Washington přitápí pod „íránský kotel“ až ke kritickému bodu

Dmitrij Sedov

22. listopadu 2019

Íránská vláda dne 5. listopadu oznámila zvýšení cen benzinu na dvojnásobek na kvótu pro jednoho řidiče 60 litrů a na trojnásobek při překročení kvóty. Benzin stojí v zemi téměř 1 dolar za litr, přičemž průměrná mzda je 400 dolarů. Jedná se o velký náraz.

Íránský riál vůči dolaru oslabuje. Světová banka hodnotila HDP Íránu – v roce 2019 se snížil o 4,5 %. v íránském bankovnictví narůstá krize. Finančnictví země je stále zranitelnější vnějšími nárazy, jako by byl válečný konflikt nebo slábnoucí vývoz ropy.

Ve složitém postavení jsou státní penzijní fondy. V loňském roce byly v zemi 7,4 miliony důchodců, což je 10 % obyvatel. Populace stárne. Pro rok 2018 uvádí MMF nezaměstnanost mladých 27 % a absolventů vysokých škol 40 %. Íránské zdravotnictví trpí „únikem mozků“ lékařů a zdravotních sester. Chybí základní léky zahraniční výroby.

Zvyšování cen benzínu zapříčinilo ve dnech 15. až 20. listopadu masové protesty a nepokoje. Íránská media oznámila, že se protestů účastnilo 87 tisíc demonstrantů, blokovali cesty, útočili na banky, podpalovali benzinové stanice, ničili oficiální instituce a střetávali se s policií. Bylo zatčeno přibližně tisíc demonstrantů pro vandalismus. Při rozhánění rebelií bylo zabito několik desítek osob, mezi nimi bylo přes deset ochránců práva. Podle OSN je situace v zemi velmi vážná. Vláda zablokovala internet a až od 20. listopadu jej začala uvolňovat.

V době největších protestů řekl americký ministr zahraničí Pompeo: „Občané Íránu! Spojené státy vás slyší, podporují a bojují spolu s vámi.“ V listopadu bylo na oficiálních stránkách ministerstva zahraničí USA oznámeno: „Prezident Íránu Rúhání okradl Fond národního rozvoje o 4,8 mld. dolarů k financování teroristů.“ Tak pomáhá americká vláda vyvolávat v Íránu nepokoje.

Teherán vměšování odsuzuje.  Ministr zahraničí Íránu Zaríf k tomu řekl: „Vláda, která uvaluje na naši zemi hospodářské sankce, blokuje dodávky potravin a léků pro staré a nemocné lidi, nemá právo vykládat, že podporuje íránský národ.“ V tentýž den oznámil Pompeo nové zostření sankcí proti Íránu. Byly zrušeny dřívější výjimky.

Podle JCPOA (Společný komplexní akční plán) měl být závod na obohacování uranu ve Fordo přeměněn s pomocí Ruska k výrobě stabilních izotopů. Po odstoupení USA z dohody uvedl prezident Rúhání, že Teherán pozastavuje část svých  závazků a dává ostatním účastníkům dva měsíce na návrat k plnění jejich povinností. USA nezareagovaly a Írán překročil hranici obohacování stanovenou JCPOA (3,67 %) a zvýšil jej na 4,5 %. Ale připustil, že se vrátí k dodržování v případě, že to udělají i další strany. Washington to ignoruje a Pompeo poznamenává: „Přípustné množství obohaceného uranu by pro stát platící terorismus mělo být nulové.“

Ačkoliv nové sankce proti objektu ve Fordo nemají přímý ekonomický vliv na Írán, vedou k dalšímu zostření situace. Podstata je v tom, že Teherán bude pokračovat v obohacování uranu a to rozváže ruce USA. Bude pokračovat v nátlaku na Írán. Washington bude dále krok za krokem přitápět pod „íránským kotlem“ až do kritického bodu. Pokračuje Pompeova politika „submit or suffer“ (podřiď se, nebo trp).

Převzato z Fondsk.ru

outsidermedia.cz