Co chudí říkají církvi? Svět plný nespravedlnosti a bídy.Bohatí dále bohatnou a chudí chudnou
Co chudí říkají církvi?
Svět plný nespravedlnosti a bídy. Bohatí dále bohatnou a chudí chudnou
„…Končí nejkrutější století lidských dějin, v němž nelze ani přibližně odhadnout miliony obětí válek pustošících celé národy. Nicméně nejděsivější násilí tohoto století nepřinesly a nepřinášejí války. Největší násilí, které způsobilo více obětí a které soustavně ničí daleko více životů, pochází z ekonomiky, - a abychom byli přesnější, - z ekonomiky neoliberálního trhu, z jeho organizace a skutečného působení…
Oficiální statistiky prokazují, že denně umírá ve světě hladem 35.000 dětí a asi stejně dospělých. To znamená, že naše hospodářství je organizováno tak, že produkuje více než 70.000 mrtvých denně. Ještě nikdy neexistovala válka, jejíž krutost by dosáhla takovýchto rozměrů. A statistiky rostou a rok od roku stále více lidí trpí stále větší chudobou. Podle oficiální zprávy OSN o vývoji lidstva z roku 1996 nejvýznamnějším znakem dnešní světové ekonomiky je rostoucí koncentrace bohatství ve stále méně zemích, a i v těchto zemích v rukou stále menšího počtu lidí. Podle údajů z roku 1996 jen 20 % obyvatel Země spotřebovává 85 % bohatství, kdežto pro 80 % lidí zůstává k dispozici zbylých 15 %.“ ( Co chudí říkají církvi, vydalo studijní středisko „Christianisme i Justicia“ jezuitské společnosti Society of Jesus of Catalunya, autorem je José M. Castillio, 1998?)
„Tvrdí-li církev, že na zemi zastupuje Kristy a jeho evangelium, - co k tomu chce říci? A hlavně, - co chce dělat? To jsou otázky směřující …především od chudých k církvi. Otázka po vztahu chudých tohoto světa a církve není pouze jednou z mnohých. Ale je to vůbec nejnaléhavější a nejhlubší problém dotírající na církev a tím i na všechny křesťany.“ (Co chudí říkají církvi, José M. Castillio)
Poznámka ČNL:
Otázka chudnutí chudých a bohatnutí bohatých je otázkou, jež se táhne stoletími. S jakým výsledkem od konce 20. století do současné doby? Nic se nemění. Bohatí dál bohatnou a chudí chudnou. Sociální spravedlnosti se ani dnes neblížíme, ale naopak, vzdalujeme se od ní stále více. Jak tomu všemu udělat konec? Jak změnit situaci, aby většina lidí na naší krásné modré planetě žila v dostatku, když zabředáváme do stále zvětšujících se rozdílům mezi chudými a bohatými? Jdeme tedy špatnou cestou, která nás může dovést až k zániku nejen evropské civilizace. Buďme si této skutečnosti vědomi a změňme své směřování!