Jdi na obsah Jdi na menu
 


Česká vláda kašle na vlastní občany, horlivě však podporuje banderovský režim

4. 3. 2022

Česká vláda kašle na vlastní občany, horlivě však podporuje banderovský režim

 

          Žijeme v době zásadní nekompetence a zkorumpovanosti západních elit. Jejich neschopnost řešit zásadní výzvy doby je až neuvěřitelná. Tyto elity praktikují už hezkou řádku nejen politiku dvojího metru, planého moralizování, neschopnosti číst globální jevy, ale zejména díky vlastní hrabivosti a opojení z funkcí kašlou na vlastní občany. Názornou ukázkou je současná česká vláda. Její politika není ničím jiným než recyklací dávno prošlých a nefunkčních metod při řešení palčivých problémů společnosti. Politiku tupých škrtů a údajného zeštíhlování státu jsme v minulosti zažili a většinou skončila neslavně. Je smutnou realitou, že současná vládní sestava není žádným týmem profesionálů do špatných časů, ale jen značně nesourodou partičkou lidí, kteří na zastávané funkce nemají ani morální ani odborné kompetence. A spojuje je pouze jediné – co možná nejdéle si uchovat výsady plynoucí z vysokých politických funkcí.

 

          Snad nikdy od převratu jsme neměli vládu po personální i programové stránce tak slabou jako nyní. Vláda praktikuje protinárodní program plný poklonkování EU a NATO bez ohledu na zhoubné důsledku této krátkozraké politiky. Viz podpora přijetí Eura a prosazování zeleného šílenství v energetice. Žijeme v nesmírně složitých časech a k tomu máme velmi slabou vládu. To je přímo hrozivá kombinace. Stačí se jen podívat, kdo zastává ministerskou funkci v resortu obrany, vnitra nebo zahraničních věcí. Nejde o žádné odborníky, jen mají dotyční tu správnou stranickou knížku. V některých případech to hraničí až se ztrátou soudnosti. Co to máme za předsedu vlády, že si od svých vládních spojenců nechal vnutit tak ostudně nekompetentní osoby a nepostavil se důrazně proti nominaci takových es jako jsou pánové Gazdík, Rakušan a v prvé řadě Lipavský? Osoba ministra kultury pak svědčí o jediném - vláda kulturu považuje za naprosto podřadnou oblast, kde může dělat ministra třeba Pepek Vyskoč. A vláda, která takto kašle na kulturu, nemůže být vládou moudrou, zodpovědnou a kompetentní. Možná to vypadá jako podružnost, vždyť ministerstvo kultury bylo slabými ministry obsazeno již mnoha předchozími vládami, jenže i tento stav cosi důležitého symbolizuje. A můžeme takto pokračovat dál. To, že je někdo průměrný vesnický kantor vůbec neznamená, že bude velmi zdatný ministr školství. Ba právě naopak. Vládu vůbec nezajímá nedostupnost bydlení pro mladé, všeobecná drahota všech základních životních potřeb, odvádění mnohamiliardových zisků z naší země, vliv spekulativního kapitálu na ekonomiku, daňové úniky či lichvářské praktiky dodavatelů energií a mnoha dalších problémů, kterým obyčejný občan denně čelí.

 

Ani poměrně úspěšné působení na postu starosty okresního města vůbec neznačí solidní předpoklady pro úspěšné řízení ministerstva vnitra. Jeho agenda totiž není jednoduchá a má řadu specifik. Laik se do ní určitě rychle nevpraví.  Problémem osoby v čele ministerstva obrany samozřejmě vůbec není, že ho vede žena, ale zejména její osobnostní a odborné kompetence. Ideologický fanatismus, umíněné prosazování dalších desítek miliard pro nákup vojenské techniky, která se brzy stane zastaralým a nepoužitelným šrotem a programová nenávist proti Rusku a Číně, to jsou zřejmě hlavní předpoklady pro funkci v čele obrany. Prosazování dodávek zbraní banderovskému režimu se už rovná zločinu proti míru. Ano, obyčejní prostí Ukrajinci jsou na tom zle, ale byli na tom zle už před válkou. Banderovský režim jim nijak nepomohl a je třeba jim nepochybně poskytnout pomoc v souvislosti s válečným konfliktem. Nikoliv však na úkor našich občanů, na které vláda očividně kašle viz stále rostoucí ceny všech základních životních potřeb a nákladů na bydlení.  Podporovat banderovský režim, který se dostal k moci ozbrojeným převratem na přelomu let 2013/2014 svržením legální vlády a který pronásleduje své odpůrce, dodávkami vojenského materiálu, to už není pitomost, to je zločin.

