České národní listy

Přehled o dějinách Lužických Srbů

(Podle údajů Domu lužickosrbské kultury, Budyšín, 1994)

Kolem 600     -  Slovanské kmeny osidlují území mezi Labem/Sálou a Odrou/Kwisou.

631               -  První zmínka o Lužických Srbech v kronice Fredegara

990               -  Porážkou Milčanů ztrácí poslední lužickosrbský kmen svou politickou

nezávislost. Vojenská dobyvačná politika německého státu byla                            doprovázena násilným šířením křesťanství na slovanském území.

1000-1100      - Vnitřní budování země lužickosrbskými sedláky

1104               - Začátek franckého osídlení Wiprechtem z Groitzsachu

1150-1300      - Přistěhování franckých, vlámských, durynských a saských sedláků

1264               - Založení kláštera Mariina Hvězda v Horní Lužici. Lužickosrbské obyvatelstvo tvoří na začátku 13. století více než 90% obyvatelů území mezi

Sálou a Bobrem/Kwisou. Vládnoucí vrstva (markrabata, biskupové, opatové, rytíři) se skládá výlučně z německých dobyvatelů. Dobyté lužickosrbské území je rozděleno do markrabství.

1293-1327       - Zákaz lužické srbštiny v Bernburgu nad Sálou, Altenburgu, Cvikově       a Lipsku.

kolem 1500    - Lužickosrbská měšťanská přísaha z Budyšína, nejstarší známá lužicko-srbská písemná památka

1543               - Překlad „Lužickosrbské křestní agendy“, nejstarší svědectví lužickosrbské církevní literatury

1548               - První překlad Nového zákona do lužické srbštiny Miklawšem Jakubicou

1574               - První tištěná lužickosrbská kniha – zpěvník s katechismem od Albina

Mollera  v dolnolužické srbštině

1597               - první tištěná kniha v hornolužické srbštině

1618-1648      - Zánik téměř poloviny lužickosrbského obyvatelstva za třicetileté války;

úbytek lužickosrbských jazykových oblastí

1706-1709      - Překlad Nového zákona do hornolužické srbštiny Michaelem Fenclem a do dolnolužické srbštiny Bogumilem Fabriciusem; vznik lužickosrbské-

ho spisovného jazyka

1716               - Založení lužickosrbského kazatelského spolku „Sorabia“, který představuje dnes nejstarší ještě existující svaz studentů v Německu

po r. 1750       - Začátky lužickosrbského vlasteneckého vědomí občanů za rozmanité

pomoci slovanských sousedů; němečtí a lužickosrbští osvícenci se vědecky zabývají  lužickosrbským jazykem a lužickosrbskou kulturou.

1767               - Jurin Mjeń překládá „Mesiáše“ od Klopstocka do lužické srbštiny a zakládá tím světskou lužickosrbskou krásnou literaturu.

1790               - Dva lužickosrbští studenti vydávají noviny „Měsačne pismo k rozwu-

čenju a k woskřewjenju“ – měsíčník pro osvětu a povznesení mysli ;

(po prvním čísle zakázány)

1790-1794       - Selské nepokoje na Lužici pod vlivem Francouzské revoluce

1809-1812     -  Tesař Jan Bohuchwal Dejka vydává noviny „Serbski powědar a kurěr“ (Lužickosrbský vypravěč a kurýr) v Budyšíně.

1815              -  Nové teritoriální členění území osídleného Lužickými Srby (Vídeňským kongresem); administrativní dělení způsobuje, že lužickosrbské obyvatelstvo je téměř ve všech okresech zatlačeno do menšiny.

1818              - V Prusku je vydáno nařízení o dalším omezení lužické srbštiny.

1841-1843     - Jan Arnošt Smoler a Leopold Haupt vydávají „Lidové písně Lužických

Srbů v Horní a Dolní Lužici“ ve dvou svazcích, další sbírky lidových písní

následují.

1842            -  Handryj Zejler a Jan Arnošt Smoler zakládají noviny „Tydženska Nowina“, předchůdkyni dnešních novin „Serbske Nowiny“.

1845            -  První lužickosrbské pěvecké slavnosti v Lužici pod vedením Korly Augusta Kocora – vyvíjí se lužickosrbská hudební kultura.

1847            - Založení vědecké společnosti „Mačica Serbska“

1848            - „Bramborski serbski Casnik“ vychází jako první noviny v dolnolužické srbštině, předchůdce dnešních novin“Nowy Casnik“.

