Budeme i v roce 550. výročí smrti Jiřího z Poděbrad dávat přednost oslavám protičeských panovníků a esesáků?
Budeme i v roce 550. výročí smrti Jiřího z Poděbrad dávat přednost oslavám protičeských panovníků a esesáků?
22. března 2021 uplyne 550 let od smrti Jiřího z Poděbrad, přičemž loni v dubnu jsme prakticky ignorovali 600. výročí jeho narození.
Nicméně nedlouho předtím Česká televize doprovodila koprodukčním bulvárním seriálem 300. výročí narození císařovny Marie Terezie. Ano, té Marie Terezie, která prakticky pohřbila českou státnost, germanizovala národ a připravila nás o historické země Koruny české.
A právě v roce šestistého výročí narození Jiřího z Poděbrad vedení Prahy 6 vztyčilo „sochu“ Marie Terezie v parku, jenž naprosto nesmyslně nese 3 roky právě její jméno. Tento artefakt moderního neumění stál 4 mil. korun a dosti nepatřičně dominuje i níže instalovanému památníku štábního kapitána Václava Morávka, který položil život za národ v době, kdy byli Češi nejbrutálněji poníženi a porobeni německou hrůzovládou.
A aby toho nebylo málo, tak v roce 600. výročí narození zemi oddaného a mimořádně schopného českého panovníka vzdali v Řeporyjích instalací památníku hold jednotkám SS.
Snaha po zdůvodnění nutnosti cizí nadvlády čouhá z těchto lokajských počinů jako sláma z bot. V kontrastu s tím jsou orwellovsky gumovány vzpomínky na období české hrdosti, samostatnosti a svébytnosti. Začasté i pouhou nevšímavostí. Ta vyplývá nejen z prohlubující se nevzdělanosti, ale především z malosti českých kulturtrégrů a obskurních pidipolitiků.
Pokusme se proto o reparát. U příležitosti 550. výročí smrti krále Jiřího můžeme bilancovat a ukázat, co všechno musel v naprosto rozvrácené zemi vykonat v krátkém čase skutečný státník a hospodář, aby jeho vlast mohla opět zamířit k míru a prosperitě. A srovnejme pak jeho výkon s většinou těch, kteří si nárokují vůdčí postavení a hrají si na elity tady a teď.
Stanislav Novotný
předseda Asociace nezávislých médií
Přišlo e-poštou
