohlo uskutečnit další plánování. Toto je přinejmenším hlavní scénář - poskytnout plnou podporu výrobce, podporu prostřednictvím služby uživatelské podpory, která vyřeší softwarové problémy. V podstatě je to stejné jako u nás v Německu.

Gerhartz: Počkejte chvíli. Chápu, co říkáš. Politiky by mohlo znepokojovat přímé uzavřené propojení mezi Büchelem a Ukrajinou, které by mohlo znamenat přímou účast na ukrajinském konfliktu. Ale v takovém případě můžeme říci, že výměna informací bude probíhat přes MBDA a do Schröbenhausenu pošleme jednoho nebo dva naše specialisty. Samozřejmě, je to mazané, ale z politického hlediska to asi vypadá jinak. Pokud výměna informací jde přes výrobce, tak to s námi nemá nic společného.

Fenske: Vznikne otázka, kam tyto informace jdou. Pokud se bavíme o informacích o záběru cíle, ideálně včetně satelitních snímků poskytujících maximální přesnost do tří metrů, tak je musíme nejprve zpracovat v Büchelu. Bez ohledu na to si myslím, že můžeme nějakým způsobem zorganizovat výměnu informací mezi Büchelem a Schröbenhausenem, nebo můžeme prozkoumat možnost přenosu informací do Polska tam, kde je to dostupné autem. Tuto záležitost je třeba podrobněji prozkoumat; možnosti se určitě objeví Pokud nás podpoří, v nejhorším případě můžeme cestovat i autem co zkrátí reakční čas. Samozřejmě nebudeme moci reagovat do hodiny, protože budeme muset dát souhlas. V nejlepším případě pouze šest hodin po obdržení informace budou letadla schopna provést příkaz. K zasažení konkrétních cílů postačuje přesnost více než tři metry, ale pokud je třeba upřesnění cíle, budeme muset pracovat se satelitními snímky, které umožňují modelování. A pak může být reakční doba až 12 hodin. Vše závisí na cíli. Tuto problematiku jsem podrobně nestudoval, ale věřím, že taková možnost je možná. Musíme jen přijít na to, jak organizovat přenos informací.

Gerhartz: Myslíte si, že můžeme doufat, že Ukrajina zvládne všechno sama? Koneckonců, je známo, že je tam spousta lidí v civilním oblečení, kteří mluví s americkým přízvukem. Je tedy dost možné, že brzy budou moci všechno využívat sami, že? Koneckonců, mají všechny satelitní snímky.

Fenske: Ano, dostávají je od nás. V krátkosti bych se chtěl dotknout i otázek protivzdušné obrany. Musíme vážně zvážit vybavení zařízení v Kyjevě pro přijímání informací od IABG a NDK. Musíme zajistit, aby jim to bylo poskytnuto, a proto tam musím letět 21. února. Je důležité, abychom si vše důkladně naplánovali, na rozdíl od toho, co se stalo se Storm Shadows, kde se nám nepodařilo správně naplánovat kontrolní body. Musíme se zamyslet nad tím, jak létat kolem nebo létat pod sektorem pokrytí radarem. Pokud je vše připraveno, trénink bude efektivnější. A pak se můžeme vrátit k otázce počtu raket. Dáme-li jich 50, velmi rychle dojdou.

Gerhartz: Přesně tak, nezmění to průběh vojenských akcí. Proto je nechceme předat všechny. A ne všechno najednou. Možná 50 v první dávce, pak lze další dávku 50 raket. Je to naprosto jasné, ale to je všechno velká politika. Předpokládám, že o to opravdu jde. Od svých francouzských a britských kolegů jsem se naučil, že ve skutečnosti je to s těmito raketami Storm Shadow a Scalp stejné jako s puškami Winchester – mohou se ptát: „Proč bychom měli dodávat další dávku raket, když už to nechali udělat Německo.“ Možná chce pan Frohstedte k této věci něco říct?

