17. listopad 1939 v Brně IV
17. listopad 1939 v Brně IV
Co mu předcházelo a následovalo
Prof. PhDr. František Hejl, CSc., výňatek z díla
Dne 16. října se v Brně utvořila tzv. Moravskoslezská rada, jejímiž členy byli Intelektuálově levicových a demokratických, ale především národních směrů. V čele stál prof. Vladimir Helfert, bývalý člen pokrokově strany. V podáni žádosti o registraci se uvádělo, že jde o instituci nepolitickou s čistě kulturním programem. Pro jednotlivé oblasti kulturní práce vytvářela sekce, v jejichž čele byli odbornici a vědečtí pracovnici. Tak vysokoškolskou sekci vedl prof. Uher a Vladimír Groh, lidovýchovnou prof. Bláha, divadelní prof. Jan Krejčí, literární Čestmír Jeřábek, hudební L. Kundera, muzejní sekci dr. Jaroslav HeIfert a prof. Procházka, sekci pro studentský život prof. MUDr. B. Bouček s PhC. Černým. K práci se přihlásily všechny kulturní organizace a stavovské Instituce - včetně tělovýchovných - Sokola, Orla a DTJ. Program a složeni rady byly již nástupem k národní vlastenecké práci v duchu Masarykově. Obratností R. Konečného a v dohodě s formující se civilní složkou (politickou) Obrany národa pronikli někteří členové Moravskoslezské kulturní rady do činnosti příslušných sekcí národního souručenství. Touto cestou na doporučení Uhrovo a Slavíkovo šel též prof. Šebánek.
Rozhodně odmítavé stanovisko k Mnichovu zaujal - jak jsme již uvedl - rektor MU prof. Kovák, a to v projevu 13.10. 1938. Opětně se k otázce té vrátil 12. ledna 1939 ve svém inauguračním projevu. Obraceje se k akademické obci zdůraznil: „…přijímáme kruté události s bolesti, ale také s protestem a především s pevném rozhodnutím, že chceme všichni bez rozdílu pracovat k tomu, aby v nových poměrech náš národ a stát rozkvétal a připravoval spravedlivý návrat toho, co bezprávně a násilím nám bylo odňato…“ A obraceje se ke studentské obci pravil: "Obracím se k vám, občané akademičtí, z tohoto miste, nad nímž právě letos zobrazila mistrovská ruka malířova hluboký mýtus o Prométheovl přinášejícím lidstvu blahodárný a kulturotvorný oheň. Zachovejte si, prosím, svobodu ducha, která je božskou jiskrou Prométheovou. Užívejte tohoto plamene k tomu, abyste se stali skutečnými osobnostmi, občany s pravým sociálním cítěním, vzdělanci s živým smyslem pro krásu, intelektuály se schopnosti a odvahou kritického soudu, jež se nedá usměrniti, nedá se znásilniti…“ A opět myslel na osudy své milé republiky a jejího lidu, jejich národů.
Leden a následující únor byly měsíci silicích provokaci a výtržnosti. jen aby se dokázalo, že Česko-Slovensko je života neschopné, vnitřně rozvrácené. Jen aby se připravila půda pro zdůvodněni jeho konečné likvidace. kterou od 2. poloviny října připravoval německý štáb. Neschopnost zajištěni klidného života občanů a vnitřního vyrovnání se se slovenskou politickou reprezentaci mělo být doma i na fóru mezinárodním konečné likvidace "Rest - Tschechei". Vznik Slovenského státu a protektorátu porobu završily. K událostem zaujala akademická obec krajně negativní stanovisko. Jako příklad uvedeme si stanovisko profesora právnické fakulty staré školy JUDr. F. Weyera z jeho pamětí: „…Nechápat jsem,že by německý národ, jehož řeč, kultura a literatura mně byly tak známé a blízké...mohl tak hluboce klesnout. Hrubý antisemitismus...mne již odedávna odpuzoval a později jeho nelidské výstřelky
naplňovaly mne hrůzou…“ On, odchovanec vídeňské Almae Matris klade si otázku, jak mohli němečtí vědci a duchovní činitelé bez kritiky podlehnout tak všestranně banálnímu jevu a vulgárnímu, a roztrubovali ho jako největšího génia, ne-li přímo zázrak, jakým byl tento Adolf Hitler. Jaká to pravda jednoho z fundátorů naší právnické fakulty.
Z přesvědčeni o neměnnosti humanitních ideálů (skutečných to hodnot lidstva), ze svobodné vůle a po zralé úvaze duchovni a politické elity národa rodilo se po 15. březnu 1938 hnuti odporu a odboje. V čele hnuti stanuli profesoři a pracovnici brněnských vysokých škol v těsné spolupráci s osobnostmi vojenského, politického a kulturního moravského života. Byli to profesoři - J. Uher, VI. Helfert, VI. Groh. I. A. Bláha, J. L. Fischer. B. Kladivo, F. KoIáček, F. Hora, J. Florian. J. Podlaha. J. Vignati, bratranci Sahánkové aj.
