57. sjezd odsunutých Němců z Československa, Norimberk 2006
57. sjezd odsunutých Němců z Československa, Norimberk 2006
3. - 4. 6. 2006, Norimberk, Veletržní centrum
(Výňatek z projevu)
Zahájení panem Berndem Posseltem, MdEP, spolkovým prezidentem landsmanšaftu
"...Tento Sudetoněmecký den je mnohým zvláštní. V popředí stojí samozřejmě 60. výročí brutálního a zavrženíhodného vyhnání sudetských Němců ze své vlasti. Záměrně si připomínáme 60. výročí vyhnání našinců v tomto roce 2006, přestože dobře víme, že tato brutální a divoká vyhnání začala již v roce 1945. Největší množství však bylo vyhnáno ovšem až v letech 1946 /47. Nedávno jsem měl tu čest uctít památku vyhnaných v bavorském Furth im Wald. Při této obzvlášť dojemné vzpomínce na první oběti vyhnaných bylo zdůrazněno, že pouze do tohoto městečka dorazilo během dvou let po konci války asi 850 tisíc vyhnaných. Tato skutečnost je jasným důkazem, že vyhnání sudetských Němců nebylo jen vedlejším produktem války nebo kolaterální škodou, nýbrž chladnokrevně naplánovaný poválečný zločin...". (Překlad prof. Rychlý)
Pan B. Posselt měl buď špatné informace nebo informován o skutečnostech, o nichž mluvil, vůbec neměl.
Když se podíváme na "Usnesení Spojenecké kontrolní rady v Berlíně z 30. listopadu 1945 a jím schválený Plán organizace odsunu Němců z Československa, Polska, Maďarska a Rakouska", můžeme hned zjistit, že pan Posselt nemluvil pravdu o vyhnání, či v horším případě lhal.
1. Veškeré německé obyvatelstvo, které bude odsunuto z Polska (tři a půl miliónu osob), bude přijato do sovětského a britského okupačního pásma v Německu.
2. Veškeré německé obyvatelstvo, které bylo odsunuto z Československa, Rakouska a Maďarska (3 milióny 150 tisíc osob), bude přijato v americkém, francouzském a sovětském okupačním pásmu v Německu.
3. Předběžné rozmístění obyvatelstva do jednotlivých pásem bude následující:
a) do sovětského pásma
z Polska 2,000.000 osob
z Československa 750.000 osob
b) do britského pásma
z Polska 1,500.000 osob
c) do amerického pásma
z Československa] ,750.000 osob
z Maďarska 500.000 osob
d) do francouzského pásma
z Rakouska 150.000 osob
4. S přejímáním obyvatelstva z výše uvedených zemí bude možné začít ihned po potvrzení tohoto plánu, a to podle tohoto rozvrhu:
v prosinci 1945 - 10% celkového počtu
v lednu a únoru 1946 - 5 % celkového počtu
v březnu 1946 - 15% celkového počtu
v dubnu 1946 - 15% celkového počtu
v květnu 1946 - 20% celkového počtu
v červnu 1946 - 20% celkového počtu
v červenci 1946 -10% celkového počtu
Změny mohou nastat v důsledku počasí nebo dopravy a po získání podrobnějších informací o počtu odsunovaného obyvatelstva... **
(Poznámka ČNL: Poslední transporty Němců z Československa odjely na přelomu let 1946/47)
* Kontrolní rada složená ze zástupců čtyř spojeneckých velmocí _ USA, Anglie, Francie a Sovětského svazu - byla vytvořena jako vrcholný orgán spravující poražené Německo. 20. listopadu 1945 byl schválen její plán organizace odsunu německého obyvatelstva.
** Český překlad cit. podle: V. HAlDU, L. LÍSKA, A. ŠNEJDÁREK, Německá otázka 1945 - /963. Dokumenty a materiály. Praha 1964, s.99.
Zprávu o usnesení Spojenecké Kontrolní Rady v Berlíně z 20. listopadu 1945 sdělili zástupci velmocí - sovětský, britský a americký velvyslanec v Praze - československé vládě zvláštními nótami z 28. listopadu, 3. a 7. prosince 1945. Archiv ministerstva zahraničních věcí, Německo 1945-1950, k 13, 03, Č. 72744/45.
Místo a čas odsunu německého obyvatelstva z Československa stanovila Spojenecká kontrolní rada. Pozdní odsun Němců na přelomu let 1946/1947 byl předvídán SKR, která změny v časovém plánu odsunu připouštěla v důsledku počasí nebo dopravy a po získání podrobnějších informací o počtu odsunovaného obyvatelstva...
Takže tvrzení pana B. Posselta, že "vyhnání sudetských Němců nebylo jen vedlejším produktem války nebo kolaterální škodou, nýbrž chladnokrevně naplánovaný poválečný zločin...", je z hlediska výše uvedeného nepravdou či dokonce lží.
Je velkou otázkou, proč naše diplomacie proti tomuto tvrzení pana B. Poselta, jež nás silně poškozovalo, neprotestovala a nepožadovala omluvu.
Připravil Dr. O. Tuleškov
