České národní listy

Aspoň v něčem doháníme

   Před třiceti lety se politici trumfovali ve slibech, za jak dlouho doženeme země na západ od našich hranic. Časem se ukázalo, že podstatné je, v čem je vlastně máme dohnat.

   Spousta lidí se kdysi domnívala, že se Západu vyrovnáme úrovní svých příjmů. Skutečnost je taková, že tři naši zaměstnanci se musejí podělit o mzdu jednoho zaměstnance stejné kvalifikace v Rakousku či v Německu. Také naši pracovníci vyslaní svými firmami na Západ pobírají výrazně nižší odměny než pracovníci místní. Firmy, které je do ciziny vysílají, z toho sice profitují, příliš sympatií si tím však mezi pracujícími na Západě nezískáváme.

   Země na západ od nás nedoháníme ani v kvalitě potravin. I když se před každými evropskými volbami uchazeči o mandát předhánějí ohledně svých předsevzetí, jak situaci narovnat, hned po volbách se zjistí, že to zase nevyjde. Ti, kdo o distribuci potravin různé kvality rozhodují, prostě usoudili, že nám na Východě dopřejí naprostou svobodu pochutnat si i na věcech méně kvalitních.

   Nemluvme však jen o tom, co se nám nedaří. Západ už doháníme a možná ho i předeženeme například v cenách bydlení. Průměrná domácnost v Bruselu vydá na bydlení až 40% svých příjmů a pro rostoucí počty mladých lidí je tam vlastnictví bytu či domku nesplnitelným celoživotním snem. Ti, kteří si ho přece jen naplní, splácejí dluhy hodně dlouho a musejí se směstnat na docela malé ploše. V závodě o nedostupnost bydlení hlavně pro mladé Západ doháníme. Dokonce se mu vyrovnáváme i v tom, že se též u nás  prudce zvyšují rozdíly mezi luxusním bydlením, nízkým bytovým standardem a pouhým přežíváním v provizoriu.

   Jak vysoké by mělo být tempo ekonomického růstu, aby přestalo vadit, že garsonky jsou u nás ve větších městech už pomalou dražší než bývaly rodinné domky?

   Dobře se máme hlavně díky našim sociologům. Ve svém loňském průzkumu totiž zařadili zhruba čtyři pětiny naší populace do různých pater středních vrstev. A je známo, že schopnost opatřit si vlastní bydlení a finančně se přitom nezruinovat patří ke klasickým definičním znakům právě středních vrstev.

Prof. J. Keller

Přišlo e-poštou