Již v květnu 1939 hnuti odporu nabývalo pevnější organizační formu, člen Uhrovy skupiny a představitel pražského Politického ústředí (dále PÚ) poslanec JUDr. Ferd. RIchter inicioval vytvoření odbočky PÚ s ceIomoravskou působností. Úzká byla spolupráce s Obranou národa. V letním období se za vydatné spolupráce s pracovníky vysokých škol prosadila tendence k sjednocováni jednotlivých odbojových skupin: jednalo se o skupiny sokolské. oreIské, legionářské (prof. MUDr. B. Bouček), levicové a komunistické (MUDr. M. Vlček, O. Černý. O. Blažek, mjr. Ptašinský aj.). Na Přerovsku úzce spolupracoval doc. in mem., MUDr. V. Skalák. O zapojeni organizace na Moravskou Pětku se zasloužil JUC. Jaroslav Trumpeš, pracovník rektorátu KU. Významnou oblasti činnosti bylo zajišťováni sabotážních prostředků (karborund. prášku aj. prostředky znehodnocení pohonných a mazacích tekutin a hmot), organizováni ilegálních přechodů hranic: do Polska a po 1.9. 1939 přes Slovensko, Budapešť', Bělehrad do naší armády na západě.
Odboj nebyl nejen snadnou, ale též nebyl levnou záležitosti. Nejen že ohrožoval na životě ilegalisty, ale I jejich rodiny. Déle si vyžadoval též finanční zdroje. Sbírky se konaly mezi členy fakult. Sumu 100.000 K věnovat MUDr. Šilhan. Rozsáhlá byla zpravodajská činnost, která obsáhla celou Moravu, a činnost sabotážní. Tato mnohotvárná a široce koncipovaná činnost neušla pozornosti Gestapa a Sicherheitsdienstu. Už opatřeni z let 1938/1939 drsně zasáhla do života vysokých škol. Práva působit na škole byli zbaveni Židé a někteří levicově orientovaní učitelé. Vyhodnocováni situace na českých VŠ a v kultuře s radosti vykonávali němečtí studenti a členové NSDAP. Bezpečnostní opatřeni protektorátních mocenských instrumentů se zdokonalovaly velmi rychle a předem (místní Němci) připravovali typy. Krátce po 15.3. byl zatčen prof. Lenfeld z Veterinární VŠ. řada levicově orientovaných pracovníků. Zlověstné bylo zatýkání v rámci akce AIbrecht I. z 31. srpna na 1. září, na počátku tažení do Polska. Mezi zatčenými byli B. Kladivo, Maximilian KoIaja, Bláha, Bouček, Jan Jebavý, profesoři VUT O. KaIIauner, Jiří Kroha a externista JUDr. Špazier, bývalý primátor města Brna. Zatčeni neušel mezinárodně uznávaný profesor patologické anatomie MUDr. Václav Neumann.
Ještě dříve nežli došlo k zavřeni VŠ byl 14. listopadu 1939 zatčen VI. HeIfert, vynikající znalec a bojovník za uznáni díla čestného doktora FF MU - Leoše Janáčka, dnes nejhranějšího skladatele z. klasiků minulého století. Datum zatčení nás právem vede k závěru, že byl obětí nacistických intelektuálů brněnských. Zrada nezralého a spíše dobrodružného mladíka uvedla Gestapo na stopu civilních členů ON a odtud již vedla k jejímu řídícímu centru. 26.11.1939 byl zatčen J. Uher a R. Konečný, 8. února 1941 Vl. Groh, delší dobu sledovaný gestapem. Vše nasvědčovalo tomu, že se v protektorátu rozvinulo rozsáhlé odbojové hnuti, a proto RSHA {HimmIer) vyslovil souhlas s prováděním zostřených výslechů za použiti fyzického násilí, které nabývalo nejsurovějších forem. Takovému výslechu byli podrobeni Tvrdý a Groh, mjr. Ptašinský. Vignati o tom podat zprávu tajným motákem. 6.8.1942. dva měsíce před popravou píše: „...ByI jsem a zůstanu tvrdý chlap. Dnes i my zde spolehlivě vidíme, že Německo válku nevyhraje a tento fakt mi usnadňuje mou osobní situaci. Naše vlast, národ a vy, moji drazí, budete opět svobodní a to byl náš hlavni úkol. Podaří se našim přátelům a my máme hrdé vědomi, že jsme k tomu dle svých sil přispěli. Naše krásná země bude opět hlaholit naší krásnou písní českou. A tak klidně uzavírám kapitolu svého pozemského života..."