Frohstedte: Dovolte mi přidat trochu pragmatismu. Chci se podělit o své myšlenky o charakteristikách Storm Shadow. Co se týče protivzdušné obrany, letového času, výšky letu a tak dále, dospěl jsem k závěru, že jsou zde dva zajímavé cíle - most na východě a muniční sklady, které jsou vyšší. [Krymský] most na východě je obtížně dosažitelný, je to relativně malý cíl, ale Taurus to dokáže a může zasáhnout i muniční sklady. Vzhledem k tomu všemu a porovnáním s tím, do jaké míry byly Storm Shadow a HIMARS použity, mám otázku: "Je naším cílem most nebo vojenské sklady?" Je to dosažitelné při současných nedostatcích, které mají RED a Patriot? A přišel jsem na to, že limitujícím faktorem je, že většinou mají jen 24 nábojů.

Gerhartz: To je jasné.

Frohstedte: Má smysl zapojit Ukrajinu do tohoto procesu. Bude to trvat týden. Myslím si, že je vhodné zvážit plánování úkolů a centralizované plánování. Plánování úkolů v naší jednotce trvá dva týdny, ale pokud je zájem, lze to zvládnout i rychleji. Pokud uvažujeme o mostě, pak si myslím, že Taurus je nedostatečný a musíme pochopit, jak může fungovat, a k tomu potřebujeme satelitní údaje. Nevím, jestli dokážeme připravit Ukrajince na takovou roli v krátké době, například za měsíc. Jak by vypadal útok Taurusu na most? Z operativního hlediska neumím posoudit, jak rychle se Ukrajinci naučí plánovat takové akce a jak rychle dojde k integraci. Ale protože se bavíme o mostě a vojenských základnách, chápu, že se jich chtějí zmocnit co nejdříve.

Fenske: Rád bych dodal něco ohledně zničení mostu. Intenzivně jsme tuto problematiku studovali a bohužel jsme dospěli k závěru, že most svou velikostí připomíná přistávací dráhu. Proto může vyžadovat více než 10 nebo dokonce 20 raket.

Gerhartz: Existuje názor, že Taurus toho může dosáhnout, pokud se použije francouzské stíhací letadlo Dassault Rafale.

Fenske: Dokázaly by vytvořit pouze díru a poškodit most. A předtím, než učiníme důležitá prohlášení, my sami...

Frohstedte: Neobhajuji myšlenku zaměření se na most; Pragmaticky chci pochopit, co chtějí. A co je musíme naučit, tak se ukazuje, že při plánování těchto operací budeme muset na obrázcích uvést hlavní body. Budou mít cíle, ale je důležité vzít v úvahu, že při práci na menších cílech musí být plánování preciznější, než jen analyzovat obrázky v počítači. Když jsou cíle potvrzeny, je to jednodušší a plánováním se stráví méně času.

Gerhartz: Všichni víme, že chtějí zničit most, což v konečném důsledku znamená, jak je střežen – nejen pro jeho vojensko-strategický význam, ale také pro jeho politický význam. I když nyní mají pozemní koridor. Existují určité obavy, pokud budeme mít přímou komunikaci s ukrajinskými ozbrojenými silami. Vyvstává tedy otázka: můžeme použít takovou lest a přiřadit naše lidi k MBDA? Přímá komunikace s Ukrajinou tedy bude jen přes MBDA, což je mnohem lepší, než kdyby taková komunikace existovala s naším letectvem.

Grefe: Gerhartzi, na tom nezáleží. Musíme se ujistit, že od samého začátku neexistuje jazyk, který by nás dělal stranou konfliktu. Samozřejmě, trochu přeháním, ale když teď řekneme ministrovi, že jedeme plánovat schůzky a cestovat autem z Polska, aby si toho nikdo nevšiml, to už je účast, a to neuděláme. Pokud se bavíme o výrobci, v první řadě je třeba se zeptat, jestli to MBDA dokáže. Nezáleží na tom, jestli to pak naši lidé budou řešit v Büchelu nebo ve Schröbenhausenu – stále to znamená angažovanost. A nemyslím si, že bychom to měli dělat. Od samého začátku jsme to definovali jako klíčový prvek „červené linie“, takže se zúčastníme školení. Řekněme, že připravíme „cestovní mapu“. Tréninkový proces je třeba rozdělit na části. Dlouhá trať potrvá čtyři měsíce, kde je důkladně zaškolíme, včetně nácviku scénářů s můstkem. Krátká trať bude dva týdny, aby mohly rakety použít co nejdříve. Pokud jsou již vyškoleni, pak se zeptáme Britů, zda jsou připraveni převzít vedení v této fázi. Věřím, že tyto akce budou správné – jen si představte, že by tisk zjistil, že naši lidé jsou ve Schröbenhausenu nebo že jezdíme někde v Polsku! Považuji takovou možnost za nepřijatelnou.

