Co se změnilo ve vojensko-politickém myšlení Turecka

Vladimir Malyšev

17. ledna 2020

Ankara hodlá změnit status quo Bosporu. Turecký prezident Erdogan informoval o záměru ukončit volné proplouvání lodí Bosporem, které zaručuje úmluva z Montreaux z roku 1936. Má se vybudovat nový kanál, který propojí Černé a Marmarské moře mimo Bospor. Plánovaný kanál Istanbul, dlouhý 43 km, bude stát 10 miliard dolarů a výstavba má být ukončena v roce 2025. Poté bude Bospor využíván jen pro přepravu suchých nákladů. Ostatní lodě, včetně tankerů a válečných lodí budou proplouvat novým průplavem, nepodléhajícím úmluvě z Montreaux.

Podle řeckých novin Katimerini to změní ráz přepravy a ovlivní rovnováhu námořní vojenské síly ve Středomoří. Turecko může kontrolovat pohyb mezi Dardanelami a Černým mořem, včetně západních a ruských lodí.  Erdogan chce vydělat na navigaci po Bosporu a posílit roli Turecka v geopolitice. Průplav má být vodní tepnou Turecka.

Úmluva z Montreaux zajišťuje všem zemím volné proplouvání obchodních lodí v době míru i války. Avšak režim průjezdu válečných lodí je jiný pro státy kolem Černého moře a ostatní. Pro válečné lodi jiných než černomořských států existují určitá omezení doby pobytu v průplavu podle třídy lodi.

druhého Bosporu pochází již z doby vlády sultána Sulejmáního Velkolepého v 16. století, ale projekt byl z neznámých důvodů odložen. Osmanští sultáni se k němu několikrát vrátili, ale nikdy jej nerealizovali. Až Bulent Ecevit, vůdce demokratické strany a několikanásobný turecký premiér, si na něj v roce 1994 vzpomněl.

Pro Turecko může stavba představovat největší infrastrukturní iniciativu v jeho historii. Bosporem proplouvá každý rok 50 tisíc nákladních lodí, mezi nimi i tankery s ropou. S realizací nového projektu by se Bospor vyprázdnil. Stavba má být dokončena v jubilejním roce 2025, 100 let od založení Turecké republiky. Trasa kanálu byla stvrzena v lednu 2018. Ministerstvo dopravy Turecka oznámilo, že průplav povede přes přehradu Sazlidere a jezera Kucuk – Čekmese, Sazlisu a Duruku. Do Černého moře má vyústit východně od přehrady Terkoss.

Kritika projektu uvádí, že voda v Černém moři je méně slaná než v Marmarském. V Bosporu jsou dva proudy, svrchní teče do Marmarského moře a slanější spodní do Černého. V novém průplavu se to tak těžko podaří vytvořit. Nový průplav zvýší odtok z Černého moře a do kanálu se bude rychleji přesouvat znečištěná voda z Dunaje. Může být nepříznivě ovlivněna mořská fauna v obou mořích. Krom toho má Istanbulský kanál vést přes neslané přehrady  v okolí metropole, ty se zasolí a budou problémy se zásobováním pitnou vodou.

V Turecku se také upozorňuje, že průplav nepodléhající konvenci z Montreaux bude výhodný pro USA. Turecké noviny Hürriyet píší: „Jeden z důležitých cílů USA je usadit se v Černém moři. Tomu právě brání konvence z Montreaux. Ta omezuje přítomnost válečných lodí států mimo region Černého moře s tonáží nad 45 tun v Černém moři na dobu 21 dní. Konvence je tak garantem bezpečnosti Černého moře. Touto dohodou Turecko a Sovětský svaz fakticky Černé moře uzavřely před západními imperialistickými zeměmi. V době studené války nedokázaly Spojené státy přesvědčit Turecko, aby konvenci obešlo. Po rozpadu Sovětského svazu  a odklonu států od něho byly tyto země přijímány do západního tábora, který tak stále více obklopoval Rusko.  USA pokračovaly ve svém plánu dostat se do Černého moře. V první řadě byly do NATO přijaty Bulharsko a Rumunsko.“

Hürriyet vysvětluje, že jako druhý krok k proniknutí USA do Černého moře z východu byla akce Kavkaz. Oranžová revoluce v Gruzii v roce 2004 vynesla k moci prozápadního Saaklašviliho. Gruzie měla být přijata do NATO. Třetí krok byla snaha o průnik přes Ukrajinu. Jenže Putin v odvetném kroku oddělil od Ukrajiny Krym a znemožnil USA zamýšlený cíl dosáhnout. Členství Ukrajiny v NATO je odloženo na neurčito. Průplav Istanbul je ve skutečnosti čtvrtým krokem USA uhnízdit se v Černém moři. Zatím konvence z Montreaux omezuje průnik  amerických lodí Dardanelami a Bosporem. Nemohou setrvat v Černém moři více jak 21 dní.

USA se snažily usídlit se v Černém moři s tím, že jsou to mezinárodní vody. Turecko proti tomu vždycky vystupovalo. Bývalý náčelník tureckého generálního štábu, armádní generál I’lker Basbug, například řekl: „Černé moře – to je záležitost zemí kolem něho.“

Co se to stalo? V uvažování tureckého vojensko-politického vedení se něco změnilo?

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.