 

Různí aktivní horlivci navíc mají tu drzost vyhrožovat lidem, kteří si v dnešním čase plném jednostranných účelových informací, značně tendenčních, uchovali schopnost myslet vlastní hlavou a dokonce jim vyhrožují trestním stíháním a soudním postihem. Naštěstí je u nás stále ještě dost lidí, kteří se nenechají zastrašit bývalými zkrachovalými politiky, hlásnými troubami mediální žumpy, bývalými kariéristickými soudruhy či nejrůznějšími řiťolezi a nenechají si vzít možnost veřejně prezentovat vlastní názory. Pokud se u nás budou kriminalizovat lidi za vyslovený názor, pak jsme opravdu klesli velmi hluboko, naprostý suterén. Slaboši a zbabělci se vždy báli jiných názorů a uměli jen udávat a vyhrožovat.  Svoboda slova je základní svobodou a je třeba ji důsledně hájit. Lidé mají nejen právo, ale i povinnost bránit se neobjektivitě zejména ze strany veřejnoprávních sdělovacích prostředků, lžím, skandalizování osob s jiným, třebaže menšinovým názorem. Ne každý má žaludek na to, aby se přidával k nenávistné hlučné klace plné pokrytců hrajícími si na ty největší humanisty a ochránce lidských práv, samozřejmě dle přísné selekce. Zabité syrské děti jako oběti řádění fanatických islamistů podporovaných Západem se nás přece netýkají, stejně jako mrtví civilisté v Lybii, Iráku, Jemenu, Srbsku a v jiných zemích. Kde jste byli vy všichni Klusové, Mádlové, Krausové, Kocábové, Jandové, Haškové a další velikáni ducha, když se páchaly odporné válečné zločiny pod vlajkou NATO? Ani mimořádně hloupé častušky Hutky, Kluse a jakéhosi Pokáče a spol. nic nezmění na morálním pokrytectví pevných sloupů české kulturní fronty. Lidé, kteří svůj talent, pokud jej kdy měli, prohospodařili mizerným politikařením, žlučovitými mediálními kampaněmi a vlastní tupou sebestřednou nadřazeností, máme považovat za svědomí národa? Ne, tak zle na tom snad ještě nejsme. Tito kolektivní „hrdinové“ a davoví křiklouni mají jedinečnou schopnost, vždy se přisát k výživnému cecíku a pronášet definitivní morální soudy. Opravdu máte pánové zapotřebí dělat ze sebe neužitečné idioty?

 

Drželi jste hubu a krok, když naši noví spojenci páchali těžké zločiny, protože nás se to přece netýkalo! Ačkoliv jsme stáli na straně arogantního agresora v podobě NATO a našich mírumilovných západních spojenců, kteří opakovaně porušovali mezinárodní právo a kvůli svým dobyvačným plánům nijak nešetřili civilní oběti, ani infrastrukturu, mířili raketami na školy i nemocnice.  Kde jste byli, když probíhal krvavý puč na Majdanu a k moci se prodrala nenávistná násilnická smečka hlásící se hrdě k nejlepším tradicím radikálního ukrajinského nacionalismu a banderismu? A co zločiny proti civilistům na východě Ukrajiny páchané nejen armádou ale také teroristickými bojůvkami? Drželi jste hubu a krok, protože šlo o další z plánovaných cílů namířených proti Rusku! Stejně jako nedávné pokusy o státní převrat v Bělorusku a Kazachstánu. Cílem samozřejmě není nic jiného, než obklíčit Rusko dalšími vojenskými základnami. A Rusko jako velmoc samozřejmě reaguje. Jako každá jiná země přirozeně požaduje bezpečnostní záruky pro budoucnost, to je naprosto legitimní požadavek i malé země, natožpak velmoci disponující jadernými zbraněmi. Ten, kdo toto nechápe, nepochopil vůbec nic a dál může s důvěrou sledovat bláboly šířené z veřejnoprávních i jiných kanálů.  

