Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dávné stesky po Sudetenland

22. 10. 2019

Hans Henning Hahn a Eva Hahnová:

Dávné stesky po Sudetenland

„… Krátce před pádem komunistického režimu v roce 1989 byla sudetoněmecká otázka definována v jedné z mnichovských propagačních brožur takto: ´Přibližně 3,8 milionu sudetských Němců (z toho 2,7 milionu v SRN) je oprávněno požadovat naplnění světového nároku a skutečně vlastnit své domovské území. Chtějí se na základě svého práva na domov pokojně, bez užití násilí, vrátit do sudetské oblasti a samostatně, na základě práva na sebeurčení, rozhodnout o svém politickém postavení a státoprávní přináležitosti.´

Za politickou reprezentaci sudetských Němců coby národnostní skupiny je v SRN považována organizace Sudetoněmecký landsmanšaft. V jejich stanovách je zakotven i požadavek ´prosadit právní nárok na domov, jeho opětovné získání a s tím spojené právo na sebeurčení národnostní skupiny´. Vzhledem k tomu opakují sudetoněmečtí politici již po generace, že jejich hlavním cílem je dosáhnout  práva kolektivního sebeurčení v pohraničních oblastech České republiky, které označují vlastním verbálním novotvarem jako Sudetenland. Proto roku 1992 prohlásil člen prezidia spolkové organizace landsmanšaftu a jeho zemský předseda v Dolním Sasku Alfred Ardelt : ´Češi okupovali roku 1918 německé území, , museli ho v roce 1938 vydat, obsadili ho v roce 1945 znovu a dodnes drží pod okupací.´ …Tyto státoprávně-teritoriální představy jsou dnes hlavní překážkou v česko-sudetoněmeckém dorozumění. …

Významný československý diplomat Karel Lisický (1893-1966) … patřil k těm emigrantům, kteří se záhy pokoušeli o dialog se sudetoněmeckými organizacemi. ´Jde o právo na domov-jenže: zde narážíme na nejasnost… . Když Konrád Henlein v září 1938 jménem svých přívrženců prohlásil ´Wir wollen heim ins Reich!´(Chceme domů, do říše!), tak bylo každému jasné, co tím mínil. Když ale vy dnes, tentokrát z říše, voláte ´Wir wollen heim!´, tak vám musím položit otázku:  Kde je  váš domov?´ …

První mluvčí landsmanšaftu Rudolf Lodgman  von Auen, sice neodpověděl otevřeně, avšak roku 1961 formuloval svůj postoj neméně jednoznačně…: ´Výchozím bodem každé německé politiky na východě jsou reálné hranice Německa z roku 1939, když vstoupilo do války, s nimi jsou hranice z roku 1945 identické, a nikoli s hranicemi  z roku 1937. Lodgman   se domníval, že každá německá vláda by měla při mírových jednáních vycházet z takzvaných německých sídelních území, nikoli hranic, které vznikly historickým vývojem prusko-rakouského dualismu a smlouvami z Versailles a St. Germain.´

Spolková republika Německo tehdy považovala za právoplatné hranice německého státu z roku 1937 a po pádu komunismu uznala hranice, které vznikly v roce 1945. Přesto od sudetoněmeckých požadavků o právu na domov a sebeurčení na druhé straně česko-německých hranic ještě žádná spolková vláda nikdy nedistancovala. K údajně ´německým´ sídelním územím, na které se Lodgman von Auen odvolával, se dodnes zahrnuje i české pohraničí…“.

(H.H.Hahn je profesorem východoevropských dějin na univerzitě v Oldenburgu. Od r. 2002 je předsedou vědecké rady Spolkového ústavu pro kulturu a dějiny Němců ve východní Evropě. Eva Hahnová je historička, pochází z Prahy a od r. 1968 žije v SRN. Se svým manželem uveřejnila řadu publikací)- Výňatky z článku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář