Ani zdání...
Ani zdání...
Marek Řezanka
Nějak stále nepřijali
novinářští velikáni,
že chtějí žít bez Fialy
lidé, jejichž hlavní přání
je víc chleba, konec zbraní.
Tak se ptají, co nám vadí,
že nemáme vládu rádi?
Prý nám roste mzda. Co za ni?
S drahotou boj občan svádí:
Volit tohle? Ani zdání.
Že by se snad zajímali,
co je pro nás k uzoufání?
Oni se jen ptají, malí,
proč že nejsou milováni.
Proto, že tu kdosi žvaní
o zájmu, když na nás kadí.
Strach společnost zaneřádí,
cenzura prý dobré chrání.
Špatný názor? Krok se sladí:
Volit tohle? Ani zdání.
Svobodu nám lotři vzali,
a co mohou, to nám zdaní.
Mají nás jen za vazaly.
Zavázali se ti páni,
že poslechnou přikázání.
O těch starších mluví mladí
s despektem jak o chamradi.
Místo debat je zde štvaní.
Vás to k vzteku nedovádí?:
Volit tohle? Ani zdání.
Odporný je ten, kdo zradí.
Diplomat? Jen břečka v kádi:
Lipavského vzdělávání?
Ignorace, jež všem radí:
Volit tohle? Ani zdání...
Je až zábavné sledovat, jak mainstreamová média nedokážou odpovědět na zcela jednoduchou otázku, a to, proč většina české společnosti nemůže kabinet Petra Fialy ani cítit. Například web Neovlivní.cz (konkrétně Pavel Vrabec) se zaklíná výzkumem ekonomické situace domácností (přičemž vzorek se pohybuje kolem 2 tisíc domácností) – a lomí rukama, že výsledky vycházejí tak, že lidé jsou se svou situací spokojeni. Tak proč nevolí Fialovu pětikoalici?
Stačilo by přitom se podívat na reálné mzdy hasičů nebo policistů, které za Fialovy vlády klesly výrazně. Nestačí konstatovat, že někdo dostal přidáno. Je třeba se ptát, co si za to může pořídit. A v tomto okamžiku se dostaneme k problému, že za Fialova kabinetu celá řada komodit zdražila závratným tempem – včetně potravin.
Nespokojení jsou učitelé a další pracovníci ve školství, bouří se lékaři, v říjnu proběhla stávka zaměstnanců české justice.
Stále se tak motáme kolem bludného kruhu, že musí-li být na zbraně pro Ukrajinu, nemůže být na české zdravotnictví, školství, soudy, na zemědělství či na český průmysl. A je to Fialova vláda, která dala přednost zbraním před českými občany. K tomuto závěru ovšem mainstream ve svých rozborech dojít nemůže. Stejně jako má zakázáno přidat další rozměr toho, proč značná část naší společnosti Fialovu vládu přímo nenávidí: Zavedení cenzury a kriminalizace „nesprávných názorů“.
Velká část české populace má strach říkat své názory veřejně. Bojí se postihu. Bojí se propuštění ze zaměstnání. Bojí se své ostrakizace. Toho, že bude vyloučena na okraj společnosti – a pranýřována.
Mainstream se snaží toto téma bagatelizovat. Prý zde žádná cenzura není. Prý ti, kteří říkají „kontroverzní věci“, musejí počítat s negativní „reakcí“. Ale negativní reakce není zákaz.
Lukáš Pollert, sportovec a lékař, měl být pozván jako čestný host na akci „Běh za hospic“. Organizátor, Oblastní charita Červený Kostelec, jeho účast zrušil. Proč? Kvůli obavám z „vyvolání kontroverzních politických debat“.
Petr Míče dne 19. 9. napsal stať, v níž se snaží popřít, že zrušená akce Lukáše Pollerta připomíná atmosféru normalizace ze 70. let 20. století: „Odkud vyšel pokyn na vyškrtnutí Pollerta? Z ústředí oblastní charity v Červeném Kostelci. To není zrovna mocenské centrum státu. Chci tím říct, že když takové rozhodnutí udělá soukromá osoba nebo organizace, je to naprosto v pořádku… Kdyby ale takový příkaz přišel třeba od ministra nebo jiného vysoce postaveného politika, třeba i komunálního, šlo by o skutečné porušení demokratických principů.“
Panu Míčovi zde stačí říci jediné. Oblastní charita skutečně není mocenským centrem. To se projevilo právě tím, že její představitelé dostali strach. Proč měli strach? Protože se báli politických následků, pokud pana Pollerta neškrtnou. Protože se báli reakce mocenského centra, o němž tak krásně pan Míča píše. Báli se, aby je pan Foltýn neoznačil za „svině“. Aby jejich organizace nedostala nálepku „dezolátní“. Aby mohla nadále fungovat.