 

Za konflikt na Ukrajině může z valné části, kromě jiných příčin, i to nekonečné ponižování Ruska trvající prakticky permanentně již od konce studené války. Ostatně plány na rozparcelování Ruska na surovinové enklávy a jejich ovládnutí jsou také dostatečně známé a pocházejí ze země spojenců největších, takže budeme dělat, že je vše v pohodě a demokracie vítězí. Nejhorší na každé válce jsou oběti z řad civilistů. Kde jste ale vážení tlučhubové byli, když naši mírumilovní západní spojenci páchali těžké válečné zločiny na řadě míst světa?  Některé opory naší uvědomělé kulturní fronty již před lety vyzývaly k likvidaci komunistů – viz trička s nápisem Zabij komunistu posílíš mír apod.  Obvinil je za to někdo? Nikoliv, jsou to přeci naši lidé patřící do party vyznavačů havlismu. A tak by bylo možno pokračovat ještě hodně dlouho.  Ve skutečnosti nikdo nemá k demokracii dál, než ten, kdo o ní denně žvaní a hraje si na toho největšího humanistu. Každý názor má právo, aby byl vysloven, třeba i ten velmi radikální.  A skutečný demokrat je vždy připraven vzít na vědomí i jiný postoj, než ten vlastní. Už jsme dávno zapomněli, že demokracie je zejména diskuse, nikoliv šíření jednostranných účelových blábolů veřejným prostorem.   Před časem vyzval zakladatel dnes arogantními cenzory zakázaného Protiproudu Petr Hájek na stránkách měsíčníku MY, abychom znovu vytáhli mechanické psací stroje, jelikož se blíží čas, kdy opět tímto dnes již dost zastaralým způsobem budeme znovu šířit samizdat. Šlo o velmi prozíravý postoj, dnešek nám to ukazuje v plné nahotě. Ale minulost nás poučila v tom, že každá cenzura se nakonec stejně vždy otočí proti těm, kteří ji praktikují. 

 

Žijeme v nesnadné době plné nečekaných turbulencí. Jedna krize stíhá tu další. V takové situaci potřebujeme na čelných pozicích skutečné odborníky a vlastence, lidi morálně i odborně na patřičné úrovni, v politice pak státníky a nikoliv pomatené aktivisty hojící si získaným postem vlastní ego. Naprostou ztrátou smyslu pro realitu bylo v této souvislosti jmenování pana Lipavského ministrem zahraničí. Totální laik ve znalosti mezinárodní politiky, navíc s naprosto nedostatečným vzděláním, prakticky s nulovými osobnostními předpoklady vést na patřičné úrovni diplomatickou agendu. Jeho velmi neslavné, ba přímo ostudné dosavadní působení v čele zamini svědčí o jediném. Naše země, a ani to bohužel není žádné tajemství, nemá ve skutečnosti žádnou vlastní suverénní zahraniční politiku. Je proto asi přes vše špatné pozitivním činem, že to vláda jmenováním diplomata – nýmanda takto veřejně a výrazným způsobem přiznala. Naší zemi to však u partnerů nijak neprospěje, naopak. I malá země, když se rozhlédneme po Evropě či po světě, totiž může mít v čele ministerstva zahraničí skutečnou respektovanou osobnost v podobě zkušeného diplomata, který solidně ovládá nejen jazyky, ale i tzv. abecedu diplomacie a dokáže se obklopit týmem profesionálních odborníků.  Poslední důstojnou osobou v čele zamini byl zřejmě Jan Kavan, snad i proto jej tolik kritizovala hloupá česká pravice, a to i v době, kdy zastával prestižní post předsedy Valného Shromáždění OSN. Takže můžeme ministerstvo zahraničí klidně rovnou zrušit a přenechat agendu, ať ji pro nás vykonává třeba sousední Německo. Stejně se mu naše politika ve všem zásadním jen slepě podřizuje, aspoň něco ušetříme. Ono opravdu nestačí zajet na Ukrajinu, tam se nabalit do maskáčů, dát si na hlavu jakousi špatně padnoucí skořápku a odtud pronášet rádoby silácké výroky. Se Švejkem byla aspoň sranda, s Lipavským má člověk jen pocit neskonalého studu. A toto je prosím ministr. Jde o naprosté dno české politiky. Jediným kladem je snad jen to, že si do životopisu bude moci jednou napsat - býval jsem ministrem. Jenže za jakou cenu toto vše? To už u nás může být ministrem skutečně kdokoliv? Ano, pokud může tento velikán diplomacie, pak už skutečně každý. Podobně smutným zjištěním zůstává, že prvním a současně i posledním skutečným respektovaným odborníkem na čele obrany byl generál Miroslav Vacek. Potom už to šlo se všemi těmi neschopnými lidovci a jejich následovníky hodně rychle do kopru. Výsledek vidíme v plné nahotě. Naše armáda je věrným obrazem neodborného vedení a především absence hájení českých národních zájmů.  

