Bitva na Bílé hoře
Bitva na Bílé hoře ,
svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českého státu.
Doba pobělohorská měla za následek také utužení života prostého lidu, jehož utužování začalo po skončení husitské éry, například 1.10. 1487 Český sněm uzákonil poddanství a pozvolna byly přidávány různé přitěžující dodatky.
Doba předbělohorská se vyznačuje relativní náboženskou tolerancí, významnou politickou rolí stavů, bohatou českou literární činností (doba veleslavínská) a obdobím rozvoje specifické kultury českého baroka. Porážka stavovského povstání znamenala dobu rekatolizace, během které bylo povoleno jen židovské a katolické náboženství. Obnoveným zřízením zemským přešel stát od stavovství k absolutismu a s ním spojený centralismus měl v dlouhodobějším horizontu vliv na úpadek užívání češtiny. Přispělo k tomu i ničení nekatolických knih. V druhé polovině 17. století napsal Bohuslav Balbín: Za tohoto našeho věku knihy české tak vzácné a řídké jsou, jako nic jiného. Byla doba za mého chlapectví, brzo po vítězství pražském [1620, Bílá hora], kdy všechny knihy psané českým jazykem pokládány právě proto za kacířské nevědomostí jistých lidí, a proto bez rozdílu, ať byly dobré či špatné, odsuzovány do ohně. Z koutu domů byvše vyvlečeny nebo z rukou vyrvány (byť se nic netýkaly náboženství), byly trhány a na zapálených hranicích páleny (např. v Praze uprostřed náměstí). Mnoho osobností, které odmítly přestoupit ke katolictví, musely odejít do exilu, např. Jan Amos Komenský, spisovatelé Pavel Stránský a Pavel Skála ze Zhoře nebo grafik Václav Hollar.
A právě odchod řady osobností a tisíců svobodných a vzdělaných lidí, kteří odmítli přestoupit na katolickou víru, se dnes nazývá odliv mozků. V království Českém zůstali jen nevzdělaní poddaní a z Bavorska, Rakouska a Itálie se přistěhovala cizácká šlechta, která dostala konfiskované majetky po protestantech, utrakvistech a Jednotě bratrské.
S tímto problémem se potýkáme v našem státě dodnes. Ve vládě jsou bezmozci, kteří plní příkazy ze západu a lidem stačí " chléb a hry " . přeloženo do dnešního jazyka : Kus žvance, pivo, stupidní seriál či čumění na fotbal a věří tomu, co řekne kdejaký trouba, který dostane prostor v televizi. Smutný to čas.
Petr Kania
