České národní listy

 Následně rozebereme čtyři problematické body z Pavlova webu

(viz scanz Pavlova webu v infografice).

PROBLÉM 1: Nejprve Pavlovo tvrzení o tom, že nebyl spolupracovníkem vojenské
kontrarozvědky (VKR). To je hodně zvláštní tvrzení s ohledem na fakt, že právě
Pavlův otec byl příslušníkem nebo agentem VKR. Pavel tuhle skutečnost zamlčel
a nikde ji neuvedl. Uváděl pouze to, že jeho otec byl vojákem z povolání. Proč
tuhle důležitou informaci zatajil? Proč s touto informací musel přijít až historik
Petr Blažek? (Viz např. článek: Historik Blažek: Pavel předkládá příběh, který
neodpovídá pravdě - Novinky).

To, že Pavel předkládá lustrační osvědčení z roku 1992, nemusí nic znamenat,
protože je nutné vždycky počítat s tím, že se z minulých let nedochovaly všechny
dokumenty (některé byly skartovány). Také nelze spoléhat na to, že dřívější
orgány do dokumentů uvedly všechno a zcela pravdivě a srozumitelně.
Sarkasticky bychom mohli uvést, že Pavel měl svého řídícího zpravodajského
důstojníka přímo doma. Navíc k nim domů přicházeli na „návštěvu“ kolegové
Pavlova otce. Pavel to měl zmínit v jednom z rozhovorů, ale i kdyby to nezmínil,
tak jsou tyto návštěvy v každé rodině přirozené. Takže můžeme říct, že k nim
domů chodili další agenti nebo kmenoví příslušníci VKR. Pavel na zjištění historika
Blažka nijak nereagoval a servilní novináři se na to neptají. Pavel by měl
odpovědět na otázku, proč zatajil, že jeho otec pracoval pro VKR.
 

PROBLÉM 2: Pavel tvrdí, že má nejvyšší možnou bezpečnostní prověrku NATO.
Jenže tak to není. Všechna bezpečnostní prověření provádí národní autorita, což
je u nás Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). NBÚ vydává národní certifikát
v českém jazyce a dále vydává i certifikát v anglickém jazyce pro cizí moc (je
nutná žádost s odůvodněním). Všechny certifikáty, které Pavel na svém webu
předkládá (viz Generál Pavel - Detailní životopis generála Pavla
(generalpavel.cz)), ať už v českém, nebo anglickém jazyce, vydal NBÚ a všechny
certifikáty jsou taktéž opatřeny razítkem NBÚ. Takže Pavel by neměl hovořit o
tom, že má bezpečnostní prověrku NATO, ale měl by hovořit o bezpečnostní prověrce NBÚ, do které přispívá česká BIS a případně Vojenské zpravodajství.
Navíc žádný bezpečnostní prvek NATO není schopen prověřovat cizí státní
příslušníky tak, jako orgány jejich vlastních zemí.

PROBLÉM 3: Pavel dále tvrdí, že je nejpřísněji prověřeným Čechem, což je ovšem
úsměvné a o Pavlovi lze tímto říct, že zřejmě trpí velikášstvím. Pavel měl prověrku
na PŘÍSNĚ TAJNÉ, což je nejvyšší možný stupeň. K tomuto stupni měl ale doplněn
přívlastek ATOMAL (opět to doplnil NBÚ), což v rámci utajovaných informací
značí přístup k informacím z oblasti zbraní hromadného ničení. Avšak vůbec to
neznamená, že by ho NBÚ prověřoval ještě podrobněji než podle metodiky
prověřování na stupeň PŘÍSNĚ TAJNÉ. Už toto prověřování je natolik podrobné
(pokud se provádí dle stanoveného postupu), že už nezbývá co prověřovat
(prověřování lze jenom prodlužovat). Pavel byl tudíž prověřován naprosto stejně
jako několik stovek dalších osob, které rovněž obdržely osvědčení na stupeň
PŘÍSNĚ TAJNÉ.

Na Pavlově webu je k této věci uvedeno, že „tajné služby USA i Velké Británie si
důvěryhodností generála Pavla musely být natolik jisté, aby s ním sdílely své
plány na použití jaderných zbraní.“ To je další úsměvné tvrzení. Snad nám nechce
Pavel namluvit, že Američané a Britové sdíleli s nějakým českým generálem své
nejutajovanější věci, ke kterým patří právě plány na použití jaderných zbraní.
Všechny jaderné mocnosti si své plány ohledně použití jaderných zbraní chrání a
tají, neboť si sami určují, jak s nimi naloží, a rozhodně nikdo z nich nedelegoval
tuto pravomoc na NATO. Severoatlantická aliance není žádným státem – jsou to
jen struktury, do kterých všichni členské země nějak přispívají, přičemž si ale
každá země chrání svá vojenská tajemství. Pavel mohl být seznámen jen se
základními informacemi o případné součinnosti (stejně jako jiní vojáci v NATO),
ale určitě ne s detailními plány na použití jaderných zbraní jednotlivých
jaderných mocností.

PROBLÉM 4: Pavel tvrdí, že je válečným hrdinou, ale otázkou je, zda byl skutečně
přímým aktérem v reálné válce a zda bojoval opravdové bitvy za použití všech
osmi operačních prvků soudobého bojiště, anebo zda působil jen jako třetí strana
v blízkosti nějakého ozbrojeného konfliktu, který ani nemusel dosahovat rámce komplexní války. V tomto případě je vhodnější mluvit o hrdinovi vojenské mise,
ale nikoli o válečném hrdinovi.

Obecný problém je v tom, že se tvrdí, že ČR má tisíce novodobých válečných
veteránů, avšak já k tomu dodávám, že potom to jsou váleční veteráni bez
válečných zkušeností, kteří neprošli ani jednou skutečnou válečnou bitvou
(mimochodem v Afghánistánu byl po mnohá léta jen ozbrojený konflikt nízké
intenzity, žádná frontová linie, ale jen občasná a krátká napadání střelnými
zbraněmi a občasné teroristické útoky, které se však odehrávaly i v Evropě). Já
sám jsem se nikdy nenazval válečným veteránem, neboť ve srovnání s bojovníky
z období druhé světové války by mi bylo hanba. A nikdy jsem ani nepožádal o
jakousi průkazku válečného veterána (správně by to měla být jen průkazka
veterána vojenské mise).

To, že máme zraněné a padlé vojáky z vojenských misí, neznamená, že přímo
bojovali ve skutečné válce. Lze to srovnat s českými policisty, kteří v terénu při
boji s kriminálníky podstupují mnohem větší a častější riziko než čeští vojáci
v zahraničních misích. Počet mrtvých policistů, kteří zahynuli na území ČR při
výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní, je zhruba trojnásobně vyšší než
počet českých vojáků, kteří za stejnou dobu zahynuli v zahraničních misích. I to
je důkaz toho, že se čeští vojáci neúčastní válečných operací, ale jen operací,
které se odborně nazývají jako vojenské operace jiné než válka (military
operations other than war – MOOTW).

Pavel na svém webu tvrdí, že jednotka, které velel uprostřed chorvatsko-
srbského ozbrojeného konfliktu, úspěšně osvobodila skupinu obklíčených
francouzských vojáků. Byl to jistě záslužný čin, ale je otázkou, zda to bylo
skutečné osvobození za použití zbraní, anebo jen evakuace francouzských vojáků
z ohroženého prostoru za využití vyjednávání se znepřátelenými stranami.

Exanpro

Přišlo e-poštou