Jdi na obsah Jdi na menu
 


Němci dali Čechům vyspělejší civilizaci a vyšší životní úroveň 1

29. 3. 2024

Němci dali Čechům vyspělejší civilizaci a vyšší životní úroveň 1

Jan Ziegler

 

25. 3. 2024, 15:38

To je zkrátka fakt. Němečtí kolonisté u nás ve 13. století zakládali města a zároveň zaváděli vyspělejší technologické postupy. Následovala staletí prospěšného soužití Čechů s Němci, nebyla jen II. světová válka a odsun.

Článek

https://medium.seznam.cz/clanek/jan-ziegler-nemci-dali-cechum-vyspelejsi-civilizaci-a-vyssi-zivotni-uroven-53759?utm_campaign=abtest241_shrnuti_llm_varD&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=4

Prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc., píše v následujícím textu o stýkání a potýkání Čechů a Němců v průběhu dějin:

.

                 „Úvodem nezbytná otázka

 

Otázka zněla: „Je pravdivé tvrzení řady pravicových politiků a novinářů, že v mi­nulosti byly česko-německé vztahy přátelské a k jejich zhoršení došlo až během druhé světové války a hlavně po odsunu německého obyvatelstva?"

 

Ani v minulosti nebyly vzájemné vztahy vždy přátelské. Tradice je vlastně zhuštěná zkušenost minulých generací a česká zkušenost byla převážně negativní - soužití s Německem a s Němci nám přinášelo spíše utrpení. Svědčí o tom skutečnost, že většinu válek jsme museli svádět s germánskými státy - tedy s Němci, a to platí od úsvitu dějin. Již Franská říše viděla ve Velkomoravské říši konkurenta, kterého chtěla zničit a po­kořit. S tímto cílem vedla proti nám válečná tažení v letech 805, 806, 846, 847, 855, 856, 864, 869, 870, 871, 872, 892. 893, 898 a 900. Takto oslabený velkomoravský stát potom podlehl útokům maďarských nájezdníků.

    

   V 10. století zaútočili Germáni proti přemyslovskému státu 6x, v 11. století 5x, ve století 12. jednou a v 13. století 3x, ve 14. století jednou, v 15.století 6x, v 17. století byla válka třicetiletá a v 18. století neuchránila české země ani relativně velká Habs­burská říše; české země byly napadeny Pruskem v letech 1740, 1741, 1744, 1756, kdy se rozpoutala válka sedmiletá a v 19. století to byla válka prusko - rakouská, zle pus­tošící především české země. A násilnický charakter první a druhé světové války je dostatečně znám.. Ani v jednom případě nebyla vedena válka ve prospěch české věci, ale vždy proti nám. To pochopitelně nelze nazvat přátelským poměrem.

 

A nejen to. Odvěká touha německých císařů po nadvládě vedla ke snaze rozdrobit český stát. V roce 1182 usiloval císař Fridrich Barbarossa o odtržení českého státu od Moravy. Moravu proto prohlásil markrabstvím. Nebezpečí rozdělení dosud jednotného českého státu na dva celky vyhovovalo říšské mocenské politice, usilující o to, aby na východních hranicích Německa byly jen drobné státy, neschopné klást odpor. Teprve v roce 1189 bylo nebezpečí odstraněno opětovným spojením Čech s Moravou.

 

Když se nepodařilo trvale likvidovat náš stát, pokusil se císař Barbarossa vyjmout území pražského biskupa z pravomoci pražského knížete. Biskup pražský byl pro­hlášen za říšského knížete. To významně oslabovalo český stát. Zlikvidovat separatis­tické tendence se podařilo až v roce 1197 Vladislavu II.

 

Nepřipomíná to nadiktovaný vznik Protektorátu Čechy a Morava? Zkušenosti s německým sousedem nebyly nikdy pozitivní, ani ve středověku, ale ani v novověkých dějinách.“

(Z díla „ Germánská negativa v českých dějinách 7.-12. století“)

 

Je na každém z vás, čtenářů ČNL, jaké závěry, po prostudování obou článků, si uděláte.

 

Připravil dr. O. Tuleškov