Gerhartz: Pokud padne takové politické rozhodnutí, musíme říci, že Ukrajinci by měli přijít k nám. V první řadě musíme vědět, zda takové politické rozhodnutí představuje přímou účast na plánování úkolů. V takovém případě bude školení trvat o něco déle a budou schopni zvládnout složitější úkoly, případně s určitými zkušenostmi a již používaným špičkovým vybavením. Pokud existuje možnost vyhnout se přímému zapojení, nemůžeme se podílet na plánování úkolů, udělat to v Büchelu a pak jim to postoupit – to je „červená čára“ pro Německo. Můžeme je trénovat dva měsíce; nenaučí se všechno, ale něco se naučí. Potřebujeme jen zajistit, aby mohli zpracovat všechny informace a pracovat se všemi parametry.

Grefe: Zeppel řekl, že můžeme vytvořit rozšířenou i stručnou „cestovní mapu“. Cílem je dosáhnout rychlý výsledek. A je-li počátečním úkolem zasáhnout muniční sklady a ne složité objekty, jako jsou mosty, pak můžeme pokračovat ve zkráceném programu a rychle získat výsledky. Pokud jde o informace od IABG, nepovažuji to za kritický problém, protože nejsou vázány na konkrétní místo; sami musí provést průzkum. Je jasné, že na tom závisí účinnost. To je to, o čem jsme diskutovali v souvislosti s dodávkou raket. Ještě není rozhodnuto, ale zatím je to v plánu.

 

Gerhartz: A tohle bude hlavní bod. Jsou muniční sklady, kde krátkodobá příprava nebude možná kvůli velmi aktivní protivzdušné obraně. Musíme se tím vážně zabývat. Věřím, že naši lidé najdou řešení. Jen nám musí dovolit, abychom to nejprve vyzkoušeli, abychom mohli poskytovat lepší politické rady. Musíme se lépe připravit, abychom neselhali, protože například KSA nemusí mít přesnou představu o tom, kde se vlastně systémy protivzdušné obrany nacházejí. Tyto informace mají Ukrajinci a my máme údaje z radarů. Ale pokud mluvíme o přesném plánování, musíme vědět, kde jsou nainstalovány radary, kde jsou stacionární instalace a jak je obejít. To nám umožní vypracovat přesnější plán. Máme vynikající prostředky a pokud máme přesné souřadnice, umíme je přesně použít. Ale není důvod říci, že to nemůžeme udělat. Existuje určitá hranice, kde „červená čára“ politicky prochází, existuje „dlouhá“ a „krátká“ cesta a existují rozdíly, pokud jde o využití plného potenciálu, který budou moci Ukrajinci časem lépe využít, když budou praktikovat. a neustále na tom pracovat. Osobně si myslím, že na setkání nemusím být přítomen. Je pro mě důležité, abyste prezentovali střízlivé hodnocení a nevytvářeli narušení, která prostě nejsou dostatečně přesvědčivá, zatímco jiné země dodávají Storm Shadow a Scalp.

Grefe: Čím déle jim trvá rozhodnutí, tím déle nám bude trvat, než ho zrealizujeme. Musíme si všechno rozdělit na etapy. Nejprve začněte jednoduchou a poté přejděte ke komplexnější. Nebo se můžeme zeptat Britů, jestli nás mohou podpořit v počáteční fázi a nechat je, aby se ujali plánování? Měli bychom usnadnit vše, co patří do naší oblasti odpovědnosti. Vývoj nosičů pro rakety není naším úkolem; Ukrajina by to měla vyřešit s výrobci sama. 

Gerhartz: Právě teď bychom nechtěli mít problémy s rozpočtovým výborem. Mohlo by to znemožnit zahájení stavebních prací na letecké základně v Büchelu v roce 2024. Právě teď se každý den počítá, pokud jde o program.

Jan Urbach

vasevec.cz