Československá vláda jednala o francouzsko-anglickém ultimatu v září 1938
Československá vláda jednala o francouzsko-anglickém ultimatu v září 1938
Ministr pro sjednocení zákonů J. Šrámek: „ Jednotu národa nemá vláda v rukách a čeká jí v tom směru těžký úkol u západních velmocí a doufala zejména ve Francii, jsouc přesvědčena, že Francie splní své závazky. Prohlásil, že byl do poslední chvíle pro hájení našich hranic, a to i v případě, kdyby bylo Československo osamoceno, neboť předpokládal, že Francie i Rusko budou do války strženy. Začínalo sice být zjevno, že francouzská vláda zaujímá stanovisko negativní, doufalo se však v obrat. … Pan ministr pro sjednocení zaujímá znovu stanovisko již učiněné v politickém komitétu, totiž že nemůže dát formálně souhlas k francouzsko-britskému ultimatu, neboť k formálnímu schválení není vláda oprávněna; podle ústavy má toto právo parlament a vyžaduje se 3/5 kvalifikovaná většina. Bude nutno proto postarati se, aby se parlament ihned sešel za účelem rozhodnutí. Stálý výbor není kompetentní. Nelze proto formálně schválit návrh západních velmocí, ježto je to kompetence parlamentu…“.
Poznámka Obdobné stanovisko zaujal též lidovecký ministr Ing. Dostálek a ministr František Ježek. Na rozdíl od nich agrárníci byli nejen proti přijetí pomoci od SSSR, ale také vyslovili souhlas s francouzsko-anglickým plánem.
Přes uvedené skutečnosti se o ministrech, kteří důsledně obhajovali suverenitu, celistvost, jednotu republiky a nedotknutelnosti práv našeho národa v období Mnichova a i poté, nemluví, „zapomíná se na ně“. Kdežto o zrádných agrárnících, kteří fedrovali Sudetoněmeckou stranu do vlády, někteří „historici“ naznačují, že by měli být rehabilitováni.
Z protokolu o zasedání vlády ze dne 21. září 1938
