Jdi na obsah Jdi na menu
 


„Benešovy dekrety“, IX., Prof. PhDr. Jaroslav Valenta, DrSc.

6. 1. 2020

„Benešovy dekrety“, IX.

Prof. PhDr. Jaroslav Valenta, DrSc.

 

Diskuse v českých mediích od února do dubna 2002 ukázala, myslím, přesvědčivě na beznadějnost snah, opakováním a prodlužováním debaty dospět ke kompromisnímu "celočeskému" řešení. Mnichovské SKS a jeho hlásné trouby v Praze se neustále domáhají přímého sudetoněmecko-českého dialogu. Přinášejí však do něj jen donekonečna omílané tytéž nářky, stížnosti a fantastické perspektivy, předpokládající českou kapitulaci na celé čáře. Hájím stanovisko opačné a protichůdné: s elementárními existenciálními státními zájmy se nehandluje: buď se hájí nebo se zbaběle opouštějí. Docela dobře si dovedu představit, že na odsun a některé další historické otázky budeme mít v Praze prostě jiný převládající názor než někteří sousedé. V dějepisectví to není neobvyklé: na husitské či pobělohorské období bude mít katolík v mnohém diametrálně odlišné názory než evangelík, ač oba znají tytéž prameny a data.

 

Kapitulace a akceptace zcela protichůdné interpretace moderních českých dějin není zdaleka jen věcí zájmu úzkého okruhu historiků; týká se všech občanů. Má to další, velmi daleko sahající důsledky, počínaje zpochybněním legitimity vzniku Československa v r. 1918 jako údajné "chybné konstrukce" (Fehlkonstruktion), ne-li dokonce "potratu" (Fehlgeburt) a jeho státních hranic; někteří horlivci u nás obé soustavně zpochybňují už po léta. To lze "napravit" a "odčinit" jen přepsáním dějin nejen ideově, ale i ekonomicky, mocensky a státoprávně. Sekvence příslušných kroků jsou, jak víme, už promyšleny.

 

Tato pseudohistorická česko-česká diskuse je ve skutečnosti možná uzlovým politickým střetem o současnost a zejména perspektivu českého státu. V téže politické rovině je pak její téma (odsun a jeho souvislosti) problémem nikoli českým, ale problémem sudetoněmeckým. Jde jen o odvahu a vůli (důkazů a informací je víc než dost) podívat se bez bolestínství na skutečnou historickou a politickou roli drtivé většiny sudetských Němců v kritických letech. Je to také problém (sudeto)německo-německý, aby i celoněmecká média (včetně politiky) pochopila, že skutečné vypořádání se s německou hnědou minulostí, v čemž už bylo opravdu nejedno učiněno, nebude nikdy úplné, nezahrne-li také střízlivý pohled na sudetoněmeckou minulost bez legend a bez vypořádání s ní.

Od poznámkového aparátu, který není pro většinu čtenářů zajímavý, opouštíme. –red.

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář