České národní listy

Anenské patenty - sto deset let od  lekce z reálné politiky

František Josef I.

31.8.2023 09:08

V létě roku 1913 razantně zasáhl do politických poměrů Českého království císař František Josef I., když 26. července svými dvěma patenty zrušil zaběhlé ústavní poměry v království. Rozpustil český sněm, který se po pět let nebyl schopen vypořádat s německou obstrukcí, v důsledku čehož se království propadalo do neřešitelných finančních problémů. Namísto sněmu a zemského výboru nastoupila bez opory v ústavě zemská správní komise.

Suspendace samosprávných práv království vyvolala očekávanou bouřlivou reakci napříč českými politickými stranami a jejich předáky. Pátým rokem trvající finanční krize království hrozící přerůst v reálnou hospodářskou katastrofu s nedozírnými dopady do každodenního fungování státu se stala vítanou záminkou pro razantní krok císaře a k nastolení politické agendy - návrat k ústavnímu stavu nastane, až se dosáhne dohody mezi Čechy a Němci v jazykovém a administrativním uspořádání království. Složité politické prostředí - neschopnost dosáhnout elementnární shody v řešení prioritního politického tématu, - finanční krize - hospodářské problémy - zásah shora - šok ve společnosti - vnucení nechtěného řešení. Skoro by se chtělo říci - klasické schéma prosazení většinově odmítané politické agendy. Rozčarování politických špiček z nečekaného kroku vídeňské administrativy bylo ohromné. Roky vyjednávání, snah, návrhů, vytváření tlaku, bylo rázem pryč. Česká politika dostala lekci z reálné politiky.

Dobový tisk na politickou krizi reagoval silnými slovy: „V této době nastávajících bojů dlužno míti na mysli, že vítězí kdo nedá se vésti vášní, zachová jasný a čistý hled do budoucna a jde za jediným cílem rozvážně poznaným prospěchem svého národa. Národ český - dík své pracovitosti a vzdělanosti, své síle hospodářské a sociální zdatnosti - zmohutněl přes veškeré, daleko nebezpečnější překážky a obtíže v cestu mu kladené, tak, že může při rozmyslném postupu hleděti klidně k výsledkům tohoto zápasu, bez nedůstojného přepínání a obav o svou budoucnost.“ (Národní listy z 27. 7. 1913). Apeluji na lid český, aby si vědom své vnitřní síly, zápasil mužně, vážně a svorně za odstranění tohoto nezákonného stavu, prohlásil tehdy čtyřicetiletý Antonín Švehla.

Téměř na den přesně rok po Anenských patentech vypukla první světová válka, která nahradila politiku bajonety. V té době ale již byla česká společnost psychologicky připravena. Věřila ve svoji hospodářskou sílu, schopnost překonávat nepřízeň doby, našla (leckdy obtížně) důvěru ve své politické předáky a naučila se svorně politicky pracovat pro vzdálený cíl.

Analogie k dnešní situaci se nehledá složitě - problematicky výkonná vláda (pokud nechceme rovnou použít slovo „nefunkční“), narůstající dluh, tušené hospodářské problémy, bláhové spoléhání se na řešení zvenku. Rozdíly tu jsou však také viditelné - obecná vzdělanost, struktura hospodářství, síla průmyslu, sociální soudržnost, důvěra v politické lídry jsou jen stíny tehdejšího stavu. A zcela chybí osobnost formátu Antonína Švehly.

Dosáhnout psychologické připravenosti společnosti na obtížné časy, alespoň vzdáleně podobné té z roku 1913, se zdá být obtížné. Cesta snad vede v posilování toho, co je životaschopné a nezbytné pro chod společnosti - funkčních zbytků průmyslu, školství (zejména technických škol s perspektivními obory), potravinářství a zemědělské produkce, ale i sociálních služeb a sociální péče o potřebné a v neposlední řadě armády zaměřené na obranu republiky.

Abychom obstáli, čeká nás „národní obrození“ verze 2.0. Nějaké základy máme…

Slabý se musí spoléhat na sliby jiných, silný je schopen si pomoci sám. Nebuďme slabí…

-ŠH-

vasevec.cz