1848-1849   - Vznik spolků lužickosrbských rolníků v Horní Lužici; mj. žádají sociální a národní práva („Lužickosrbská rolnická petice“); inteligence žádá rovno-

právnost  lužickosrbského jazyka a lužickosrbské kultury ve škole, v církvi

a  před soudem („Velká petice Lužických Srbů“, s podpisy 5000 hospodářů)

1851           - Saská vláda dělá ústupky ve sféře školní politiky.

1854           - První velká vlna lužickosrb. vystěhovalců, která míří do Texasu a Austrálie.

1862           - První lužickosrbské divadelní představení v Budyšíně

1875           - Zásadní zákaz lužické srbštiny  ve školách pruské Horní Lužice

kolem 1875 -Národní útisk Lužických Srbů v Německé říši sílí, jako reakce se silněji vyvíjí úsilí o lužickosrbskou kulturu, vzniká „Mladolužickosrbské hnutí“ pod ve-

dením  Arnošta Muky a Jakuba Barta-Čišinského.

1877            -Vrcholem klasického lužickosrbského básnictví v 19. století je národní epos„Nowoženja“ („Ženich“) od Jakuba Barta-Čišinského.

1904            - Otevření Lužickosrbského domu v Budyšíně

1912            -Ve Wojerecích se účastní 31 srbských spolků zakládací schůze „Domowiny“  jako zastřešující organizace lužickosrbských spolků.

1919-1932    -Výmarská ústava umožňuje z jedné strany oživení kulturního a politického života, z druhé strany však je lužickosrbské lidové hnutí kontrolováno „Vendským oddělením“ (Wendensabteilung).

Po r. 1933   -Nacistická diktatura, snahy o fyzické a psychické vyhubení lužickosrbskéhonároda; vyhnání lužickosrbských učitelů a duchovních z Lužice; lužickosrb. antifašisté, mj. Alojs Andricki (1943) a Marja Grólmusec (1944) zavražděni.

1937            -Zákaz Domoviny (poté co odmítla nacistické usměrňování) a veškerého veřejného lužickosrbského života

1939            -Zákaz časopisu „Katolski posol“ je likvidací posledního tisku v luž.srbštině.

1941            - Braniborská konsistoř zakazuje poslední bohoslužby v lužické srbštině.

1945            -10.5.  obnovení Domoviny jako první demokratické organizace v Německu.

1947            - Začíná se vydávat hornolužický deník Nowa doba, dnes „Serbske nowiny“.

Založení lužickosrbské střední školy (později lužsrb. dvanáctiletá škola

v Malém Wjelkově, dnes Lužickosrbské gymnázium v Budyšíně)

1948            -Saský zemský sněm schvaluje „Zák. o zachování práv lužsrb. obyvatelstva.

1949            -Pozdní povolení Domowiny v Dolní Lužici (Braniborsko)

do 1958       -Byly založeny četné státní lužickosrbské instituce na podporu národně-kulturního života: Lužickosrb. učitelský ústav v r. 1946, Ústav lužsrb. etno-

grafie (Akademie věd NDR) v r. 1951, Ústav sorabistiky na univerzitě v Lip-

sku v r. 1952, Lužsrb. lidový ansámbl v r.1952, Lužsrb. střední škola v Cho-

těbuzi v r. 1952 (dnes dolnoluž. gymnázium), Rozhlas NDR/lužsrb. redakce

v r. 1953, Dům lužsrb. lidového umění v r. 1956, Lužsrb. muzeum v r. 1957

(vzniklo na základě „Lužsrb. muzea“, zřízeného v r. 1904, které bylo nacisty

v r. 1941 konfiskováno), Nakladatelství Domovina 1958.

1956           -Otevření nového Lužickosrbského domu, jehož výstavba začala v r. 1947.

1956           -Lužickosrb. Intelektuálové a rolníci protestují proti rostoucí indistrializaci Lužice a za zachování svérázného a kulturně jedinečného území osídleného

Lužickými Srby; extenzivní dobývání uhlí ničí lužsrb. vesnice a okolí.

1964           -Nová úprava lužsrb. výuky vede k výraznému snížení počtu školáků účastňujících se výuky lužické srbštiny.

1966-1989  -Sedm festivalů lužsrb. kultury přispělo k rozvoji lužsrb. prof. i lidové kultury

1989           -11.11. „Lužsrb. Národní shromáždění“, které je v opozici k „socialistické“ Domowině, vyzývá k národ. dialogu a vyžaduje na Domovině zásadní obrat.