České národní listy

Jak to bylo v Kamenné (Bergsdorfu)?

O sudetoněmeckých obětech v Brně, Postoloprtech a Žatci se mluví již dlouho. Objevují se však stále nové a nové hroby. Před lety to bylo u obce Kamenná na Jihlavsku. Kdejaké noviny o tom psaly, a to opakovaně, česká televize nové objevy zařadila do svých hlavních zpráv a sledovala postup odkrývacích prací. Na místo přijela pohotově Herma Kennelová, německá autorka, která napsala knihu Bergsdorf (Kamenná), v níž údajně na základě výpovědi německých pamětníků podrobně tento „zločin“ popsala. Naše sdělovací prostředky  tento popis zavraždění Němců převzaly.

S jejím dílem se již dříve seznámil jihlavský novinář Miroslav Mareš, který napomohl, aby případ začala vyšetřovat policie. Zatímco H. Kennelová psala až o 15 obětech, při vyhledávání se našly ostatky  6 těl. Brzy poté se objevil na místě nálezu vysoký kříž. Kdo ho postavil nebo nechal postavit, nevíme. Jsou za touto akcí také konzultanti landsmanšaftu v ČR?

Bezesporu jde o politováníhodný čin, i kdyby obětí bylo  ještě méně, ale abychom ho mohli hodnotit blíže a objektivněji, než to dělají sudetští Němci a mnozí naši novináři, potřebujeme i další informace. V článku „Za vraždy v Dobroníně už nelze trestat“ (Právo, 20. srpna 2010) P. Uhl napsal: „R.K. je 88letý syn muže, který to prý vše zorganizoval, vybral sedláky podporující nacismus, tedy řadově členy NSDAP, jeden byl prý v SA a jeden v SS.“. Tak přeci jenom nějaká informace. Další údaje potřebné k hodnocení nám naše media však neposkytla.

Z alternativních zdrojů, konkrétně z internetu, jsme se dozvěděli následující: „V Kamenné jsme vztýčili kříž sudeťákům ze vzorné SS vesnice. Opět vše začalo kampaní, ve které byli osočováni Češi z masakru nevinného německého obyvatelstva … Bergrsdorf-Kamenná byla vesnice většinově německá, která měla před válkou 250 obyvatel. Její obyvatelé byli z příchodu Němců v roce 1939 tak nadšeni, že jich celých 47 vstoupilo do jednotek SS-Waffen. Podle celkového počtu obyvatel lze usuzovat, že z každé sedlácké rodiny vstoupil do této organizace, která byla po válce vyhlášena mezinárodním společenstvím jako zločinecká, jeden synek. V roce 1943 udělil Obengruppenführer SS Gotlieb Berger za zásluhy této obci titul „vzorná vesnice SS“. Hrála kapela a taťkové – členové NSDAP, byli na své synky pyšní. Ti bojovali v SS divizi Leibstandarte Adolf Hitler, která se za války dopustila mnoha válečných zločinů.“

Pokud uvedené údaje jsou pravdivé, pak vrhají na „masakr“ přece jenom jiné světlo. V těchto souvislostech nelze vyloučit, že nešlo o  vraždy nevinných Němců, spáchané mladými opilými Čechy, nýbrž o revoluční dobou poznamenanou odplatu za činy znacizovaných Němců. Pak bájení paní spisovatelky H. KenneIové by se zařadilo mezi běžnou produkci sudetoněmecké literatury „faktu“. I když získat pravdivé informace o Kamenné a o osudu některých jejich německých obyvatel, by nemělo být problém, přesto však, jak vidíme, problémem to je. Nesmíme se dozvědět pravdu? Co tomu brání?

Později se na internetu objevily zajímavé informace. Jsou spíše uvedením jedné z možností, jak k politováníhodným událostem v Kamenné došlo, než rekonstrukcí činu s důkazem o jeho provedení a vinících.  Za aktéry i oběti byli označeni místní Němci, nikoliv tedy Češi. Když Hitler „vyhrál“ naše pohraničí a brzy nato i území zbytků Československa, došlo mezi bývalými čs. Němci k účtování. Znacizovaní henleinovci své levicové „soukmenovce“, sociální demokraty a komunisty, považovali za zrádce. Zpravidla již v místě svého bydliště tito dostali pořádný výprask a část z nich putovala, dokonce často z iniciativy místních Němců, do vězení a koncentračních táborů. Jak tam s nimi zacházeli, jak je tam „převychovávali“, víme. Řada z nich se vrátila po porážce Německa domů, do obcí, kde bydleli. Někteří z těchto navrátilců znali dobře své mučitele, kteří je následně poslali do koncentračních táborů. Tam se převychovávaní Němci naučili mnohé, i jak zabíjet lopatou, rýčem, krumpáčem a podobně. Často vše viděli na vlastní oči. A podobným způsobem se pravděpodobně vypořádali s dřívějšími henleinovci, kteří jim připravili krutá léta prožitá v koncentračním táboře.

„Hra“ mezi Němci, v níž Němci byli zavražděnými i aktéry, byla dokonaná. Češi jako vrazi měli nahradit skutečné vrahouny, jimiž byli Němci, kteří se mstili soukmenovcům za to vše, co museli přetrpět po vítězství nacismu.  Jako vražedné nástroje byly použity ty, které tak běžně byly využívány v německých koncentrácích. Toto vysvětlení politováníhodných událostí v Kamenné je velmi pravděpodobné. Uvedení Čechů do vražedného procesu sloužilo jen jako zastírací manévr.

Dr. O. Tuleškov