 

Není žádným tajemstvím, že současná Ukrajina patří mezi nejzkorumpovanější státy v Evropě, místní oligarchové zemi rozkradli, vše podstatné tam řídí američtí poradci a mnozí lidé žijí v chudobě. Krvavý převrat před 8 lety, který vítali mnozí čeští politici, nijak nezlepšil situaci tamních obyvatel. Rychlé přijetí Ukrajiny do EU by se rovnalo totálnímu výsměchu a hlavně nerozumu. Ukrajina nesplňuje podmínky přijetí v žádném ze zásadních kritérií. Přitom tato velká země by vůbec nemusela být v tak neutěšeném stavu jako je nyní. Potřebovala by ale vedení moudrými a odpovědnými lidmi, nikoliv partou dobrodruhů a korupčníků plnících slepě rozkazy senilního strýčka Sama. Pod vedením současných hochštaplerů nemá tato nešťastná země valnou budoucnost. Na tom nic nezmění ani hloupé protiruské kampaně, ani nové přejmenovávání ulic či výrobků. V ohrožení je prý kromě již přejmenované ruské zmrzliny i ruské vejce a ruská vodka. Možná někoho napadne přejmenovat i operu Rusalka nebo říčku Rusavu.  Inu, ten kdo nedokáže řešit skutečné problémy, musí náhražkou vymýšlet hovadiny a hloupostem všeho druhu se u nás až neskutečně daří. A český Senát by si mohl dát do svého štítu nápis – Pitomosti všeho druhu na počkání, nejpozději do druhého dne. Poslední týdny a měsíce opětovně ukázaly, že tato hrdá instituce dávno ztratila právo na svou existenci. Stala se jen trapnou arénou stárnoucích politických aktivistů, dobře placených kecalů, kteří svým myšlením zůstali zřejmě již natrvalo zaseknuti v pubescentním věku. Proč živit aparát neužitečných tlučhubů, navíc v době všeobecných úspor?

 

Válka je vůl a neskutečné svinstvo, vždy ji odnesou nevinní. Má však také své příčiny. Ani Západ není v tomto ohledu rozhodně bez viny. Rusové by se možná s Ukrajinci dokázali dohodnout, ale bez cizího vměšování, nátlakových kampaní a mávání nad hlavou klackem dalších a dalších sankcí. Ostatně v dnešním těsně propojeném světě se tíživým důsledkům sankcí nevyhne ani ten, kdo je jako na běžícím pásu vyhlašuje a kašle přitom zas a znova na většinu prostých lidí nejen v Evropě. 

 

Miroslav Pořízek