V prosinci 2023 se s cenzurou setkal i profesor Petr Drulák, který měl přednášet v prostorách Biskupského gymnázia J. N. Neumanna v Českých Budějovicích. Tato akce byla ředitelem školy zrušena. „Ta přednáška měla být o aktuálních geopolitických otázkách. Chtěl jsem mluvit o Rusku, Číně, o obraně nebo o BRICS. To bylo to, co jsem chtěl studentům říct“, sdělil Petr Drulák poté, co škola oznámila, že jeho přednášku zrušila. Ředitel školy se patrně lekl, že bude označen jako „dezolát“ – a navíc čelil tlaku vysoce postavených rodičů. Je nepřijatelné, aby přednášky byly rušeny z ideologických důvodů. Někdo si holt přeje, aby žáci žádné geopolitické souvislosti neznali. Kdo moc zná, není pak ochoten se dá manipulovat.
Pavel Baroch (Hrot24) pro změnu ospravedlňoval nucený odchod Miroslava Ševčíka z postu děkana: „Jenže všechny výkřiky o cenzuře v Ševčíkově případě míjejí cíl. Žádná cenzura samozřejmě neexistuje. Ševčíkovi nikdo nebrání v tom, aby o vládních politicích říkal, že „jsou hloupí, navedení, nebo zaplacení“, anebo to, že „nehájí naše, ale cizí zájmy“, případně aby na protivládních a protiukrajinských demonstracích vykřikoval hesla, která následně využije ruská propaganda.“
Pan Baroch se ani slůvkem nezmínil o kauze rektora Vysoké školy ekonomické, Petra Dvořáka, jenž v letech 2004-2008 působil jako předseda dozorčí rady firmy Key Investments (KI), která stála za vytunelováním veřejných rozpočtů mnoha pražských městských částí. Toto zřejmě dobré jméno školy nijak nepoškozuje.
Stejně tak se pan Baroch nezabývá děkany a dalšími vysoce postavenými lidmi, kteří veřejně demonstrovali proti Andreji Babišovi a jeho vládě. Samozřejmě nikoho ani nenapadlo je za to vyhazovat. To by bylo hned v mainstreamu pokřiku.
Pan Ševčík má plné právo vystupovat i jako soukromá osoba – a demonstrovat si, proti čemu se mu zachce. Tedy v demokratickém zřízení – v tom totalitním nikoli.
Mnozí lidé Fialův kabinet nenávidí, protože je tato vláda uráží a nálepkuje jako „dezoláty“ či „ruské trolly“, a to jen proto, že slepě nepřejímají vládní propagandu. Nenávidí ho, protože lidé jako pan Foltýn o nich hovoří jako o „sviních“. Protože v sobě musí dusit nahromaděný hněv – a nemají ho, kde jak ventilovat.
To vláda Petra Fialo zde vytvořila atmosféru strachu. Například Prague Security Studies Institute vytvořil seznam „nežádoucích“ českých YouTube kanálů. V případě většiny z nich platí, že jejich hlavním hříchem je, že si dovolují vystupovat proti Fialovu kabinetu.
Dalším faktorem, proč kabinet Petra Fialy mezi občany ztrácí podporu, je čím dál více viditelnější nekompetentnost jeho ministrů. Ivan Bartoš se stal synonymem břídilství, když pohřbil digitalizaci stavebního řízení – a výrazně tím ohrozil samotné stavební řízení. Marek Výborný se chlubí, že nerozumí resortu zemědělství, který má ale na starost. Ministr Síkela selhal na postu ministra průmyslu a obchodu, když se kvůli jeho tragické energetické politice řada podniků ocitla v pozici nekonkurenceschopných.
Nezapomínejme ale ani na aroganci, kterou se Fialova vláda vyznačuje. Ministr Jurečka by si navyšoval plat, ale vůbec mu nevadilo lhát o předvánočním večírku, kde se slavilo střelbě navzdory. Neúcta k mrtvým a jejich pozůstalým je zde nepředstavitelná.
Jako rudý šátek pro býka pro řadu lidí slouží Vít Rakušan na resortu vnitra. Nejen proto, že znovu zavedl cenzuru, kriminalizaci „nesprávných názorů“ a udavačství jako povolený nástroj k zastrašení populace, ale i kvůli podezření, že je napojen na lidi kolem M. Redla, když vlastnil mobilní telefon se stejným šifrováním, jako disponovali oni. Navíc lhal o tom, proč ho vůbec vlastnil.
Mainstream evidentně o ničem z tohoto psát nesmí. Pak se nemůžeme divit, že neumí zodpovědět dotaz, proč jsou pro většinu z nás strany zastoupené ve Fialově pěti- (čtyř-) koalici nevolitelné. Hlavní je, že si těch argumentů jsme vědomi my sami. Že si uvědomujeme, že Fialova vláda výrazně přispěla k ohrožení českého zemědělství i průmyslu, k jejich nekonkurenceschopnosti. Že za jejího působení se stav zdravotnictví i školství zhoršil. Že za sebou nechává bezprecedentní dluh, z něhož ale český občan nic nemá. Že se kdekdo třese, aby nebyl označen za „dezoláta“ či „ruského kolaboranta“ jenom proto, že si dovolí kritizovat vládu. Že dvojích metrů a arogantní zvůle již bylo dost. Že to jednoduše: STAČILO. Bude nesmírně důležité, abychom to dali najevo v parlamentních volbách.
