Angela Merkelová - My to zvládneme!

18. prosinec 2015

Redakce Dotyk

„Vážení přátelé, letos jsem zažila ještě něco, s čím jsem – upřímně řečeno – vůbec nepočítala. A sice, když jsem 31. srpna na tiskové konferenci v souvislosti s uprchlíky řekla, a já to zde chci zopakovat: Říkám jednoduše, Německo je silná země. Motiv, s nímž k těmto věcem přistupujeme, musí znít: Zvládli jsme toho tolik. Zvládneme to! Zvládneme to, a když nám něco bude stát v cestě, budeme to muset překonat, budeme na tom muset pracovat.

Tolik moje slova na tiskové konferenci.

Když jsem to řekla, rozproudila se zajímavá diskuse. Jak vůbec může říct: „My to zvládneme?" A já vám odpovídám: Můžu to říci, protože součástí identity naší země je konat velké věci.“

Z článku na www.dotyk.cz

A tak A. Merkelová, kancléřka země, která koná velké věci,   položila základ nové migrační politiky Evropské unie. Do Německa se na základě jejího uvedeného výroku, považovaného migranty za pozvání, valily statisíce lidí, převážně ze Sýrie, Afghánistánu a z jiných států, které procházely válkou, či byly v jejich důsledku téměř rozvrácené.

Německo ve „zvací kultuře“ pokračovalo. Tlačilo potají i zjevně stále více na ostatní státy EU, aby postupovaly podle jejího příkladu. Nedařilo se to. Postupně se ve státu, v kterém je obvyklé dělat velké věci, začala měnit atmosféra. Vítačů migrantů bylo méně a méně. Lidé začali najednou vidět, že cesta, jíž Německo nastoupilo, má řadu negativ.

Když migranti se dále do Německa valili, začalo být i paní kancléře zřejmě stále jasnější, že pro Německo taková koncentrace migrantů má svá velká úskalí. A tak vznikl nápad, že by bylo dobré, kdyby se Němci o své migranty podělili s jinými státy. Ale narazili na odpor. Zvlášť silný byl ve státech V 4. V ČR více než dvě třetiny obyvatel  odmítalo a odmítá migranty přijímat.

V 4 však začalo pomáhat státům, odkud se valily migrační vlny na Evropu. Byly to stovky milionů, které v nich investovaly. Kromě toho, příliv migrantů z Ukrajiny, Ruska nebyl malý. Dosud si V 4 stojí na tom, že žádné přerozdělovací kvóty migrantů neuzná.

Pokud současné evropské státy mají přežít, nemohou otevřít své hranice pro migranty, aniž by zkoumaly důvody jejich migrace. V tisícových masách migrantů přicházejí do Evropy také džihádisté. Ohrožují bezpečnost obyvatel přijímajících států.

Vznikají zóny, do které policie nemá přístup. A to již nemluvíme o teroristických akcích, ke kterým dochází na území EU.

Je však i řada dalších důvodů, které svědčí proti současné praxi přijímání migrantů. V této souvislosti vzniká otázka, jak Německo může kritizovat migrační politiku EU, když tato dosud neexistuje?

Připomeňme si znovu slova paní kancléřsky A. Merkelové : „Zvládneme to! Zvládneme to, a když nám něco bude stát v cestě, budeme to muset překonat, budeme na tom muset pracovat.“ Co z nich vyplývá? Zřejmě Německo se bude snažit takovou politiku zformulovat a provádět a prohlásit ji za normu, a to i za cenu tlaků, které bude na další státy vykonávat. Z našeho hlediska však jde o nepřípustné zasahování do našich vnitřních věcí.

V 4 může svá stanoviska vůči migrantům obhájit, pokud bude dost statečnosti na straně jejich představitelů. Jsme přesvědčeni, že jedinou správnou cestou, jak pomáhat migrantům, je přiměřeně investovat do států, kde tito lidé dosud žijí, aby opět mohli si zbudovat své domovy a žít ve své vlasti.

Jestliže některý stát EU vůči migrantům cítí větší odpovědnost, především vzhledem ke své koloniální minulosti, a bude přijímat jejich větší počet, je to jeho záležitost. My jsme žádné kolonie neměli, spíše v průběhu staletí byla snaha nás kolonizovat a podle toho to také vypadalo. I vzhledem k tomu by se především Německo mělo k nám  mnohem citlivěji chovat. Rasový útlak existoval i v Evropě, nejen v Americe! My vycházíme z toho, že ani zlomek Afričanů a Asiatů se do Evropy nevejde.

Dr. O. Tuleškov